Mravenec, brablenec, brabenec. Tři slova znamenající totéž, i když je jen jedno správně česky, totiž mravenec. Brablenec je výraz pro mravence pocházející ze slovenského nářečí, a že jsme byli se Slováky dlouho nejprve v jedné monarchii, pak republice a nadále zůstáváme „bratry“ a společně jsme v jedné unii, tedy té evropské, slovo brablenec bylo již dávno počeštěno na brabenec a někde se zlidověle používá pořád. A zdaleka u nás nežijí jen brablenci rezaví a černí, obyčejní, běžně velcí, lesní giganti a nakonec i titěrní a po celém světě všudypřítomní poslové faraónů.
Čeleď mravencovití
Čeleď mravencovití (Formicidae) je jednou z vůbec nejúspěšnějších čeledí hmyzu, tedy jednou z nejúspěšnějších čeledí v celé živočišné říši. Může za to jejich výsostně dokonalý sociální způsob života a specializace. Na našem území se vyskytuje cca 104 druhů mravenců, přičemž ve světě to může být až okolo 12500 druhů.
Tento sociální hmyz se na planetě Zemi objevil nejpozději na začátku pozdní křídy (před cca 100 miliony let), ovšem zda je to pravda, to se vlastně neví. Mravenci zde mohou být i mnohem déle. V případě tohoto datování se řídíme nálezy v barmském jantaru starými cca 99 milionů let. Některé odhady dokonce hovoří až o 168 milionech let. Jsou také známé případy superkolonií, které jsou vytvářeny spoluprací příbuzných kolonií. A takové superkolonie mravenců mohou dosahovat délky až několik tisíc kilometrů (druh Linepithema humile). Některé kolonie mravenců jsou též pro svůj vysoký stupeň organizace nad úrovní jedince označovány jako superorganismus. Ovšem mravenci také nejsou žádní jelimánci a jestliže dovedou vytvářet superříše, dovedou spolu také válčit a to doslova na život a na smrt. Čím lepší organizace, tím vyšší pravděpodobnost inklinace k totalitě spojené s loupeživými výboji a potlačováním druhých.
Válečníci, usurpátoři a tyrani
Mravenci jsou neuvěřitelní válečníci a dokonce patří k jedněm z nejagresivnějších tvorů v živočišné říši. Kolonie jsou proto neustále napadány jinými, jde o souboje o potravu a teritorium. Některé druhy mravenců dokonce vychovávají zvláštní kastu bojovníků. Ta se skládá většinou z velkých a silných dělnic, které pouze válčí. Když je kolonie v klidu, nedělají nic, pouze vyčkávají na další souboje. Výsledkem bojů je většinou vytlačení poražené kolonie z teritoria, k vyhlazení (mravenčí genocidě) dochází jen výjimečně. A dokonce jdou jako první do boje nejstarší dělnice, aby se obětovaly za další generaci. I způsoby boje hodně připomínají lidské počínání: napadená kolonie je odříznuta od zdroje potravy, napadány jsou také dělnice nosící potravu a vůbec jedincům kolonie je znemožňován návrat do mraveniště, do líhní jsou prokopávány chodby a naopak vchody do mraveniště (východy) jsou ucpávány.
Množství mravenců na světě a jejich hmotnost
A kolik že je vlastně na světě mravenců (brablenců), když jsou tak úspěšní? S nejnovějšími výpočty přišli vědci z univerzity v německém Würzburgu, jejich článek byl zveřejněn v prestižním časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS). Komentářem k článku zde též reagovali Tom Fayle a Petr Klimeš z Biologického centra AV ČR.
Němečtí biologové vedení entomologem Patrickem Shultheissem vyšli z propočtů založených na 489 již publikovaných studiích. Podle nich odhadli, že na naší planetě žije přibližně 20 biliard mravenců. Jestliže je tedy nás lidí dnes cca 8 miliard, na každého z nás by připadlo cca 2,5 milionu mravenčích protivníků. Kdyby se do nás pustili, nemáme šanci! Celá skupina mravenců přitom může mít hmotnost zhruba takovou jako pětina lidské populace, starší zdroje však hovoří o hmotnosti totožné. A co víc, kromě vyloženě chladných oblastí mravenci obývají celou planetu, tedy její suchozemskou část.
