Rajčinová paprika, bramborový lilek nebo melounová okurka už dnes někoho jen tak nepřekvapí. Ale ve světě hybridů se dá narazit na mnohem větší podivnosti. Podívejte se na bizarní, ale chutné hybridy.
Proč naši předkové před zimou bílili ovocné stromy? Jaké jejich části natírali a čím? Proč bychom to měli dělat také? A proč vůbec nejde jen o ochranu před mrazem? A před čím tedy?
Fíkovník můžeme s úspěchem pěstovat i v našich podmínkách a dokonce se dočkáme i jeho chutných plodů. Kdo se setká s pěstováním fíkovníku poprvé, bude překvapen, že barva zralých plodů může být různá podle odrůdy. Každopádně však stojí čerstvé fíky za ochutnání, je to něco úplně jiného než ty sušené, které běžně najdeme v obchodech.
Spousta práce navíc, s nejistým výsledkem. I tak se dá na „zimování“ rostlin dívat. Dopředu totiž nevíme, kdy a jestli přijdou mrazy, jak vydatné budou a zda je doprovodí vytrvalá sněhová nadílka. Přitom všechny tyhle detaily rozhodují o tom, jak nezbytné a důkladné má naše zimování být. Co určitě nepodcenit?
Každá sezóna je jako sázka do loterie a může být, že byť se český aktuální průměr sklizně jeví o 5 % nižší než loni, třeba zrovna vám se letos zadařilo. A teď nevíte, co s nimi. Jak efektivně zpracovat podzimní nadúrodu jablek?
Zanechávání stop po své existenci je pro lidi vůbec jaksi vrozené, ovšem často je to nevhodné. Své by o tom mohly vyprávět mnohé kulturní památky, ale také především právě stromy. Proč je nezbytné, abyste nikdy neryli nožem do stromů? Řeknete si: „Takový velikán, nic mu to neudělá a já budu mít vzpomínku, až se sem vrátím...“ Omyl, stromům tak ubližujete a rány nikdy zcela nezregenerují. A vy sami jen ukazujete svou hloupost, omezenost.
Než ovoce nechat spadat a hnít, to je už lepší jeho nadbytek prodat a nebo ještě lépe jím někoho obdarovat. A udělat tím radost sobě i jiným zároveň. Co se týká prodeje, lze samozřejmě inzerovat na internetu, dát ceduli na vrata a nebo zajet na tržiště, existuje však ještě jedna možnost. Prodat ovoce výkupně.
Z jakých dřevin a jak si vytvořit vlastní větrolam, tedy bariéru chránící zahradu před silnými větry a obzvláště těmi ledovými zimními?
S lískami to není vůbec tak snadné, jak si můžeme na první pohled myslet. Předně platí, že vysadit lísku, abychom mohli rozlouskávat oříšky a uvnitř jsme vždy něco našli, pro to je toho třeba udělat mnohem víc. Předně rozhodně nestačí vysadit pouhý jeden keř a nebo stromek. Svět lísek je navíc dosti poetický a symbolický.
Pokud máte na okrasnou jablůňku v zahradě místo, určitě neprohloupíte, bude zdobit zahradu velmi dlouho a krásná malá okrasná jablíčka lze využít i do podzimních aranží. Málokdo se však pozastavuje nad tím, proč je vlastně nejíme. Jsou jedovatá? A nebo prostě jen tak malá, že nás ani nelákají? Vždyť by svým vzhledem a vůní lákat měla.
Dostat se pěkně pod skořápku, k jádru věci? Není to jen tak, když plody ořešáku královského (vlašského) neposbíráte v ten správný moment, a nenecháte je pak dostatečně proschnout.
Finance na letošní nové výsadby a ošetření stromů, které míří do nejpostiženějších regionů, mají putovat od státu, firem i soukromých zdrojů. Ministerstvo životního prostředí uvolnilo na obnovu zeleně a malých vodních prvků 100 milionů korun. Veřejné zdroje doplní i soukromé sbírky.
S ptáky je potíž, jsou tuze krásní, v zahradách nás baví, je příjemné je pozorovat, ale když se to začne v zahradě červenat a černat plody, náhle je po sympatiích a přátelství. Všechno byla jenom přetvářka. Jak ale ptákům zamezit v ničení naší úrody, aniž bychom jim uškodili a ze zahrady je trvale vyháněli?
Plánujete nákup ovocných stromků? V zahradnictví by vás neměly zarazit pojmy, které na vás zahradník „vybalí“. Totiž špičák, zákrsek, čtvrtkmen, polokmen a vysokokmen. Co z toho chcete? Co ta slova znamenají?
Sloupovitým ovocným stromkům se také říká „baleríny“, tyto dřeviny netvoří tradiční rozložité koruny a také nedorůstají přílišné výšky. Jsou proto ideální do malých zahrádek, kde nám budou plodit určitý počet jablíček. Jejich předností je též možná výsadba blízko u sebe, je to pak, jako bychom pěstovali určitý množství větví zapíchnutých v zemi. Tedy ze začátku, první roky po výsadbě. Postupně se však vzhled změní. Vlastně se také hovoří o zakrslých ovocných stromech, ovšem pravé zákrsky tvoří i korunky a jsou velmi nízkého vzrůstu.
Pokud poskytneme ovocným dřevinám dostatečnou péčí, odvděčí se nám bohatou úrodou. Tedy když nám do našeho snažení „nehodí vidle“ mrazíky, kroupy a nebo třeba vichřice v nepravou dobu. Stejně tak způsobí problémy přílišné sucho a nebo naopak přívalové deště a záplavy. Když ale vše „klapne“, pochutnáme si.
Vlastní úroda je radost pro každého zahradníka. Je to doklad, že to letos zase znovu dokázal, a z maličkostí: půdy, hrsti semínek, vody, umu, zvládl vlastníma rukama vytvořit něco hmatatelného, užitečného, dobrého. Je to krása. Jenže zatímco většina aspoň trochu šikovných zahradníků neselže v oblasti produkce poživatin, prohrává při jejich skladování. Začít je třeba mnohem dříve: u dobrého plánování.
I pomeranče mají své stinné stránky, především riziko vysokého obsahu pesticidů a jiné chemie. Pokud ale opomineme tuto stinnou stránku, mají pomeranče jen samé přednosti, byť například na obsah vitamínu C, kvůli kterému jsou pomeranče kromě jiného tolik protěžovány, najdeme mnohem hodnotnější plody. Alespoň co se týká koncentrace.
Nadace Partnerství již po dvacáté hledá Strom roku České republiky. Kdo naváže na úspěch poslední vítězky Jabloně u Lidmanů, může následující dva týdny ovlivnit každý, a to až úderu půlnoci Dne Země 22. dubna.
Bývaly doby, kdy byli motýli všudypřítomní a především jejich larvy páchaly škody na našich výpěstcích. A proto na ně byly pořádány chemické a nebo mechanické (sběr housenek) hony. Co bychom za to však dnes dali. Přesto existuje způsob, jak docílit, aby se motýli na naše zahrady vraceli a rádi. A prostředkem není nic jiného než rostliny. I kdybychom uměli třeba až nebesky krásně hrát na harfu, nebude to nic platné, motýly nalákáme pouze na to, co jim voní a chutná. A začínáme již právě od housenek.