Nízkoenergetická montovaná stavba se vyznačuje především perfektními izolačními vlastnostmi použitých materiálů. Rozvoj nízkoenergetických montovaných domů souvisí již radu let se stále vzrůstajícími cenami energií. Obecně je známo, že u těchto staveb dochází k velkým úsporám na vytápění. Oproti klasické výstavbě je spotřeba energií přibližně poloviční.
Na základě poznatků o izolacích bylo vyvinuto množství nových materiálů s výbornými izolačními vlastnostmi a i výrobci klasických stavebních materiálů se dnes zaměřují na zlepšení izolačních schopností svých výrobků. S novými materiály vznikly i nové stavební technologie a pro možnost vzájemného porovnávání účinnosti, se jako všeobecně použitelné měřítko nízkoenergetických domů zavedla tzv. výše roční spotřeby energie. Ta se udává v kWh na m2 za rok a pro nízkoenergetické stavby se uvádí v rozmezí 15-50 kWh/m2.
Nízkoenergetický montovaný dům se vyznačuje dobrými vlastnostmi použitých materiálů a míru izolace vyjadřuje součinitel prostupu tepla označovaný U a udávaný ve W/m2*K. Pokud chceme dosáhnout parametrů nízkoenergetické stavby, měly by jednotlivé části domu splňovat tyto parametry:
Nízkoenergetický montovaný dům se vyznačuje dobrými vlastnostmi použitých materiálů a míru izolace vyjadřuje součinitel prostupu tepla označovaný U a udávaný ve W/m2*K. Pokud chceme dosáhnout parametrů nízkoenergetické stavby, měly by jednotlivé části domu splňovat tyto parametry:
- Obvodové zdivo U=0,2 W/m2*K
- Střecha U=0,2 W/m2*K
- Podlaha U=0,4 W/m2*K
- Okna U=1,1 W/m2*K
Pasivní montované domy jsou budovy zajišťující příjemné prostředí v zimě i v létě bez použití klasického otopného systému. Spotřebují o 85-90% méně energie než běžné stavby. Nepotřebují nákladná a technicky náročná zařízení na snížení spotřeby energie (klimatizaci). Zmenšení energetické náročnosti je uskutečněno pomocí mimořádně kvalitního zateplení, větracího systému se zpětným ziskem tepla (rekuperace), vzduchotěsných obálek a vyloučení tepelných mostů.
Pokud jsou dodrženy všechny podmínky, jsou konstrukce suché a bezporuchové. Název těchto staveb je odvozen z principu využívání pasivních tepelných zisků v budově. Tyto vnější (sluneční záření procházející okny) a vnitřní zisky (teplo vyzařované lidmi a spotřebiči) díky kvalitní izolaci neodcházejí a po většinu roku stačí k zajištění příjemné teploty v místnostech.
Pokud jsou dodrženy všechny podmínky, jsou konstrukce suché a bezporuchové. Název těchto staveb je odvozen z principu využívání pasivních tepelných zisků v budově. Tyto vnější (sluneční záření procházející okny) a vnitřní zisky (teplo vyzařované lidmi a spotřebiči) díky kvalitní izolaci neodcházejí a po většinu roku stačí k zajištění příjemné teploty v místnostech.
Již při návrhu pasivní montované stavby je důležité optimalizovat základní prvky. Mezi ně patří tvar budovy, orientace ke světovým stranám, konstrukce obvodových stěn, vzduchotěsnost, použité tepelné izolace, výplně otvorů a návrh řízeného větrání. Pokud jsou tyto prvky dobře navrženy, konvenční vytápěcí systém není nutný.
Další kategorií je nulový dům. Má spotřebu tepla na vytápění blízkou nule, to znamená v hodnotách 5 až 0 kWh/m2. Při porovnání s pasivním domem, kde je hodnota až 15k Wh/m2 zjistíme, že se tepelné zisky rovnají tepelným ztrátám.
U plusové neboli aktivní stavby se dokonce vyrobí více energie, než se jí spotřebuje. To lze docílit dostatečnou výrobou energií z obnovitelných zdrojů (solární panely pro ohřev vody a fotovoltaické pro výrobu elektřiny).
Výstavba či rekonstrukce budov na úroveň nízkoenergetického či dokonce pasivního standardu není omezena pouze na rodinné domy. Větší stavby mohou být v některých případech i vhodnější. Školy, nemocnice, administrativní budovy a bytové domy mají více vnitřních zdrojů tepla (lidé, spotřebiče) a také možnost použít obnovitelné zdroje energie, kterým by při jednotlivé výstavbě bránila velká nákladnost a dlouhá návratnost. V sousedních zemích (Německo, Rakousko) již praxe ukázala, že lze s úspěchem rekonstruovat stavby na pasivní i stavět novostavby tímto způsobem. Tyto stavby jsou velice kvalitní a navíc přispíváme k menšímu čerpání přírodních energetických zdrojů.
Další kategorií je nulový dům. Má spotřebu tepla na vytápění blízkou nule, to znamená v hodnotách 5 až 0 kWh/m2. Při porovnání s pasivním domem, kde je hodnota až 15k Wh/m2 zjistíme, že se tepelné zisky rovnají tepelným ztrátám.
U plusové neboli aktivní stavby se dokonce vyrobí více energie, než se jí spotřebuje. To lze docílit dostatečnou výrobou energií z obnovitelných zdrojů (solární panely pro ohřev vody a fotovoltaické pro výrobu elektřiny).
Výstavba či rekonstrukce budov na úroveň nízkoenergetického či dokonce pasivního standardu není omezena pouze na rodinné domy. Větší stavby mohou být v některých případech i vhodnější. Školy, nemocnice, administrativní budovy a bytové domy mají více vnitřních zdrojů tepla (lidé, spotřebiče) a také možnost použít obnovitelné zdroje energie, kterým by při jednotlivé výstavbě bránila velká nákladnost a dlouhá návratnost. V sousedních zemích (Německo, Rakousko) již praxe ukázala, že lze s úspěchem rekonstruovat stavby na pasivní i stavět novostavby tímto způsobem. Tyto stavby jsou velice kvalitní a navíc přispíváme k menšímu čerpání přírodních energetických zdrojů.