Ovšem Tom Fayle a Petr Klimeš upozornili ve svých komentářích, že v současných odhadech se nebral zřetel na druhy žijící v půdě a na mravenčí královny a plod (larvy a kukly). Není také jasné, jak by se stávající odhady změnily, kdyby se v budoucích výpočtech podařilo brát v potaz hmotnost jednotlivých druhů mravenců, nikoli pouze odhad hmotnosti průměrného mravence. Jednotlivé druhy se totiž dramaticky liší ve velikosti těla, a to i v rámci jedné kolonie. Nejmenší, žlutohnědě zabarvený mravenec faraon, který se vyskytuje po celém světě, váží jen 1 až 2 miligramy. Třeba obří mravenci z jihoamerického rodu Dinoponera však mohou vážit i více jak 100 miligramů. Na druhou stranu je ale naopak možné, že současné výpočty nadceňují počty mravenců na některých místech planety. Přesnější čísla prostě teprve snad někdy přijdou.
Život mravenců
Zajímavý je též život a životní cyklus mravenců, kteří žijí v koloniích ve zbudovaných hnízdech, kterým se obvykle říká mraveniště. Zpočátku může tato kolonie mít jen pár jedinců, postupně jich však mohou být milióny. A to velmi rychle. Na světě je tak další civilizace s přísnou sociální strukturou. Mravenci mohou vytvářet rovnou několik kast, základními kastami jsou královna, samec a dělnice, velké dělnice s vyvinutými kusadly se pak obvykle stávají vojáky. Každá kolonie má nejčastěji alespoň jednu královnu a několik dělnic. To je však vždy jen začátek.
Nejdůležitějším komunikačním prvkem jsou pro mravence pachy, někteří mravenci ale využívají také chuť (dávají ostatním jedincům ochutnat, co našli) a zvuk (jakýsi cvrkot, který bývá někdy vnímán přímo, jindy jen z otřesů půdy). Velmi zajímavé je také, jak mravenci nachází nejkratší cestu do mraveniště. Mravenec, který najde zdroj potravy libovolnou cestou, vytváří cestou zpět do mraveniště pachovou stopu. A vždy se vrací nejkratší cestou, protože se orientuje podle Slunce. Mravenci, kteří jej pak následují, volí nejkratší pachovou stopu, i když by mohli jít více trasami.
Životní cyklus mravence začíná vajíčkem, ze kterého se vylíhne larva, která se po určité době zakuklí a z kukly se vylíhne dospělec. Na všech místech planety, kde se mravenci vyskytují, preferují teplé a vlhké prostředí, vyloženě se však vyhýbají zamokřeným místům. Stejně tak snáší obtížněji sucho a chlad. Hnízda si mravenci budují pod zemí, na zemi, v dutinách stromů a někteří dokonce i mezi listy stromů.
Chov trofobiontů a pěstírny hub
Jako my lidé chováme hospodářská zvířata, mravenci mají své trofobionty, nejčastěji mšice. Ostatně to je jeden z důvodů, proč mravence v zahradách nechceme. Známé jsou však také mravenčí pěstírny hub, kterými se pak živí. Třeba mravenčí královna mravenců rodu Atta si zřizuje hned v první komnatě svého nového království pěstírnu hub. Mravenci si dokonce předávají ušlechtilé druhy hub z generace na generaci a houby sbírají vždy tak, aby obsah pěstírny nepoškodili. Houbami pak krmí larvy i dospělé jedince. Při péči o houby mravenci houby prolévají a vybírají z nich nálety neušlechtilých hub. Dokonce pěstované houby preventivně potírají sekrety, které brání bakteriálním infekcím, obdělávají substrát apod. S plevelnými houbami dokonce bojují chemií. Jedním z nejúpornějších plevelů mravenčích zahrádek mravenců rodu Atta je houba Escovopsis, kvůli které dělnice pěstují ve speciálních kapsách vyhloubených v chitinovém krunýři bakterie rodu Psudonokardia. Tyto bakterie jsou zdrojem silného antibiotika, kterým dělnice ničí právě plevelné houby. Je zajímavé, že v případě mravenci vyráběných antibiotik nedochází k jejich zastarávání, jako je tomu u těch, která vyrábějí lidé. Vlastně mravenci používají miliony let stejné antibiotikum, které přesto neztrácí na svém účinku.
