Okrasné stromy a keře - stránka 4

Pravda o turkestánském brestu. 1,8 metru ročně u nás nevyroste, přesto je skutečně velmi rychlý

Na bambus, nejrychleji rostoucí dřevinu na světě, sice jilm sibiřský čili turkmestánský brest nemá, mezi u nás vysazovanými dřevinami pro živé ploty je však opravdu nejrychlejší. Navíc jej lze právě kvůli rychlým přírůstkům pěstovat i na štěpku, tedy pro potřeby spalování biomasy. Pro srovnání, bambus dovede narůst v ideálních podmínkách až o 1 metr denně, zato jilm sibiřský až o 1,4 metru ročně, obvykle je to však méně. V reklamě marketéři sní až o dvou metrech za rok, to je však iluze.

Kalifornský šeřík, latnatec čili zpododěr, americké modré z nebe pro české zahrady

Chcete napálit své sousedy a známé? Až se vás zeptají, co vám to tu kvete za divný šeřík, řeknete: „To je zpododěr.“ „Cože je to?“ „No přece zpododěr? Ty neznáš zpododěr?“ Pravdou je, že slovo zpododěr se příliš nechytlo, a tak byl kalifornský šeřík přejmenován na latnatec. Zpododěr je tedy mrtvý archaismus. Svými květenstvími se kvetoucí latnatec našim šeříkům skutečně podobá, ale také tak trochu kvetoucím hortenziím. Dokonce i svým divokým růstem a výškou. Listy však rozhodně ne.

Chřadnou vám buxusy? Zachraňte je! Housenky zavíječe zničí každý keř, když jim to dovolíte

Zimostráz neboli buxus zná určitě každý, můžeme z tohoto stálezeleného keře tvarovat nádherné topiary a tvořit nízké i vyšší živé ploty. Problém však je, že roste velmi pomalu a při pravidelném tvarovacím řezu se zdá být doba dosažení požadované velikosti a tvaru nekonečná. Trvá to dlouhá desetiletí. A když pak takové krasavce napadne škůdce, který je může zahubit, to nepotěší nikoho. Dejte si proto dobrý pozor na zavíječe zimostrázového, tento invazní druh hmyzu pocházející z orientu je již na celém našem území. Zasáhněte již nyní na podzim!

Jak zlikvidovat rez hrušňovou, houbové onemocnění způsobené naší oblibou jalovců?

„Mámo, tady vysadíme ty jalovce a támhle budou jabloně a hrušně, čtvrtkmeny a polokmeny, jedna třešeň, několik švestek, aspoň 6 - kvůli slivovici, a hned vedle uděláme pruh s rybízy a angrešty...“ Každé plánování má něco do sebe, je šancí, nadějí, příslibem budoucna, tedy pokud není hned na začátku zásadní chyba. V tomto případě jalovce. Anebo hrušně. Rez hrušňová je totiž houba, která potřebuje dva hostitele. Hrušně a… jalovce. A čím blíže jsou u sebe, tím hůře.

Borovice rychle následují smrky, jejich problémem ale není kůrovec

Problémů mají naše původní borovice lesní více, než by se dalo předpokládat. Buď jak buď, začaly usychat, z části kvůli nevhodné výsadbě na nevhodných místech, z části proto, že již nedosáhnou svými kořeny na podzemní vody. Navíc jsou místně vytlačovány invazní borovicí vejmutovkou, která je na seznamu invazních druhů v ČR a skutečně dovede porostům tradičních borovic i jiných dřevin škodit. Mladé sazenice borovic, které měly nahradit monokulturní smrkové porosty, pro změnu likviduje klikoroh borový.

Okrasné stromy s tím nejpestřeji vybarveným podzimním listím

Jas, síla a sytost, intenzita. Na podzim se nám listnáče předvádí naposledy, ale zato si dají s tou parádou opravdu záležet. Které jsou proslulé těmi nejhezčími barvami?

