V půdě je vápník přítomen přirozeně, ale jeho obsah klesá pěstováním rostlin a vyplavuje se vodou. Nejnáročnější na vápník je přitom zelenina a jelikož je právě zelenina náročná i na závlahu, odčerpává z půdy vápníku nejvíce. A právě vápněním zajistíme náhradu vyčerpaného vápníku, upravujeme půdní reakci na příznivou neutrální, případně mírně alkalickou a zároveň půdu desinfikujeme.
Potřeba vápníku v půdě se zjistí agrochemickým rozborem půdy, ovšem i bez něj si můžeme být jisti, že při intenzivním pěstování zeleniny na zeleninových záhonech je třeba vápnit každý čtvrtý rok.
Vápník je důležitý také pro přijímání ostatních prvků rostlinami. negativně však působí na většinu rostlin jak příliš nízké, tak příliš vysoké hodnoty pH. Příliš nízká půdní reakce brzdí růst rostlin, ale i činnost mikroorganismů a žížal. Zhoršuje se struktura půdy, půda se slévá a tvoří se škraloup, avšak přijatelnost většiny živin je zde dobrá s výjimkou fosforu, hořčíku a molybdenu. Při vysoké hodnotě pH je pro změnu snížena přijatelnost manganu, železa a boru. A pokud půdu převápníme, dojde vyloženě k nedostatku stopových prvků.
V jakých dávkách vápníme půdu?
Vápníme mletým vápencem a nebo hnojivovým vápnem (např. dusíkaté vápno), nikoli tedy hašeným vápnem či sypkým vápenným hydrátem. Na neutrálních půdách zapravíme 0,5 až 1 kg mletého vápence (0,25 až 0,5 kg dusíkatého vápna) na 10 m2, na slabě kyselých půdách 1 až 2 kg mletého vápence (0,5 až 1 kg dusíkatého vápna) a na kyselých půdách 2 až 3 kg mletého vápence (1 až 1,5 kg dusíkatého vápna).
Košťáloviny potřebují hodně vápnit
Kdy není třeba vápnit a jak to poznat
Není však třeba vápnit, pokud je pH vyšší jak 7,2 a půda obsahuje uhličitan vápenatý, což zjistíme i pomocí octu, nejlépe ale běžně dostupným lakmusovým papírkem, jelikož octem zjistíme pouze přítomnost uhličitanu vápenatého v půdě, nikoli pH (vezmeme malý vzorek půdy řádově v gramech, vložíme do nádobky, kápneme ocet a pokud vzorek jemně bublá, uhličitan vápenatý je v půdě přítomen –rozkládá se na vodu a oxid uhličitý).
Samozřejmě je nejfundovanější agrochemický rozbor za užití elektroniky, ovšem za ten se platí. Pokud použijeme lakmusové papírky, získáme přibližné hodnoty s odchylkou cca 0,5 pH. Půdní reakci ale poznáme i podle přítomných plevelů. Například na kyselých půdách najdeme jitrocel, přesličku a šťovík, na zásaditých půdách komonici a hořčici apod.
Půdní reakce
Silně alkalické půdy mají pH vyšší jak 7,7, alkalické půdy pH 7,3 až 7,7, neutrální půdy 6,6 až 7,2, slabě kyselé půdy 5,1 až 6,5, kyselé půdy 4,6 až 5 a silně kyselé půdy do 4,4. Přitom platí, že většině rostlin pěstovaných na českých zahradách vyhovují půdy neutrální až mírně kyselé. Při neutrální hodnotě pH je půdní struktura velmi příznivá, protože neutrální pH podporuje biologickou aktivitu. Ale třeba kanadské borůvky vyžadují kyselé půdy a košťálová zelenina, aromatické bylinky a některé skalničky půdu alkalickou.
Dusíkaté vápno
Zavápněná půda mletým vápencem
Náročnost zeleniny na vápnění
Jelikož je většina zeleniny s výjimkou košťálovin citlivá na silné vápnění, vápníme raději častěji a v menších dávkách. Čili silné vápnění půdy jednou za 4 roky by bylo chybné. Nejúčinnější je vápnění košťálovin (zelí, květák, kapusta, kedlubny, ředkvička aj.), kořenové zeleniny a luskovin (půdu pro kořenovou zeleninu vápníme na podzim či v zimě předchozího roku). V případě kyselejších půd vápníme půdu i okurkám, paprice, cibuli a česneku, celeru a špenátu. Vápnění naopak nevyžadují (nereagují na ně) mrkev , rajčata, salát a reveň. Košťáloviny vápníme 2 až 3 týdny před výsevem nebo výsadbou.
Vápno v kompostech
Pravidelné přidávání vápna do kompostů urychluje jejich zrání, odstraňuje zápach a likviduje hmyz. V zásadě stačí jednou za čas posypat povrch kompostu vápnem a přikrýt zeminou. Dále opět přihazujeme zahradní a kuchyňský biologický odpad, opět přihodíme vápno a zeminu atd.
Kvalitní kompost
Desinfekce skleníku vápnem
Vyvážet každý rok starou půdu a navážet novou je technicky velice náročné. V opačném případě se však půda ve skleníku unavuje (ubývají některé stopové prvky a živiny) a jen doplňování kompostu nestačí. Že je půda unavená poznáme podle deformace plodů a nevzhledných skvrn na nich. Na nedostatek vápna v půdě reaguje zelenina nápadnými nekrózami květních konců plodů, které jsou posléze napadány saprofytickými houbami, načež jsou plody zcela znehodnoceny. Proto se do půdy vpravuje dusíkaté vápno (2O % N a 5O % CaO), které půdu nejen zavápní, ale též působí desinfekčně. Dusíkaté vápno rozhodíme na dobře zrytý záhon a zapravíme do půdy. Nakonec půdu pořádně zalijeme a zakryjeme igelitovou fólií. Fólii na takto ošetřené půdě necháme 3 týdny až měsíc. Dusíkaté vápno se v půdě hydrolyzuje na kyanamid a vápno a právě kyanamid působí v půdě fungicidně, insekticidně, herbicidně a repelentně. Dusíkaté vápno se přemění na močovinu a ta se dále transformuje na čpavkový a nitrátový dusík. Rychlost reakce je závislá na půdní vlhkosti a teplotě a trvá cca 2 týdny. Za tuto dobu jsou zničena semena plevelů, klíčící plevele, vajíčka slimáků a slimáci a také původci houbových chorob kořenů a stébel. Dusík se postupně uvolňuje 7 až 10 týdnů a to ve formě přijatelné pro rostliny, přičemž se zvyšuje dostupnost vápníku a jeho příjem rostlinami a to se projeví likvidací plísní a zlepšením skladovatelnosti sklízených plodů. Skleník tedy vápníme 3 až 4 týdny před výsevem a výsadbou.
Doporučuje se též vykuřování skleníku vykuřovacími jednotkami. Vykuřování je účinné na přezimující škůdce, ovšem i zkušení zahradníci tvrdí, že by mělo stačit pořádné umytí zasklení a konstrukce skleníku. Samozřejmě za užití přípravku, který nepoškodí půdu, pokud do ní steče.
