Život s kočkou je jedno velké překvapení. Když už si vás totiž pořídila do své domácnosti (takhle to ony nejspíš vnímají), musíte si zvyknout na spoustu maličkostí, kterými se navenek projevují. A jednou z nich je i to, že s provokativní elegancí shazují věci z výšek polic a stolů na zem. Proč to dělají? Kočičí provokace má mnohá vysvětlení.
Kočka je učiněným mistrem úsporného pohybu, ani jediný krůček neudělá zbytečně. Řekněme, že byste na chodbu mezi ní a misku s krmením rozestavěli desítky drobných předmětů: bot, knih, školních pomůcek, hrnců a třeba kosmetiky. A ona dokáže touhle neuvěřitelně komplikovanou trasou plnou překážek prokličkovat tak, že se ani jednoho z těch předmětů nedotkne.
Proletí mezi nimi jako duch, jako nindža. Navíc si u toho počíná s elegancí baletky.
Je to pozoruhodné už proto, že jindy tolik opatrná kočka se umí projevit – v situaci, kterou má pod kontrolou a může si dovolit být stejně elegantně nekontaktní – přesně opačně. Tam, kde má možnost vyhnout se překážce nebo je nám zřejmé, že ji dokáže hravě překonat, zareaguje odlišně a jen tak si udělá místo.
)
Tím, že packou ostentativně shodí ten předmět překážející jí v cestě na zem. Zdánlivě zbytečně.
Ty chvíle jistě znáte dobře sami. Kočka se bez obtíží dokáže proplížit bludištěm nákupu, vyskládaného na v kuchyni na stůl. Pak se zastaví před krabicí sušenek, stojící na okraji. Krabicí, která ji nikterak nepřekáží. A ona do ní prostě packou strčí a shodí ji dolů. Měla teoreticky příležitost sundat ze stolu všechno, ale ona si vybrala právě tuhle věc. Nejspíš proto, že tím udělá víc nepořádku.
Kočky, ničitelé bez příčiny?
Podobně pak kočky umí tu a tam shodit něco z kuchyňské linky, parapetu nebo třeba knihovny, kde jinak manévrují s takticky dokonalostí. Houbička na nádobí, květináč, obrázek v rámečku na knihovně anebo váza po babičce?
Šup s nimi dolů!
Co ty podivné „nehody“, které končí pádem a často rozbitím nějakých věcí, mají společného? Zpravidla se odehrávají, když jste někde poblíž. Anebo jste přímo jejich svědkem. Není to anonymní počin. To tomu dodává ten provokativní ráz. Umocněný ještě o to, že na kočce jde vidět půl-vteřina přemýšlení.
Skoro jako by vás svýma pozorovala a říkala u toho: „Tak co asi uděláš, když to teď shodím?“
)
Proč to tedy dělají? Je to zločin z afektu, provokace, nějaká skrytá kočičí obsese anebo nám jen chtějí připomenout, že gravitace platí na kulaté Zemi pro všechny?
Bohužel, skutečné vysvětlení zatím schází. Výzkumníci a odborníci na kočičí etologii tématu úmyslného shazování předmětů věnovali nemalou pozornost, je to jejich práce. Ale s nějakou definitivní odpovědí zatím nepřišli. Teorií k tomu ale mají dost.
Zkusíme dát prostor alespoň nejpopulárnějším.
Kočičí teorie destrukce
Ta první spočívá v tom, že touhle destruktivní cestou si kočky udržují své pudové reakce na výši. Prostě do systému, který mají úplně pod kontrolou, vnáší prvek zmatku, chaosu. Něčeho nepředpokládaného. Protože to, co pak nastane, je bude ponoukat k nějakým novým reakcím.
V určitý moment zkrátka i vy sami pocítíte, že nějaká situace vás už ničemu novému nenaučí, když probíhá standardně. Mýt nádobí v myčce je v podstatě o ničem, než se myčka rozsype a začne z ní vytékat voda. Cesta výtahem je naprosto fádní, než dojde k výpadku elektřiny a on se zasekne mezi patry.
Takové narušení systému nejspíš přežijete, a ve finále budete bohatší o novou zkušenost. To se hodí. Kočky přesně neví, jakou reakci shozením nějaké věci vyvolají, ale chtějí tu novou zkušenost.
Chtějí se udržovat v kondici, a proto malou destrukcí naruší zaběhlý systém, v kterém žijí.