Kaštanovník jedlý, delikatesa, kterou si můžeme vypěstovat na své zahradě

Před rokem 1990 měla spousta lidí několik předvánočních ovocných snů: dostatek banánů, pomerančů, mandarinek a pak hlavně pečené jedlé kaštany. A právě ty bylo horší sehnat než exotické ovoce. Na to se dala vystát fronta, jedlé kaštany ale nebyly skoro nikde. Kdo měl v té době vlastní plodící strom, byl vítězem mezi všemi. Dnes se to již jedlými kaštany na pultech obchodů jen hemží. Přesto ale stojí za to si vypěstovat vlastní. Už jen kvůli ceně a také kvalitě prodávaných kaštanů. Často bývají zapařené a napadené plísní, tedy zcela znehodnocené.

Hruškojablko nashi. Vítaná alternativa našich hrušní odolává místním chorobám

Hruškojablko nashi připomíná jablko jen tvarem, hrušku v sobě nezapře ničím. Právě chroustám dužninu nashi. Že by byl tento plod šťavnatější a sladší než naše hrušky, jak se v různých zdrojích uvádí, to si nemyslím. Zajímavou chuť ale má.

Vyvazujte ostružiníky na konstrukci. Sklizeň i péče o rostliny budou bez krvavých šrámů

Ostružiníky tvoří všude v přírodě obtížné houštiny, kterými se především kvůli trnům prakticky nedá proniknout. A to samé určitě nechceme ve své zahradě. Pěstování ostružin v zahradách je přitom stále oblíbenější, kultivarů s vysokými výnosy se prodává spousta. Jak se ale vyhnout jejich rozlézání ve všech směrech a usnadnit si sklizeň? Vytvořte si konstrukci, po které budete ostružiny pnout. Anebo jinak, přivazujte ostružiny ke konstrukci. Mají totiž skvělou vlastnost, dají se i ohýbat, nejde však o rostliny popínavé, musíme je proto stejně jako třeba rajčata či okurky vyvazovat.

Finále soutěže Strom roku se blíží. Už jste hlasovali? Podívejte se na video

Všelidové hlasování o nejzajímavější strom České republiky se pomalu blíží ke konci. Ve 22. ročníku ankety Strom roku se letos utká deset finalistů, pro které budou moci lidé hlasovat v nezpoplatněném hlasování až do začátku října.

Usychají vaše túje? Jaké jsou příčiny a dají se schnoucí túje vůbec zachránit?

Usychání a opadávání větviček tújí je dosti častým jevem, který může mít více původců. V odborné literatuře jsou uváděny 4 různé příčiny. Jednou z nich je sucho, další posypové soli, velmi nepříjemné jsou houbové choroby a napadení hmyzem. Velice nebezpečný je pak zcela nový škůdce, krasec skvostný, nádherný brouk, který však dovede zlikvidovat celé porosty tújí.

Vytvarovat topiaru, sochu z keře, není snadné, výsledek ale vždy stojí za to

Topiary jsou stručně řečeno umělecky tvarované keře, tedy sice obvykle tvarované zahradníkem, ale takovým, který má ambice vtiskávat tvarům korun dřevin neobvyklé tvary. A například i tvary z říše živočišné, případně alespoň zajímavé geometrické útvary. Třeba barokní. Aby to však nebylo až tak jednoduché, pojem topiary se používá i pro umělé stromy, stromky a keře vyráběné za dekorativním účelem z různých materiálů. Může jít dokonce i o konstrukce porostlé travinami. A používá se i umělý trávník. Pojem topiary se tedy v současné době značně rozšířil.

Javorový sirup, tajemství české bídy a kanadského byznysu, indiánský lék

Když Evropané přišli na americké území, byl právě javor stromem, který bezpečně rozpoznali díky jeho laločnatým listům. Jde sice o druhy oproti těm evropským odlišné, ale pro nové osadníky se javory staly symbolickou vzpomínkou na vlast. V Kanadě se pak javorový list stal dokonce státním symbolem. I když to zřejmě souvisí především a právě s javorovým sirupem. Javorový byznys je totiž výhradně americký, javorový sirup se vlastně vyrábí téměř výhradně v Kanadě, objem výroby v USA je dnes mnohem menší.