Jak se zbavit mravenců
Tak a teď, když už toho o mravencích trochu víme, jak se jich vlastně zbavit? Trvale to nejde nikdy! To by ostatně mělo být z předchozího textu zřejmé! Dále si je třeba uvědomit, že mravenci jsou v zahradách užiteční, jelikož hubí škůdce. Dokonce platí, že v místech zamořených škůdci přežívají pouze stromy rostoucí poblíž mravenišť. Mraveniště prostě svědčí stromům i květinám. Dokonce dovedou obohacovat a provzdušňovat chudé lesní půdy a právě okolo mravenišť roste obvykle bohatší a zdravější vegetace.
Chcete-li tedy mravence dostat z konkrétních míst své zahrady, nehubte je, ale vypuďte! Jednoduše je donuťte se přestěhovat na jiné místo anebo je dokonce sami přestěhujte, i to v konkrétních případech lze. Způsobů se nabízí mnoho, v obchodech i v našich spížích a lednicích. Lze si vystačit i s obyčejnými kuchyňskými surovinami a přípravky, které mravencům neublíží.
1. Přenesení mraveniště
Velké mraveniště lesních mravenců nepřenesete, i kdyby si je vytvořili právě na vaší zahradě. Ale ta malá, obzvláště podzemní, jednoduše vyrýpneme rýčem či lopatou a opatrně přeneseme. Určitě mraveniště nebořte, ničemu byste nepomohli, ani mravencům, ani sobě. Vždy je po vyrýpnutí a přenesení mraveniště třeba zkontrolovat, zda jsme přenesli vše. Na původní místo mraveniště je navíc kromě zeminy třeba přidat i nějaký vonný odpuzovač, prostě odér, který mravenci nesnáší. Pomocí pachových stop si totiž místo znova najdou.
2. Mravenci nesnáší některé pachy a vodu
Mravenci nesnáší pach skořice, pálivou papriku a z aromatických bylin třeba tymián, bazalku, levanduli a majoránku. Pokud dokonce budeme tyto byliny pěstovat na místech, kde mravence nechceme, mělo by to pomoci. Pomoci však může i sedlina z kávy, zasolení prostoru jejich hnízda, kůra z citrusů a třeba i celer. Pokud takové vonné pochoutky umístíme co nejblíže místu největšího mravenčího výskytu (hnízda), vypudit se nám je může podařit. A pokud ano, je třeba mraveniště zlikvidovat (již prázdné) a místo dezinfikovat.
Mravenci také nesnáší častou zálivku, ano, mají rádi vlhko, ale ne moc. To spíše snesou sucho. Prostě a jednoduše, skleník stále zalévejte pokud možno celý, když tam budete nechávat stále suchá místa, mravenci se nastěhují. Důkladná a často opakovaná zálivka donutí mravence prostor opustit. Účinek umocníme, když budeme zalévat kopřivovou jíchou, která rostliny vyživuje (i na list), pomůže jako ochrana před mšicemi a zároveň odpuzuje škůdce, ale právě i mravence. Stejně tak pravidelně zalévejte celé venkovní záhony, nejen jejich části.
3. Využití květináče
Elegantním způsobem přemístění mravenčího hnízda je využití květináče, který položíme nad jejich hnízdo dnem vzhůru a dokonale utěsníme odtokové otvory. Tento komfortní „hotel“ mravenci rychle zabydlí a my je po čase přeneseme i s květináčem jinam. Kde jim ostatně jejich květináčovou ubytovnu necháme. Nádobu je samozřejmě ideální přemístit v době, kdy jsou všichni mravenci pohromadě, tedy hodně brzy ráno, večer anebo v noci. Hnízdo nabereme i s květináčem na lopatu a přeneseme. Co takto poničíme, si mravenci rychle vybudují znova.
