Člověk je tvor společenský a dobře mu tak. Dokládá to i série studií, které se věnovaly novodobému trendu tzv. homeoffice, čili práce z domu. Ukázalo se při nich, že výkonu zaměstnanců ne vždy prospívá, když kolem sebe nemají své kolegy. A že jejich práci může významně prospět, pokud jim v tom budou pomáhat kolegové virtuální.
Že o fenoménu homeoffice víme pořád málo, a znovu dovede nečekaně překvapit, nás přesvědčuje rozmach trendu virtuálního co-workingu. Vezmeme to postupně. Nejprve trocha čísel a průměrů ze zahraničí.
Na konci loňského roku se kancelářské práci z domova ve formátu homeoffice naplno věnovalo až 12,7 procent firemních zaměstnanců. Dalších přibližně 28 procent fungovalo v hybridním modelu, při němž tu svou práci z domova občas prokládali zastávkou, poradou, školením v kanceláři osobně.
Řekněme tedy tři-čtyři dny práce z domu, jeden den na „základně“. Z těch počtů plyne, že fenomén homeoffice není maličkostí, ale věcí na vzestupu.
O tom, že ne všem zaměstnancům tenhle model vyhovuje – i když možná funguje dobře pro ně, ale nikoliv jejich zaměstnavatele – jsme už psali.
V obecné rovině se totiž lidé pracující z domu musí současně poprat sami se sebou, tak i s uloženým úkolem od svého zaměstnavatele. Což není vždy úplně snadné, pokud skutečně pracují sólo. Jako každá horká novinka totiž homeoffice nepřináší jen výhody, ale i velmi konkrétní omezení.
Nedá se to dělat na divoko tak, že někoho necháte doma se stohem formulářů, které má určeném v termínu zpracovat.
Ne malý výkon, ale přepracování
Dlouho se také mělo za to, že tím největším zdrojem těch úplně klasických problémů na straně zaměstnance bude jeho vlastní psychika. To, jak se vypořádá s motivací pracovat, když je kolem něj doma tolik rozptylujících prvků.
Ukázalo se ale, že je to dost zjednodušující pohled. Odstranit návyky jako špatnou pracovní morálku, nedostatek vnitřní disciplíny a sklony k prokrastinaci, je pořád ještě snazší, než se vypořádat s opačným extrémem. Zjevnou přepracovaností.
Lidé pracující z domu se totiž musí také naučit i odpočívat, musí si umět rozvrhnout svůj výkon, přestávky, čas na jídlo a odpočinek. Jinak budou z domu pracovat jen více, a nikoliv nutně lépe. Tím pak zmizí výhody homeoffice, té proklamované časové flexibility, rovnováhy mezi osobním životem a prací.
Kdo je to ale má naučit? V zájmu jejich zaměstnavatelů to, čistě sobecky, není.
I proto se teď rozmáhají tzv. co-workingové virtuální platformy. Co to je? Něco, k čemu se může zaměstnanec pracující z domu připojit, a po očku pomrkávat, jak to dělají ostatní. Kdy si odskočí, kolik vypijí kávy, a kdy odejdou zapnout pračku anebo rozvěsit vyprané prádlo k sušení.
Vtip je v tom, že zdaleka nejde jen o platformy, na nichž sledujete své kolegy z práce, ze svého týmu. Ale úplně cizí z domu též pracující zaměstnance, kteří pracují v podobné nebo úplně jiné profesi.
Lidem zkrátka stačí ke spokojenosti vidět, že ostatní lidé také pracují, aby se jim samotným pracovalo lépe. A nepropadali depresím z izolace nebo nedostatečného kontaktu se svými skutečnými pracovními kolegy. Aplikací virtuálního co-workingu je mnoho, a stejně rozmanité je jejich nastavení.
Pochopitelně skrze ně můžete být v kontaktu se svou pracovní skupinou a řešit každodenní rutinu. Ale volba „pustit si“ na obrazovku úplně jiné kolegy z oboru je pro mnoho lidí lákavější. Mají pocit, že to nenarušuje jejich soukromí.
Výsledky několika pokusů s virtuálním co-workingem zatím naznačují, že je to efektivní nástroj ke zvýšení produktivity a snížení vyčerpání, přepracovanosti.
Zaměstnanci pracující z domu, třeba napoprvé, tak mohou odkoukat finty od těch, kteří už v tom chodit umí. Pomáhá jim to sladit práci i profesní život, otevírá jim to možnosti další spolupráce, navazování kontaktů na dálku.
Dohromady je to ale celé víc než paradoxní. Na homeoffice zpravidla odcházíte, abyste lépe vyvážili svůj osobní život s pracovním. Abyste nakonec doma v osamění a klidu, nerušení svými šéfy a kolegy z práce, dřeli mnohem víc, než za stolem v kanceláři. A řešením je, že si do té samoty a klidu práce z domova pustíte kolegy z úplně jiné práce.
Člověk je tvor společenský a dobře mu tak. Homeoffice je bezpochyby narůstající fenomén, ale zjevně o něm ještě nevíme dost.
Zdroj: ČeskéStavby.cz, thetutorsourrce.com, kumospace.com, forbes.com