Debata o osudu invazních druhů na území členských zemí EU postoupila do své závěrečné fáze. A spolu s ní spouští české Ministerstvo životního prostředí na svém webu nový on-line formulář, do něhož mohou lidé zaregistrovat své domácí mazlíčky, které mezi vyjmenované a do seznamu invazních druhů zahrnuté patří.
Co se hodí vědět? Je to vlastně docela dost. Předně, že ne každý nepůvodní druh (ať už rostliny nebo živočicha) na území EU je nutně druhem invazním. Nepůvodních druhů bychom napříč územím členských států napočítali okolo 12 000, a potenciál k tomu se stát invazním organismem má jen asi 10 – 12 % z nich. A ani ty nemusí páchat tak zásadní škody na životním prostředí, zemědělství nebo majetcích, aby se dostaly do užšího výběru. Kam spadají organismy, s nimiž z ekologického hlediska není na území Evropy žádná legrace.
Této soupisce se říká Seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii. V současnosti zahrnuje z flóry 23 suchozemských rostlin a 13 vodních. A z fauny pak 8 bezobratlých živočichů, 4 druhy ryb, 2 plazy/obojživelníky, 5 ptáků a 11 druhů savců. Které to jsou? Aktuální seznam je přístupný na stránkách MŽP, a u každého druhu si můžete rozkliknout i jeho osobní profil. Vysvětlující cesty jeho zavlečení, aktuální rozšíření, příčiny škod a návrhy možných opatření.
Kdo se dostal na Seznam?
Druhy v Seznamu uveřejněné, ty se vztahem k Česku, nejsou zrovna velkým překvapením nebo velkými neznámými. O dva druhy bolševníků (Sosnovského a velkolepý) nikdo zvlášť nestojí, brečet nebudeme ani kvůli obtížné klejiše hedvábné. Oželíme i vcelku hezkou, leč úmornou netýkavku žláznatou a nakonec i příliš univerzální pajasan žláznatý. Z vodních rostlin pak tokozelku vodní hyacint i vodní mor kanadský, u nichž se o jejich nezničitelnosti pochybovat nedá.
)
Nepřítomnost kraba čínského nebo tří druhů invazních raků by potěšila naše poslední zbídačelé raky. Nejen rybáři budou rádi, že v nelibosti je střevlička východní i slunečnice pestrá. Půjde to i bez husice nilské, mývala severního, psíka mývalovitého, ondatry pižmové, nutrie říční a nakonec i želvy vodní nádherné. Přijde vám, že v tomto výčtu pár šampionů schází? Máte pravdu, zrovna v Čechách by bylo přírodě lépe bez norka amerického nebo křídlatky japonské.
Ale Seznam má celo-unijní platnost, a zrovna tyto druhy škodí jen někde. Proto nejsou zahrnuty do komplexního listu, a potíže s nimi si musí členské země vyřešit samy. A společným problémem všech je „jen“ oněch 49 invazních druhů organismů, respektive 23 druhů rostlin a 26 druhů živočichů. Co se s nimi bude dít? Dojde na pochodně a vidle za úplňkové noci? Ne. Základním principem je totiž prevence. Co to obnáší?
)
Formulář pro každou želvu
Vychází se z toho, že pokud se zmíněným invazním druhům zabrání v dalším šíření, ať už u nás „doma“ nebo v jejich dalším dovozu, přijde to všechny levněji, než nějaké drastické akce nebo nahrazování způsobených škod. Pokud se je podaří zavčasu izolovat a regulovat jejich výskyt, nebude třeba je likvidovat. A s tím se pochopitelně pojí velmi praktická otázka, co dělat, když nějaký takový invazní druh ze seznamu už máme doma? Evropská unie k tomu stejně jako MŽP přistupují lidsky. Nikdo vám je odebírat nebude, ale je třeba nějak garantovat, že se zrovna vaše terárium (nebo zahrada) nestanou zdrojem plnocenné invaze.
Princip prevence je nastaven tak, aby se druhy invazní nemohly dále množit a šířit. A vy – pokud si je chcete s udělenou výjimkou k chovu i nadále ponechat, musíte zajistit, že se nebudou dále množit anebo je nevypustíte do volné přírody.
Míč je v tomto případě na straně chovatelů a zahrádkářů, kteří nyní mají čas k tomu, aby zmíněné invazní druhy zaregistrovali v on-line formuláři na stránkách MŽP. A připojili čestné prohlášení, že se jedná o zvířata v nekomerčním chovu (protože pro chovy komerční jsou trochu jiné podmínky).
Kladené otázky nejsou nikterak záludné, jde o to registrovat druhy zvířat ze Seznamu, která lidé chovají jako domácí mazlíčky. Jde tedy o to, kolik jich doma máte, zda jsou to samci nebo samice, jak jsou zajištěni proti úniku do volné přírody a jak bráníte tomu, aby se dál množili (jestli je držíte odděleně, jsou kastrovaní – sterilizovaní, mají hormonální antikoncepci). Nic dramatického.
Lidé pochopitelně tyto druhy nesmí vypouštět, vysazovat, dovážet, převážet, uvádět na trh, ale ani chovat nebo pěstovat na území Evropské unie. Pokud však lidé svá zvířata do konce letoška zaregistrují a zajistí proti úniku, mohou si je podle MŽP ponechat na dožití.
Takže pokud vás u čtení této zprávy zvědavě pozoruje z polo-akvária želva vodní nádherná, věnujte jí minutu času a vyplňte za ni formulář. Sama to nesvede.
Zdroj: Ministerstvo Životního prostředí, Agentura Ochrany Přírody a Krajiny