4. Prachobyčejná stuha na kmeni stromu
Pokud chcete ochránit ovoce na svých stromech před mravenci a samotné stromy před jejich trofobionty (mšicemi), může stačit i obyčejná stuha a obyčejný rostlinný olej. Kromě stuhy si lze třeba natrhat či nastřihat pruhy textilie ze starých triček. Textilii pořádně namočíme v oleji a přivážeme na kmen stromu. Mravenci se budou snažit lézt po kmeni, ale kvůli oleji na tkanině se jim to nepodaří. Jde mezi zahrádkáři o velice oblíbený způsob ochrany. Je však třeba tkaninu máčet v oleji opakovaně, jakmile uschne, je po účinku.
5. Lepicí pásky
Vhodné jsou i lepicí pásky, případně pásy z hliníkové fólie. Musíme je však aplikovat nejen na kmeny stromů, ale i na všechny blízké předměty (třeba ploty). Mravenci se mohou na stromy dostat různými způsoby.
6. Mazlavá a kluzká hmota
Jednoduše vytvoříme na kmeni stromu kolem dokola v určité výšce dostatečně široký kruh nanesením jakékoli hmoty, která vytvoří mazlavou a kluzkou bariéru. Musíme ji však také pravidelně obnovovat. Nikdy nevolíme materiál, který rychle schne.
7. Přírodní repelent z boraxu
Borax smícháme s cukrem a vodou a poté aplikujeme každý týden na kmeny stromů. Týdenní aplikací zajistíme dostatečnou účinnost ve smyslu dlouhodobou.
7. Chemie až na posledním místě
K chemii saháme až při neúnosném zamoření zahrady mravenci. I tak je ale třeba hledat prostředky, které nepoškodí životní prostředí a ostatní hmyz v zahradě či jiné živočichy. Dokonce se prodávají preparáty působící hormonálně pouze na mravenčí matky (královny). Ty přestanou klást vajíčka a kolonie zanikne. Insekticidy používejte výhradně v podobě pastiček na mravence (malé krabičky obsahující látku, která mravence přitahuje a hubí). Pastičky jsou bezpečné pro jiné živočichy. Prodávají se i dózy a spreje obsahující přírodní insekticid, který obsahuje pyrethrinem získávaný z květů růžové kopretiny.
Běžné druhy mravenců v našich domácnostech, zahradách a v přírodě
V našich domácnostech, kde vidíme mravence nejméně rádi, můžeme potkat následující druhy:
- Ochetellus glaber
- Solenopsis spp
- Tapinoma melanocephalum (mravenec duch)
- Tapinoma sessile
- Tetramorium caespitum (mravenec drnový)
- Monomorium pharaonis (mravenec faraon, nejčastější a nejobtížnější mravenec u nás, přenáší choroby a je doslova všudypřítomný)
- Camponotus app (mravenec dřevokaz)
Nejčastější druhy mravenců v naší přírodě a tedy i na zahradách:
- Lasius fuliginosus (mravenec černolesklý)
- Lasius niger (mravenec obecný)
- Lasius flavus (mravenec žlutý)
- Tetramorium caespitum (mravenec drnový)
- Messor structor (mravenec zrnojed)
- Polyergus rufescens (mravenec otrokářský)
Formica rufa (mravenec lesní) - Monomorium pharaonis (mravenec faraon)
- Linepithema humile (mravenec argentinský)
- Camponotus herculeanus (mravenec obrovský)
- Camponotus ligniperda (mravenec dřevokaz)
Všechny druhy mravenců v naší přírodě najdete ZDE.
Zdroj: avcr.cz, webgarden.cz, lesycr.cz, priroda.cz, rentokil.com, hobby-magazin.cz, ekolist.cz, chalupari-zahradkari.cz, wikipedia.org, National Academy of Sciences, ČESKÉSTAVBY.cz