Bauhínie pestrá, teplomilná dřevina, která ozdobí váš byt i zahradu

Bauhínie pestrá je nejčastěji menší opadavý strom, někdy keř, který pochází z jihovýchodní Asie, kde se mu říká chuďasova orchidej. Jan Svatopluk Presl tuto dřevinu nazval dnes již neuznávaným jménem valina peřestá. Za ideálních podmínek dovede v přírodě tropů dorůst až patnácti metrů, v zahradách teplejších oblastí planety však bývá nejčastěji udržován keřovitý vzrůst do výšky cca pěti metrů. Květy má přirozeně růžovofialové, existují však zahradnické variety s květy čistě bílými či panašovanými. Plodem je lusk dlouhý až 30 cm.

Pajasan žláznatý, nepříjemná invazní rostlina, která se dostala na index

Již v roce 2019 byl pajasan žláznatý zařazen na evropskou černou listinu invazních druhů. Ano, ta okrasná dřevina pocházející z Asie, v jejímž případě jsme si doslova zavařili vysazováním podél železničních koridorů a v znečištěnějších oblastech. Začalo to však již v 19. století.

Vděčné a věčně zelené. Ty nejspolehlivější keře pro každou zahradu

Exotické kousky přitahující pozornost. Druhy omračující vůní, záplavou květů. Solitéry, které dominují prostoru. Ty v koncepci žádné velkolepé zahrady většinou nechybí. Dnes ale dáme přednost „klasice“ a vzpomeneme druhy věrné, vytrvalé, odolné a stálezelené. Ty obyčejné, bez nichž by to nešlo.

Vaši zahradu mohou zdobit živé lucerničky z Chile, doslova ji rozzáří

Krinodendron, tento stálezelený chilský endemitní keř, se pyšní lampionovitými (lucerničkovitými) květy. V Chile najdeme pouze 2 druhy, ve světě, tedy v Americe, celkem 4. A v našich zahradnictvích můžete sehnat Crinodendron hookerianum, který je v přírodě Chile opylován kolibříky.

Čarověník není rostlina jako taková, ale vzácné čarodějné předivo evoluce

Slovo čarověník vzniklo spojením slov čaro (charakterizuje jedinečnost, nadpřirozený původ a možná i magickou moc) a věník (zastaralý termín pro trs či svazek větviček). Čarověníky tedy nejsou rostliny či jiné organismy na rostlinách, ale shluky větviček, které se zásadně liší od běžného tvaru větví na původních stromech a keřích. Z korun dřevin prostě svým vzhledem dosti vyčnívají. Jakýsi rostlinný pačesatý underground.

Rychle rostoucí dřeviny, kterými vytvoříte v zahradě stín opravdu rychle

Vize, sny a představy zahradníků mají mnoho nepřátel. Tím největším je pak čas. Čas, který dřevinná vegetace potřebuje k tomu, aby se rozrostla a nabyla objemu, tvaru, velikosti, jakou byste chtěli. Může to klidně trvat dlouhá léta. Anebo to můžete vzít zkratkou. Tím, že budete cíleně sadit druhy, které vynikají rychlým růstem. Stínu korun stromů se tak dočkáte za pár sezón.

Šišky borovic zdobí každou zahradu. Které se dají jíst a které mohou i zabíjet?

Z pradávné rozmanitosti tvarů a forem šišek už nám do současnosti mnoho nezůstalo. Ale možná o to víc si dnes ceníme druhů, jejichž šišky jsou něčím zajímavé, nápadné. Které borovice by klidně mohly být ozdobou vaší zahrady právě kvůli svým šiškám?