Úzce s tím souvisí druhá teorie. Ta u koček nepředpokládá pudovou potřebu reagovat na proměnlivý systém, ale naprostou nudu. Ano, kočky možná shazují věci ne proto, že by jim překážely. Ale protože se nudí. Říkají si tím o změnu, podnět, který samy přináší. Tím, že něco někde smetou. A hned je o zábavu postaráno. Alespoň pro vás, až to budete uklízet.
)
Třetí vysvětlující teorie je víc o lidech, než o kočkách. I když záleží na úhlu pohledu. Kočky totiž mohou tou provokativní likvidací předmětů usilovat o vaši pozornost. Zní to divně, ale kočkám to může dávat smysl.
S třeskem rozbité vázy totiž nastartují souběh okamžiků, kdy si jich rozhodně všímat budete. Dost možná to vysvětluje i ten moment zaváhání, než něco shodí. Dávají vám férový prostor zareagovat na to, co se chystají udělat. A udělají to, pokud jim tu pozornost věnovat nebudete.
Mají nabito a neváhají své packy použít. Takže už si s nimi konečně budete hrát, nebo vážně mají ten květináč odpálit bez padáku na podlahu?
Kočičí hry jsou poněkud podivné (chytání papírové myšky anebo hraní s ulovenou myškou živou lidi moc nebaví). Kočky je ale mají ve své pudové výbavě, pilují s nimi své lovecké dovednosti. Jsou to pořád dravé šelmy, jen v trochu tulivějším provedení. A shození nějakého pro vás cenného předmětu pro ně může být právě takovou krutou hrou.
Tu houbičku, kterou shodí z kuchyňské linky na zem, pak mohou třeba zkoušet ulovit.
I když je to zvláštní, je též možné, že kočky přesně netuší, co se má stát s věcí, kterou sundají z police. A pak by mohla být ta kočičí provokace cestou, jakou se učí poznávat věci okolo sebe a jak se snaží porozumět okolnímu prostředí. Ovšem po kočičím způsobu: už třeba viděly, že se květináč změní na střepy a hromadu hlíny na koberci, když ho shodí ze skříně. Ale to přeci nic nevypovídá o tom, že tak skončí květináč, který shodí z parapetu na dlaždice.
Musí to vyzkoušet názorným experimentem. V zájmu kočičí vědy a tak podobně.
)
Jak to kočkám vymluvit?
Jsou to různé teorie, a žádná z nich není potvrzená.
Je dost možné, že sami pro to svévolné destruktivní kočičí chování máte nějaké vlastní vysvětlení, které není o nic horší. Podstatné ale je, že jednu z těch ne úplně doložených teorií si nejspíš budete muset vybrat, když chcete vyřešit to, aby vaše kočka věci jen tak odnikud neshazovala.
Jak zabránit tomu, aby kočky shazovaly věci z výšek?
Předně, přestaňte jim věnovat pozornost, když něco takového udělají.
Což asi nepůjde úplně snadno, zvlášť když to nadělá nejprve randál a pak nepořádek. Nicméně to zkuste ignorovat. Nereagujte, nemluvte na ni, nesmějte se ani ji neprohánějte se smetákem. Nedělejte zkrátka nic v souvislosti s kočkou a jím shozeným předmětem. Proč? Pokud platí teorie o potřebě vyvolávat chaos, hrát si, nebo vysvětlení o nudě i nedostatku pozornosti, tou ignorací je potlačíte.
)
Kočka uvidí, že když shodí květináč, nestane se vlastně nic. A tím pozbude o další podobné experimenty zájem. Zkrátka něco udělala a s vámi to ani nehnulo. Musí se tedy zabavit jinak.
Druhý bod? Odměňte kočku za nedestruktivní chování. Leží si v klidu na pelíšku? Nebo právě s dokonalou elegancí balancovala mezi překážkami, aniž by je poškodila? Krása, hodná kočička! Pochvalte ji za to, že nic nerozbila a je v klidu. Je to tvor inteligentní a brzy pochopí, že odměna přichází, když hraje podle vašich člověčích pravidel.
A do třetice? Nenechejte svou kočku nudit se příliš dlouho. Zpestřete jí život. Novou hračkou, krabicí, čímkoliv. Najděte jí nějakou zábavu, a sami se také aktivně na její zábavě podílejte. Hrajte si s ní, věnujte jí pozornost. Kočka není dekorace domácnosti, ale živý tvor. Když se bude nudit, je možné, že ty ostatní dekorace pak sama začne vnímat jako konkurenci, a bude je svéhlavě likvidovat.
Zdroj: RD.com, petMD.com, rover.com, theWildest.com
