Pro krásu i pro užitek. To je motiv, který se promítá do optimální skladby skoro každé zahrady. Málokdy nás ale napadne, že krása a užitečnost přitom nemusí vycházet jen z našich potřeb. Obé totiž svým způsobem ocení i opeření návštěvníci naší zahrady. Jaké stromy a keře ptáci milují?
Na výběr půdy i přírodních podmínek do krajnosti nenáročná křovina, která se světu hlásí stříbřitě štíhlou krásou lístků ne nepodobných olivovníku. A když na ní vyraší plody? Září oranžovou barvou plamene.
Rakytník řešetlákovitý je prostě jasná hvězda v kráse. I užitku. Ony miniaturní oranžové peckovice jsou totiž fantastickým zdrojem vitamínů. Dopustit na něj nedají v Číně, Mongolsku ani v Rusku. Tam mu pro jeho blahodárné působení na lidské zdraví přezdívají „citroník severu“. Snad proto, že obsahují 10× více vitaminu C než pomeranče a citrony. Co s tím? Sirupy, likéry, kompoty, čaje, džemy a marmelády z něj jsou chuťově vynikající.
)
Rakytník jako "zázrak ze Sibiře"
V lidové medicíně byste jen těžko narazili na oblast, kde by mu nepřipisovaly nějaké prospěšné účinky. K pěstění je ideální. Nepřijdete si na něj ani se sibiřskými mrazy ani se suchem. Není náročný na zálivku, úživnost půdy, koření mělce, krášlí a zdobí. Jen občas potřebuje prořezat. A ještě jednu fintu si prosím pamatujte: abyste se dobrali úrody, je třeba u této dvoudomé a větrosnubné rostliny optimálně tří samičích a jedné samčí rostliny. Pak je plodů tolik, že to sami nedokážete sesbírat a sníst. Což je přesně ten moment, kdy se z krásy a užitku mohou těšit i ptáci. Kromě toho, že v jeho spletitém větvoví najdou úkryt a bezpečný prostor k hnízdění tu mohou zobat výživné bobule celou zimu.
)
Trnky kvetou první a přikrmují ptáky až do konce zimy
Trnka si popularitu mezi lidskými konzumenty zrovna nezískala. Ano, její borůvkově fialové plody jsou krásnou ukázkou toho, co znamená slovo „trpký“. Jenže chutná příšerně proto, že ji sbíráme v nevhodnou dobu. Přes léto nás chytře vyškolí svou nepoživatelností, takže nás ani nenapadne trhat, když přejdou první mrazy.
Až tehdy její kyselé šťávy zcukernatí, pozbude odporně tříslovitou chuť i trpkost, a začne šmakovat příjemně nasládle. A ptáci vědí, že se vyplatí si počkat. Trnkové keře tak slouží jako železná zásoba pro bobuložravé ptactvo po celou zimu. Bohužel, dostupnost trnek v naší krajině rychle klesá. Proč? Tak pochopitelně – je to trnité, nepříliš výrazné, vytváří to hustý podrost. Nic strhujícího.
Taky jsme trochu zapomněli, že z trnek byly ty vůbec nejlepší podnože na roubování (kterému se dnes už věnují jen profíci), a že na výrobu dřevěných holí bylo nejlepší trnkové dřevo. Je to škoda, protože obyčejná bělokvětá trnka kvete časně na jaře, takřka na sněhu. Je jedním z prvních zdrojů potravy pro opylovače, včely i motýly, a po celou zimu sloužila i ptákům, její houští je ideální útočiště pro zvířata.
Pokud tedy chcete přiblížit svou zahradu v nenáročné krásy a maximálním užitku i přírodě, vzpomeňte si i na trnku (nebo ji aspoň schválně zapomeňte vyklučit). Uděláte tím dobrý skutek. Který bude po zásluze odměněn tím, že si z bobulí budete moci udělat trnkové víno, nebo džem.
)
Jeřabina, pozdně podzimní svačinka
Po oranžovém rakytníku a fialové barvě trnek si můžeme zpestřit zahradu elegantní červení jeřabin. A ne tak ledajakých. Těch, na kterých si lidé tolik pro jejich zvýšenou toxicitu nepochutnají, ale které jsou nejoblíbenější potravou v Čechách zimujících opeřenců – plodů jeřábu ptačího.
