Abychom se správně rozhodli, kterou pokojovou rostlinu a kdy přesadit, měli bychom si umět představit, co se vlastně děje v nádobě, do které je vysazena. Ledaco samozřejmě poznáme i podle samotné rostliny, jejího vzrůstu, vitality, zažloutlých listů, vadnutí, kvetení, … Už jen samotný pohled na rostlinu, na kterou jsme zvyklí, nám řekne, co máme dělat. Snazší to máme při pořizování nové pokojovky, prostě se zeptáme zahradníka, který nám rostlinu prodává a případně si rovnou pořídíme i vhodnou nádobu, do které květinu doma přesadíme. Ovšem u těch starších rostlin, které již nějakou dobu pěstujeme, si musíme většinou poradit sami. Proč a kdy přesazovat pokojové rostliny?
Rostliny přesazujeme proto, aby se jim dařilo, aby mohly čerpat z čerstvé zeminy živiny a vláhu. U mnohých pokojovek nám jde při přesazení o to, aby nabraly objem, vyrostly a také vykvetly – pokud jde o kvetoucí druhy. Některé pokojovky je třeba přesazovat do o něco větší nádoby a nového substrátu každoročně, mnohé starší rostliny však vyžadují přesazení i jen jednou za více let a některé dokonce přesazovat vůbec nepotřebují. A pokud prostě není přesazení z jakéhokoli důvodu možné – třeba z důvodu objemnosti stávající nádoby a její hmotnosti včetně zeminy a květiny samotné, je třeba pravidelně měnit alespoň horní třetinu substrátu v nádobě. Ovšem pozor na rostlinné druhy, ke kterým je třeba přistupovat odlišně. Například africké fialky (Saintpaulia), hvězdníky (Hippeastrum) a řemenatky (Clivia miniata) vyžadují zmenšený kořenový prostor, aby vůbec kvetly, některé sukulenty nevyžadují mobilní nádoby a substrát vůbec (rostou třeba jen na kousku kůry stromu) a podobně. Hovořme tedy o běžných pokojových rostlinách, které se bez mobilních nádob a přesazování neobejdou.
Přesazování pokojové rostliny
8 důvodů, proč přesadit pokojovou rostlinu
1. Rostlinu přesadíme, když si všimneme, že nechce správně růst ani kvést. Prostě zůstane setrvalého vzhledu a stavu, nedělá žádné pokroky a nekvete či kvete jen málo – méně, než jsme u ní byli zvyklí.
2. Spolehlivým poznávacím znakem je též fakt, že je otvor určený k odvádění přebytečné vody z květináče prorostlý kořeny a nebo, když kořeny (respektive jejich špičky) vyčnívají z povrchu substrátu.
3. Pokud rostlinu vyjmeme z nádoby a její kořeny jsou hustě propletené, rostou u dna květináče a okolo substrátu dokola – prostě si též hledají místo. Vůbec už máme jasno v případě, že rostlinu vyjmeme z obalu a vidíme pouze kořeny – kořenový systém strávil veškerou půdu a rostlina se nemá čím živit! V tomto případě jsme již notně zaspali, ovšem vše snadno napravíme o poznání větší nádobou a novým substrátem.
4. Tu pravou chvíli k přesazení poznáme též podle toho, že mladé listy na nových výhonech zůstávají malé, nevyrostou.
5. Pokud jsou kořeny rostliny pórovité, černají a zapáchají, znamená to, že byla dlouhodobě v přemokřeném prostředí. Zachránit se ji můžeme pokusit tak, že kořeny zbavíme zeminy, důkladně omyjeme a odstraníme jejich zahnívající části (případně i nadzemní zahnívající či suché části rostliny) a rostlinu přesadíme do nové nádoby s čerstvým substrátem. Napříště si dáme pozor, jak správně zalévat.
6. Pokud se na hnědém keramickém květináči tvoří bílé usazeniny, je též čas k přesazení.
7.Zarůstá substrát mechem?Nebo se nádoba potahuje zeleným povlakem řas? V takovém případě je zřejmé, že je substrát přemokřen, případně až příliš ulehlý a voda v něm stagnuje. Řešením není opět nic jiného než přesazení. I v případě, že máte zatím pouhé podezření, že rostlina stála delší dobu ve vodě - přesadíme ji!
8.Listy zasychají a rostlin slábne! Sice může být důvodů takového stavu více, ovšem přesazením nic nepokazíme! Nejprve ale zkusíme načechrat povrch substrátu v nádobě a květinu zalijeme a orosíme, pokud je substrát evidentně přeschlý. Poté počkáme několik dní a když rostlina neobrazí, přesadíme ji!
