Jak správně sklízet a uchovávat plody

Sklízíme jablka a hrušky

Od poloviny září začíná období sklizně podzimních a raně zimních odrůd jádrovin. Zimní druhy sklízíme v závislosti na počasí o 2 až 3 týdny později. Jak poznáme, že je správný čas sklizně? U jádrovin je chytrým pomocníkem stopka, která by se měla pootočením plodu o 90^o snadno oddělit od větve. Pokud jdou snadno česat pouze některé plody, ostatní můžeme sklízet za 1 až 2 týdny. Ideální je pro sklizeň suché počasí zrána nebo k večeru. Sklízíme nejprve plody z dolních větví a postupujeme směrem nahoru a ihned je třídíme.

Plody bez stopek nebo mírně poškozené dáváme na stranu, protože by po uskladnění začaly brzy uhnívat. Můžeme je ihned použít ke konzumaci nebo k výrobě moštů, kompotů a marmelád nebo k výrobě dezertů a koláčů. Nahnilé plody však ihned likvidujeme. Pamatujme na to, že i pouze mírně nahnilé jablko je již hnilobou napadené celé, takže se určitě nedoporučuje je vykrajovat a konzumovat. Takové plody určitě nepatří ani do kompostu. Je třeba je zlikvidovat v asanační jámě, kterou zasypáváme páleným vápnem a zemí.

Sklizeň švestek a jiných slivoní

Podzim je čas sklizně švestek, mirabelek, renklód, pološvestek a slív. Jednotlivé druhy se od sebe liší nejen tvarem a velikostí plodu, ale i barvou slupky a především chutí. Tento druh peckovin sklízíme 3 až 4 dny před jejich konzumní zralostí. I když se pro skladování nehodí, jejich využití je bohaté. Kromě koláčů, kompotů a marmelád jsou také oblíbené pro destiláty.

Ořechy

Vlašské ořechy spolu s lískovými patří pro svoji nutriční hodnotu za jedny z nejhodnotnějších, protože obsahují vysoký podíl bílkovin a tuků. Vlašské ořechy sklízíme v době, kdy jim začne praskat zelená slupka a padají na zem. Případně můžeme sklizeň urychlit setřesením. Ořechy by neměly ležet pod stromem ve slupce déle než 2 dny, protože jinak začnou brzy uhnívat. Pro oddělení slupky od ořechu používáme rukavice.

Po sběru je sušíme v jedné vrstvě na suchém a světlém místě 4 až 5 týdnů. Usušené plody poznáme podle typického chrastění. Ukládáme je ve vzdušných pytlích na suché, avšak chladné stanoviště. Lískové ořechy sklízíme v září, kdy dozrávají. Některé druhy (zellské) sbíráme ze země, jiné (lombardské) sklízíme v době, kdy plody začnou hnědnout.

Základem je správné uložení plodů

Pro skladování je ideální sklep, kde je vhodné klima pro přezimování ovocných a zeleninových plodů, protože je zde chladno. Vhodný sklep, který není ani příliš suchý ani příliš vlhký zajistí, aby zde plody zůstaly dlouho čerstvé. Přílišné vlhko totiž brzy přináší plísně a nejrůznější houbová onemocnění, zatímco na příliš suchém stanovišti plody vadnou. Pro skladování je nejvhodnější vlhkost vzduchu okolo 80 %, kterou zjistíme vlhkoměrem. Sklep by měl být chladný, neměl by však v žádném případě v zimě promrzat. Teplota by se zde měla pohybovat od 2 do 10 ^oC.

Před uložením ovoce a zeleniny je třeba sklep důkladně vyčistit a vybílit vápnem s přídavkem modré skalice, která zničí houbové zárodky z minulého skladovacího období. Zdravé ovoce ukládáme ve vzdušných dřevěných nebo plastových bedýnkách, které by měly být také důkladně čisté. Uložené plody je třeba pravidelně kontrolovat, zda nedochází k hnilobě, a špatné kusy odebírat, aby hniloba nenapadla další plody. Za teplého počasí pak skladovací prostor větráme.

Spolu s ovocem by se neměly současně skladovat brambory, řepa, cibule, celer a další druhy zeleniny, které mají odlišné pachy a ovoce by jimi mohlo načichnout. Malá část zeleniny a brambor pro skladování však ovoci nijak neuškodí, při větší zeleninové úrodě je však třeba sklep oddělit na ovocnou a zeleninou část se samostatným větráním.