Jejich krása vynikne na podzimní zahradě, i na prvním sněhu. Jen na chvilku, dlouho totiž na větvích nevydrží. Protože je u nás preferenčně konzumuje až 65 druhů ptáků, zmizí sezobány mezi prvními. Když na své zahradě ponecháte/vysadíte pár jeřábů, nabízíte tím opeřencům potravu do doby, než se začnou plnit krmítka. Do kterých lidé začínají přisypávat většinou až po prvních mrazech.
Potěšit se pak z ptačích jeřabin domáckou kořenící směsí, pikantnějším džemem nebo sirupem samozřejmě můžete, ale při jejich výrobě se hodí rada zkušenějších. Ptákům lehká jedovatost jeřábu ani za mák nevadí, lidem ale zasyrova opravdu neprospívají. Než riskovat nejistotu, můžete prospěšnost jeřábu zužitkovat při léčivých koupelích, které nás zbavují ekzémů a vyrážek.
)
Hloh? Ten přeci známe a máme. Kvete krásně červeně…
Ou. Vloudila se chybička, protože klasický hloh obecný /dvousemenný/, jinak poměrně fádní trnitý keř zahrad i mezí, totiž kvete bíle. Nebo jen nepatrně lehce narůžověle. Právě tím je originální Crataegus laevigata charakteristický. Zrovna tak si jej pamatují i ptáci, kteří si vždy pochutnávali na jeho červených malvicích, hložinkách.
Nyní ale opeřenci nevěřícně zjišťují, že jim známá původní křovina/dřevina (hloh může dorůst na výšku i sedmi metrů) se vlivem intenzivního šlechtitelství přebarvila. V podstatě za několik krátkých desetiletí se objevily kultivary s květy sytě červené barvy, lila i plně růžové, žíhané.
Protože radši než o volně rostoucí klasiku byl zájem o hlohy do živých plotů, nebo čistě pro okrasu. Šlechtění také „odrušilo“ efekt ne úplně vonných květů hlohu, zmenšilo trny. A promítlo se také bohužel do vlastností plodů. Už neplatí, že každá hložinka léčí a chutná. Většina jich je mdlá a bez efektu. Zklamaní z toho jsou ptáci i lidé. Pokud tedy – pro krásu a pro užitek – chcete něco podnětného učinit, vraťte na svou zahradu zase pár „obyčejných“ hlohů. Jejich květy snižují krevní tlak, pomáhají proti nespavosti a zbavují vás stresu a napětí. A ptákům chutnají jejich plody rozhodně více, než malvice módně-barevných šlechtěnců.
)
Krása i užitek letem světem
Keř zrovna tak opomíjený jako užitečný, s obsáhlým výčtem prospěšných vlastností a přislibující i nejrůznější pochoutky - bez černý. Mějte ho na svém pozemku aspoň v jednom exempláři, a ptáci vás za to budou milovat. Stejně jako za pár pichlavých jalovců s chutnými jalovčinkami. Navíc je jalovec velmi elegantní a dobře tvarovatelnou dřevinou. Kolem popínavého břečťanu se zase s oblibou rojí hmyz, takže sem ptáky nalákáte hned dvakrát. Ty hmyzožravé přes teplou sezónu, a v zimě zase bobuložravé, pochutnávající si na modrých/černých kuličkách. Vydrží až do jara, a když je hlad, každé sousto se počítá.
)
Krásný, s poněkud atypicky vyvedenými čtverčetnými plody, je i brslen. Lidé by se jejich konzumace rozhodně měli zříct, ale ptákům chutná. Zrovna jako Ligustrum, tedy ptačí zob. Nepohrdnou ani kuličkami zdobného loubince popínavého, posedí a pochutnají si na šípkových keřích i bílých kuličkách pámelníků. Potěší i cesmína, která svými pichlavými listy chrání ptačí hnízda před dravci, a zároveň nabízí opeřencům pohoštění. Výčet stromů a keřů, které kromě krásy nabízí i užitečnost – lidem i ptákům – je pochopitelně obsáhlejší. A k tomu, aby vaše zahrada byla malinko ptačí, stačí opravdu málo.
Zdroj použitých fotografií: Shutterstock
