Poznáte podle barvícího se podzimního listí druh dřeviny?
Kvíz

Poznáte podle barvícího se podzimního listí druh dřeviny?

Podzim se s námi loučí každým rokem neskutečně velkolepě. Nádherná přehršel barev je natolik citlivě namíchaná, že nikdy a nikde nejde v žádném případě o kýč. Příroda je prostě tím nejúžasnějším, nejcitlivějším malířem, jakého si lze představit. Naše lidské konání je ve srovnání s ní zcela pošetilé. Díky nádherným barvám jsou příjemnější i chladné dny, ranní mlhy, sychravé počasí. Nalijí nám do žil optimismus. A když pak tuto scenérii prozáří sluneční paprsky, je to opravdová nádhera. Poznáte dřeviny podle jejich podzimního listí? Vyzkoušejte si náš nový kvíz.

Květy kaliandry vypadají jako velké jemné štětečky pro malířské plátno přírody

Květy kaliandry vypadají jako velké jemné štětečky pro malířské plátno přírody

Hledáte pro svou okrasnou zahradu rostlinu, jakou v našich končinách obrazně řečeno “svět neviděl“? Tedy vlastně Čech? Pokud si troufnete na tropických keř pocházející z Bolívie, smiřte se s tím, že jej lze pěstovat pouze jako přenosný. Ale takových rostlin pěstujeme v zahradách spoustu. Na podzim musí do tepla a do zahrady se vrátí až po půlce května. Jeho nástup však bude rozhodně stát za to, květenství tohoto keře představují nejjemnější ze skvostů, jaké příroda dovedla vytvořit. Představujeme vám kaliandru.

Proč nepálit a nevyhazovat shrabané listí. Jak nám v zahradě prospěje?
Kvíz

Proč nepálit a nevyhazovat shrabané listí. Jak nám v zahradě prospěje?

Kromě toho, že nějaká ta hromádka listí se bude v zahradě přes zimu hodit jako útočiště živočichům, jde o zajímavý mulčovací materiál, tepelný izolant a také budoucí hnojivo, pokud necháme listí rozložit na takzvanou listovku, nebo je jednoduše budeme přidávat do běžného kompostu. Rozhodně se nevyplatí listí spalovat, nebo vyvážet ze zahrady. Tento materiál máme zdarma a může nám posloužit stejně, jako slouží v přírodě. Příroda listí nehrabe.

Švédsko měří radioaktivitu v houbách i po 38 letech od černobylské havárie

Švédsko měří radioaktivitu v houbách i po 38 letech od černobylské havárie

K černobylské havárii, tedy havárii Černobylské jaderné elektrárny na severu Ukrajiny, která tehdy patřila k Sovětskému svazu, došlo 26. dubna 1986 při pokusu na 4. reaktoru. Reaktor se přehřál, protavil a explodoval. Při výbuchu se do ovzduší uvolnily radioaktivní látky, načež došlo ke kontaminaci okolního prostředí, která se kvůli klimatickým vlivům rozšířila na velkou část Evropy. A právě Švédové se rozhodli monitorovat úroveň radioaktivního spadu v houbách ještě dnes.

Nic nepomůže víc než stromy - přirozená klimatizace měst

Nic nepomůže víc než stromy - přirozená klimatizace měst

Nejdůležitějším pilířem zelené infrastruktury měst a základním kamenem při urbanistickém rozvoji nejsou technologie ani žádné složité moderní materiály, ale stromy. Nabízí toho totiž mnohem víc, než si uvědomujeme: zlepšují kvalitu ovzduší, pohlcují hluk i smog a dokáží fungovat jako pomyslná klimatizace měst. V parném létě totiž na hustě zastavěných ulicích umí snížit teplotu až o 20°. Jak na co nejširší výsadbu stromů ve městech, které jsou protkané sítí silnic a chodníků i kanalizačního, vodovodního či plynového vedení?

Tvar stromu tvoří především jeho koruna, podle ní bychom měli vybírat

Tvar stromu tvoří především jeho koruna, podle ní bychom měli vybírat

Že jsou v zahradách stromy důležité, o tom nemá smysl se přít. Když ale stromy do zahrady vybíráme, měli bychom se řídit několika pravidly. Malé sazeničky nám toho mnoho neřeknou, ani ty větší, vždy je třeba vědět, jak vysoko konkrétní dřevina vyroste, jak rychle poroste, jak bude mít širokou korunu (půdorys) a jak dlouhý můžeme předpokládat její život. A zároveň by nás měl zajímat tvar koruny. Vlastně je na prvním místě. Při citlivé kombinaci vhodně rozmístěných dřevin různých tvarů korun pak můžeme v zahradě vytvořit doslova ráj světla a stínů.

Zahrada bez práce. Fenomén, který není nedosažitelný, bude ale něco stát

Zahrada bez práce. Fenomén, který není nedosažitelný, bude ale něco stát

Máte alespoň menší zahrádku okolo domu, ale nesnášíte zahradničení? „Nejradši bych všechno vybetonoval a basta, byl by klid“, řekl ve frontě u pokladny zahradnictví muž středního věku své partnerce, která tlačila vozík narvaný sazenicemi okrasných rostlin. Ne, o betonování zahrady však tento článek nebude. Bezpracnosti, nebo lépe minimální pracnosti, je možné v zahradě dosáhnout, musíme ale na realizaci či rekonstrukci zahrady pohlížet úplně jinak než vášnivý zahrádkář. A vlastně i jinak než naše babičky, pro které byly výpěstky ze zahrady životní nutností.

Kůrovcová kalamita nastartovala lesy. A také ukázala význam pionýrských dřevin

Kůrovcová kalamita nastartovala lesy. A také ukázala význam pionýrských dřevin

A nejen kůrovcová kalamita, třeba po požáru v Českém Švýcarsku je obnova lesů doslova překotná. A z dřevin převažují pionýrské břízy. Ano, kůrovcová kalamita sice způsobila velké hospodářské škody, kterými ukázala na nesmyslnost obzvláště smrkových monokultur, přinesla však i překvapivě dobré zprávy. Příroda se zotavila, vzrostla biodiverzita a kůrovcem dříve napadené a zničené hospodářské lesy nyní doslova kypí životem. Je to vlastně velká šance, jak vše citlivě změnit.

Vlky, kam se podíváš. Nežádoucí výmladky stříháním ještě přibudou, musíme je vytrhávat!

Vlky, kam se podíváš. Nežádoucí výmladky stříháním ještě přibudou, musíme je vytrhávat!

Na vlky, kteří se vrátili do naší přírody, můžete narazit v Beskydech, na Šumavě, v Krkonoších, Krušných horách, Jizerských horách, Orlických horách a v Ralsku. Jenže on má vlastně nějakého toho vlka v zahradě každý. Tedy vlastně vlk. A ani se nemusíme rozčilovat, že nám tenhle ekologický experiment zabíjí ovce. Ty vlky, co běhají po lesích, má leckdo docela rád, jenže vlky na ovocných i okrasných stromech jsou vždy jen pro zlost. Říznete a objeví se znova. Rychle, zákeřně a bez vytí. Nepotřebují výt s lidmi. Jak se jich ale zbavit?