Není to zábava, není to koníček. Vlastně je to věc, kterou dost bytostně nesnášíme. Přesto ji vždy v sezóně děláme, dokonce se k ní vícekrát vracíme. Čištění zahrady od plevelů, pletí, totiž málokdy uděláme dobře.
Ty nejčastější chyby vypadají asi takhle:
Plevele netrháte celé i s kořeny. Což většinou vede u plevelů vytrvalých zpravidla k tomu, že je jen namnožíte a posílíte. Mají totiž neuvěřitelnou schopnost regenerace, a tím že je naporcujete na kousky, jen stimulujete jejich další růst.
)
Necháváte pletí na poslední chvíli. V praxi to ale znamená, že když poskytnete plevelům čas, dokáží ukončit svůj rozmnožovací cyklus a vyprodukovat semena (u jednoletých plevelů) anebo dostatečně rozšířit svůj kořenový systém. Obojí znamená, že už se jich snadno nezbavíte.
Špatné načasování pletí. Ono se to snáze řekne, než udělá – ale když budete rvát plevele z vyschlé půdy, budete je spíš rvát na kusy, než elegantně vytrhávat i s kořínky. Výsledkem pak je, že víceleté plevele namnožíte, a jednoletých se nezbavíte. Ideální je k tomu trochu rozměklá půda po dešti.
)
Volíte špatné nástroje, nebo nepoužíváte žádné. Je fakt, že s většinou jednoletých plevelů se dokážete vypořádat bez obtíží holýma rukama. Ale je účelnější, když si vypomůžete nějakou motyčkou nebo šťouradlem. Pak budete plevele dolovat ven i s kořeny, a ušetříte si námahu.
Nejste dostatečně důslední, nedotáhnete práci do konce. To není kritika lenosti ale fakt, který plevelům jednoletým náramně pomáhá. Když totiž přetrháte jen půlku záhonku anebo vyčistíte jen kus chodníku, ty odhalené spáry a nakypřená půda skvěle poslouží k uchycení nových plevelných rostlinek.
)
Vytrhané plevele neodstraňujete dobře. První velkou chybou je nechat jednoleté plevele jen tak ležet na místě. Mohou rychle zaschnout a vyklopit do půdy svou dávku semen. Podobně si pak neposloužíte, když je dáte na hromadu do nezrajícího kompostu. Jen si ho tím zaplevelíte, a budete pak roznášet mezi záhonky kompost i se semeny plevele.
Zbytečně experimentujete tam, kde se to nehodí. Každý den na internetu zazáří nějaký zázračný recept na bezpracné odstraňování plevelů. Třeba to, že je máte zalévat vařící vodou. Funguje to? Jednoleté plevele tím zahubíte, ale na jejich semennou banku to vliv nemá. Vytrvalé to spálí, ovšem ne jejich kořeny pod zemí. Snadné a bezpracné odstraňování plevelů neexistuje.
S herbicidy nepracujete odpovědně. Co to znamená? Že se nedržíte návodu. Dávkujete skromně málo – pak to ale nefunguje, a jen činíte plevele odolnější – anebo dávkujete přehnaně silně – ale tím zasahujete negativně do celého ekosystému. Herbicidy fungují i na vytrvalé plevele dobře. Ale jen když je používáte správně.
Zaléváte záhonky kropáčem. Co by na tom mohlo být špatného, když děláte takový příjemný deštík? Ten hlavní problém je, že kropíte celý povrch půdy. Takže neprospíváte jen vám pěstovaným rostlinkám, ale taky plevelům. A těm přeci pomáhat na svět nechcete, ne?
)
Vytváříte na své zahradě nebo pozemku, která jsou nedostupná pro vás, ale dostupná pro plevele. Pro plevele, zvlášť ty se semeny roznášenými větrem, je přístupné kde co. Ale jestli je nějaké takové místo nedostupné pro vás, může se tam vytvořit zdrojová populace, která bude v invazním režimu každou sezónu.
Nemulčujete. Proč by zrovna tohle měla být chyba? Jde o to, že půda převrstvená mulčem je ideální bariérou proti klíčení semen jednoletých plevelů. Mulč vyřeší spoustu vašich problémů ještě před tím, než nastanou.
)
A zmínit je třeba i chybu typicky záhonkovou: mezi vysetými plodinami necháváte příliš mnoho volného místa, případně ponecháváte půdu (bez meziplodin nebo doprovodných plodin) zbytečně dlouho odhalenou. Tím ovšem zvete plevele všech druhů k návštěvě.
Zdroj: autorský text - Radomír Dohnal, homesandgardens.com, BHG.com, idealhome.co.uk, preen.com
