S ochranou rostlin před plísněmi a škůdci musíme začít již v časných fázích růstu, ovšem nejvíce musíme zakročit vždy krátce před sklizní. Co lze použít kromě rizikové chemie?
Hlavním problémem při používání chemie je ochranná lhůta. Po tu totiž nesmíme plody či jiné části rostlin pozřít a proto se musíme krátce před sklizní obejít bez chemie. Právě ochranná lhůta bývá obvykle dlouhá až 14 dní, nejméně pak týden v závislosti na konkrétním přípravku. Ovšem ani uplynutí ochranné lhůty neznamená, že jsou již rostliny a jejich plody zcela bezpečné. Ochranná lhůta vlastně znamená, že chemikálie po tuto dobu zůstávají na rostlinách, co ale třeba ve skleníku, kde ani nemají šanci opršet? A co obsah látek přímo v rostlinách?
Rostliny po postřiku v ochranné lhůtě, ale mnohdy i po ní představují nebezpečí pro děti a zvířata včetně hmyzu. Konzumací může dojít k mnoha obtížím, počínaje žaludečními, ale i jinými. Zato u přírodního způsobu ochrany takové komplikace nehrozí. Přesto je však třeba plody a jiné části rostlin i v tomto případě před konzumací řádně umýt. Základní přírodní způsoby boje jsou dva, pokud vynecháme živočichy bojující se škůdci (např. slunéčka likvidující mšice) a houby hubící nežádoucí houby (např. tzv. chytrá houba). Prvním jsou rostliny, které léčí či odpuzují a druhým jsou vyrobené přírodní postřiky.
Z rostlin jsou na prvním místě afrikány čili aksamitníky. Ty totiž nejenže dovedou „léčit“ půdu, ale také fungují jako účinná ochrana před mšicemi, pokud je vysadíme mezi jiné rostliny. Jako by rostliny poznaly úžasné schopnosti afrikánů, není snad rostlinný druh, kterému by vedle sebe afrikány vadily. Jsou to prostě pracanti mezi přírodními lékaři a policajty zároveň.
Jako prevence vůči mšicím a parazitujícím houbám a plísním též funguje pažitka a fenykl (výborně chrání jabloně, hrušně, třešně a slivoně), pelyněk pro změnu vyloženě vyhání hmyz ze zahrady a poradí si třeba i s mandelinkou bramborovou, bazalka zbavuje rajčata, papriky a okurky plísní.
Z účinných postřiků doporučujeme výluh z kopřiv, takzvanou kopřivovou jíchu, do které můžeme přidat i další bylinky. Tato jícha se musí dostatečně ředit a zároveň funguje i jako účinné hnojivo (listové i kapalné v půdě). Kopřivy jednoduše naložíme do plastového barelu a alespoň obden promícháváme. Po cca dvou až třech týdnech je jícha hotova, ovšem pokud ji necháme déle, kopřivy se ve vodě prakticky zcela rozloží. Čím větší je teplo, tím rychleji. Čím je kopřivová jícha koncentrovanější, tím více musíme před použitím ředit vodou, abychom rostlinám neublížili. Tento nálev je účinný vůči mšicím a sviluškám. Jíchu připravujeme zásadně v uzavřené a dobře utěsněné nádobě, v opačném případě by se to v ní rychle jen hemžilo larvami hmyzu, především pak komárů.
Nálev z heřmánku zlikviduje mšice, ale i některé plísně a choroby. Nálev z heřmánku je rychlý, necháme vyluhovat cca 50 g heřmánku cca hodinu v 10 litrech vody a poté aplikujeme již bez ředění přímo na rostliny (a pokud by nezafungoval, můžete zkusit další domácí postřik na mšice).
Připravit lze i pálivý nálev, stačí trocha česneku a cibule, plus chilli papričky. Množství této zeleniny můžeme použít odhadem. Zeleninu rozmixujeme a smísíme s vodou. Např. jeden celý česnek, půl kilogramu cibule a 250 gramů chilli papriček nám vystačí na 10 až 15 litrů vody. Tuto směs stačí nechat přes noc, druhý den přefiltrovat a aplikovat, čili jde též o rychlou přípravu. Proti houbovým nemocem pak funguje odvar z česneku. Tyto tři základní druhy zeleniny prostě nejsou léčivé jen pro člověka.
Přírodní přípravky se dokonce i prodávají, například bylinkové výluhy určené pro konkrétní účely, vůči škůdcům se pak prodávají přípravky na bázi oleje, díky nimž nemohou například mšice a molice dýchat a my je tak eliminujeme. Říká se, že je účinný například i výluh z tabáku a pak můžeme na internetu a v knihách najít dlouhé řady babských rad. Ovšem třeba s takovými mravenci nepomůže zaručeně snad žádná. Jsou na planetě déle než rychle a rychle se adaptují na jakékoli rychlé změny podmínek.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
