Datlovník kanárský, neopadavý dvoudomý listnatý strom, který může výjimečně dorůst výšky až 20 metrů (běžně dorůstá cca šesti metrů), pochází z Kanárských ostrovů. V našich klimatických podmínkách by sice nepřežil, o to se však stal oblíbenější pokojovou rostlinou. A co víc, ze všech u nás pěstovaných pokojových palem se nejsnáze množí. Stačí si o Vánocích schovat pár pecek z datlí.
S pojmem jedlý les se již setkal každý, kdo se zajímá o permakulturu. Jedlý les přitom můžeme vytvořit ve velké i menší zahradě, přičemž zde můžeme kromě ovoce sklízet i byliny. Vedle tradičních ovocných stromů (peckovin a jádrovin) se do jedlého lesa hodí i rozličné drobné ovoce a vždy záleží na tom, zda plánujete pouze okamžitou spotřebu a nebo si chcete tvořit zásoby ovoce a bylinek i na zimu.
Půda pod stromy se běžně kultivuje, což usnadňuje přísun vody a živin ke kořenům, navíc především travní porosty mají náramnou spotřebu obojího. Kultivací se též zlepšuje provzdušnění, provádí se běžně okopávání a plečkování, a to jak v zahradách, tak v sadech. Záleží však také na tom, jaké dřeviny zde pěstujeme a jaké jsou jejich podnože a tvar. Za určitých okolností nevadí ani luční porost a nebo okrasné květiny.
Rez hrušňová je houbová choroba, která decimuje naše hrušně již dlouhou dobu. Stačí jediný jalovec v dosahu vašich hrušní a úroda hrušek má namále. Jak se rzí hrušňovou bojovat a jak provádět prevenci? Pomůže veřejná osvěta?
Střídavá plodnost je u ovocných stromů velice častá, některý rok prostě plodí méně a nebo dokonce minimálně. A to i bez nežádoucího „zásahu“ mrazů v době kvetení. Jinak též hovoříme o takzvané alternaci plodnosti a ovocnáři a sadaři moc dobře vědí, co to znamená. Jak střídavou plodnost ovlivnit, abychom se plodů dočkali každoročně?
Dříny bývaly ceněné pro své dřevo, které se používalo při výrobě zbraní (kopí, oštěpů a šípů). V dnešní době má především funkci okrasnou, často je najdeme v parkové výsadbě, ovšem dřínky, čili plody dřínu, jsou jedlé a zdravé. Na druhou stranu je však s klidem můžeme nechat ptactvu, především kosům.
Aka jedlá je sice okrasnou rostlinou, ale také užitkovou, jelikož plodí chutné ovoce. A vypěstovat si je můžeme i my. Ovšem musíme svou aku pěstovat jedině jako konktejnerovanou a přenosnou, čili letněnou.
Jelikož běží období vegetačního klidu, kdy smíme bez rizik postižení ze strany úřadů kácet staré a již nemocné a nebo neplodící stromy, je čas popřemýšlet, zda jsou ovocné stromy v naší zahradě v pořádku, zda má smysl konkrétní starý strom ještě léčit a vůbec mu nějak pomoci a nebo bude lepší sáhnout po radikálním násilí.
Ne, není 1. dubna a následující řádky nejsou aprílovým žertíkem. Možná již znáte malinoostružiny, žlutý rybíz a jiné zvláštnosti z rostlinné ovocné říše, ale hruškojeřáb a jabloňovec? To se asi nějaký šlechtitel úplně zbláznil? Kdepak, to se zbláznila sama příroda a lidé to našli a dále množili.
Černé jeřabiny jsou vlastně jednou ze superpotravin a naprostým právem. Jeřáb černý, temnoplodec a nebo také aronie býval dosti běžnou dřevinou. A plody byly velice oblíbené. Připravíte z nich chutný a zdravý džem a nebo třeba likér. Že ve své zahradě aronii ještě nemáte? Je nejvyšší čas tuto “chybu“ napravit. Spolu s muchovníkem, černým rybízem, borůvkami včetně kanadských, zimolezem kamčatským, černým bezem a ostružinami vytvoří černě plodící armádu zdraví.
Mulč, pravidelné rytí a zapravování hnojiva a nebo travní porost či jiné půdokryvné rostliny. Názory na ošetřování půdy okolo ovocných stromů se různí a mnozí dokonce nechtějí dělat vůbec nic, tedy kromě sekání pěstěného trávníku a nebo lučního porostu.
Vydatná sklizeň bohaté udělá pořádnou radost. Ale aby tu kromě radosti byl i užitek, je třeba zeleninu a ovoce správně skladovat. Jaké podmínky je třeba dodržet, aby při chuti a čerstvosti vydrželi do nejdéle?
Přestože má řez ořešáků dosti přísná pravidla, dnes se již provádí. A dokonce i musí. Ořešák královský je však na řez velmi citlivý a klíčový je především vhodný termín řezu, abychom mladému stromku neublížili. Proč je třeba až takto riskovat?
Rajčinová paprika, bramborový lilek nebo melounová okurka už dnes někoho jen tak nepřekvapí. Ale ve světě hybridů se dá narazit na mnohem větší podivnosti. Podívejte se na bizarní, ale chutné hybridy.
Proč naši předkové před zimou bílili ovocné stromy? Jaké jejich části natírali a čím? Proč bychom to měli dělat také? A proč vůbec nejde jen o ochranu před mrazem? A před čím tedy?
Fíkovník můžeme s úspěchem pěstovat i v našich podmínkách a dokonce se dočkáme i jeho chutných plodů. Kdo se setká s pěstováním fíkovníku poprvé, bude překvapen, že barva zralých plodů může být různá podle odrůdy. Každopádně však stojí čerstvé fíky za ochutnání, je to něco úplně jiného než ty sušené, které běžně najdeme v obchodech.
Spousta práce navíc, s nejistým výsledkem. I tak se dá na „zimování“ rostlin dívat. Dopředu totiž nevíme, kdy a jestli přijdou mrazy, jak vydatné budou a zda je doprovodí vytrvalá sněhová nadílka. Přitom všechny tyhle detaily rozhodují o tom, jak nezbytné a důkladné má naše zimování být. Co určitě nepodcenit?
Každá sezóna je jako sázka do loterie a může být, že byť se český aktuální průměr sklizně jeví o 5 % nižší než loni, třeba zrovna vám se letos zadařilo. A teď nevíte, co s nimi. Jak efektivně zpracovat podzimní nadúrodu jablek?
Zanechávání stop po své existenci je pro lidi vůbec jaksi vrozené, ovšem často je to nevhodné. Své by o tom mohly vyprávět mnohé kulturní památky, ale také především právě stromy. Proč je nezbytné, abyste nikdy neryli nožem do stromů? Řeknete si: „Takový velikán, nic mu to neudělá a já budu mít vzpomínku, až se sem vrátím...“ Omyl, stromům tak ubližujete a rány nikdy zcela nezregenerují. A vy sami jen ukazujete svou hloupost, omezenost.
Než ovoce nechat spadat a hnít, to je už lepší jeho nadbytek prodat a nebo ještě lépe jím někoho obdarovat. A udělat tím radost sobě i jiným zároveň. Co se týká prodeje, lze samozřejmě inzerovat na internetu, dát ceduli na vrata a nebo zajet na tržiště, existuje však ještě jedna možnost. Prodat ovoce výkupně.