K černobylské havárii, tedy havárii Černobylské jaderné elektrárny na severu Ukrajiny, která tehdy patřila k Sovětskému svazu, došlo 26. dubna 1986 při pokusu na 4. reaktoru. Reaktor se přehřál, protavil a explodoval. Při výbuchu se do ovzduší uvolnily radioaktivní látky, načež došlo ke kontaminaci okolního prostředí, která se kvůli klimatickým vlivům rozšířila na velkou část Evropy. A právě Švédové se rozhodli monitorovat úroveň radioaktivního spadu v houbách ještě dnes.
Spad z Černobylu nedá Švédům spát dosud
Švédský úřad pro jadernou bezpečnost se k monitoringu rozhodl využít silnou tradici sbírání hub a jiných darů lesa mezi Švédy. Požádal houbaře o spolupráci při měření radioaktivity ze spadu pocházejícího právě z havárie jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu. Po houbařích se chce jediné, totiž aby úřadu zasílali k testování vzorky z letošního sběru. A to dokonce aniž by museli prozradit přesné místo nálezu.
)
Velký zájem má úřad o lišky obecné, podle Švédů zlato mezi lesními houbami
Obzvláště má úřad zájem o lišky obecné, které jsou označované za “zlato mezi lesními houbami“, a které jsou ve Švédsku považované za přísně střežená rodinná tajemství. Tedy místa jejich nálezů.
)
Není třeba uvádět přesné lokace
Pracovníci Švédského úřadu pro jadernou bezpečnost usoudili, že není nutné uvádět přesné lokace nejtajnějších míst výskytu lišek obecných, vypočítáván bude celostátní průměr hladiny cesia-137 v houbách, které mohou absorbovat právě tento izotop z půdy. Vědci tak chtějí zjistit, kolik izotopu v zemi ještě zbývá. Cesium-137 má poločas rozpadu přibližně 30 let, vzniká přitom při štěpení uranu-235 v jaderných reaktorech a je jednou z hlavních látek v radioaktivním spadu. Navíc se může hromadit v lidském organismu, jde proto o izotop velice rizikový.
)
100 gramů čerstvých, nebo 20 g sušených, ale výhradně z letošního sběru
Konkrétně úřad požádal houbaře, aby posílali vzorky buďto s nejméně 100 gramy (3,53 unce) čerstvých jedlých hub, nebo 20 gramy (0,71 unce) hub sušených, pokud i ty pochází z letošního sběru. Termín zveřejnění výsledků výzkumu úřad teprve uvede.
Švédsko je pokryté lesy a ty jsou plné houbařů
Švédsko je ze 60 procent pokryto lesy a mnoho Švédů tráví právě konec léta a začátek podzimu sběrem hub a dalších lesních plodů. Po černobylské havárii v roce 1986 se radioaktivní spad rozšířil po celé Evropě a právě švédské úřady byly první, kdo tento spad detekoval. Právě to donutilo představitele tehdejšího Sovětského svazu o tutlané havárii oficiálně informovat. Stejně však pustili na veřejnost především spoustu lží a spekulací. Nahrával tomu i fakt, že s tak rozsáhlou havárií jaderné elektrárny neměl svět dosud zkušenost.
)
I my si vytvoříme jistou představu, co ještě máme v půdě
Pro nás je dobrou zprávou, že švédský výzkum nám může udělat alespoň přibližnou představu o tom, co se s cesiem-137 stalo po 38 letech, když jeho poločas rozpadu by měl být 30 let. Mnoho náznaků z více míst Evropy včetně našeho území totiž ukazuje, že by rozpad mohl být o dost delší a problematičtější, než jsme si dosud mysleli. Třeba divoká prasata u nás dosud někde vykazují značné hodnoty radioaktivity.
Zdroj: novinky.cz, apnews.com, abcnews.go.com, ČESKÉSTAVBY.cz, Wikipedia
