V posledním článku jsme se zabývali kapradinami a ani dnes tomu nebude jinak. Obrátili jsme se o radu na několik odborníků z řad jak botanické pedagogiky, tak na majitele květinářství, jak kapradiny rozlišovat. Jejich názory při pojmenování druhů kapradin se velice rozcházely.
Dozvěděli jsme se, že existuje obrovské množství nejrůznějších kapradin a z toho jen na 300 druhů kapradin Pteris např. Pteris tremula, Pteris cretica, Pteris vittata, Pteris ensiformis. My se o všech kapradinách samozřejmě zmiňovat nebudeme, zaujaly nás však Pteris cretica, Pteris ensiformis a Pellaea rotundifolia.
Pteris cretica – Křídelnice, Hasivka
Pochází z řeckého ostrova Kréta, je však rozšířena v dalších koutech Středomoří. Křídelnice je malá kapradina a vytváří listy v různých barvách a tvarech, např. listy se zkadeřenými úkrojky nebo jiné s bílými proužky. Je snad ze všech kapradin nejodolnější, proto se také někdy označuje za „tvrdou rostlinu“. Dobře harmonizuje v kontrastu s jinými kapradinami nebo rostlinami, proto ji pěstujeme ve skupině s rostlinami s nižšími nároky na světlo.
Světlo: daří se jí v polostínu, nikdy nevystavujeme přímému slunci.
Voda: v období růstu zaléváme hojně spíše měkkou vodou bez vápenatých solí, v zimě zálivku omezíme.
Teplota: ideální je běžná pokojová teplota, v zimě by však teplota neměla klesnout pod 12 ° C.
Vzduch: rostlina je velmi náročná na vzdušnou vlhkost. Doporučuje se proto květináč umístit do misky s vlhkými kamínky a rostlinu často rosit.
Hnojení: jednou měsíčně poloviční dávkou doporučovaného množství tekutého hnojiva bez vápníku.
Přesazení: Roste bujně, proto je třeba přesazovat každé jaro, kdy kořeny vyplní květináč.
Množení: nejjednodušší způsob je dělením trsů, které rychle rostou. Lze i výtrusy, což je dosti pracné.
Příbuzné rostliny: tvarem a zbarvením lístků se liší Pteris cretica Albolineata, Pteris crecita Alexandrae.
Pteris cretica, Foto ZAHRADNICKÉ POTŘEBY R. Tůma
Pteris ensiformis
Pochází z Asie a Austrálie. Tento druh Pterisu má bílý pásek podél středního žebra lístku. Patří mezi jednu z nejkrásnějších kapradin, je však již choulostivější. Snad proto, že krása chce být hýčkána. Hlavní období růstu je březen až červen, doba klidu říjen až únor.
Světlo: daří se jí v polostínu, nesnáší přímé slunce.
Voda: vydatně zaléváme, ale nesnáší přelití.
Teplota: optimum je teplota okolo 18 ° C.
Vzduch: má ráda vysokou vlhkost, proto rostlinu často mlžíme. Květináč s rostlinou rovněž umístíme do misky s vlhkými oblázky.
Hnojení: v době vegetace hnojíme 1x za 14 dní, v době klidového růstu 1x měsíčně.
Množení: je možné množit spory a dělením.
Pteris ensiformis, ZAHRADNICKÉ POTŘEBY R. Tůma
Pellaea rotundifolia
Původ této podivné kapradiny sahá do Jižní Ameriky a Kanady. Kapradina vytváří listy nízký oblouk a je jednou z mála, která roste vodorovně. Má drobné lesklé oválné lístky a drátovité stonky.
Světlo: vyžaduje polostín, nesnáší přímé slunce.
Voda: v létě zaléváme vydatně, nesnáší však přelití. V zimě zálivku omezíme.
Teplota: není náročná na teplotu, v zimě by však teplota neměla klesnout pod 10 ° C.
Vzduch: na rozdíl od ostatních kapradin jí nevadí suchý vzduch, ale při zvýšené vlhkosti se jí daří lépe. Při vyšších teplotách rostlinu mlžíme.
Hnojení: každé 2 týdny zaléváme tekutým hnojivem.
Přesazení: přesazujeme na jaře, kdy kořeny vyplní květináč. U starších rostlin je možné zpomalit růst seříznutím kořenů.
Množení: spory a dělením.
Příbuzné rostliny: Pellaea viridis.
