Přecpaná půda je rizikem jak pro samy naskladněné věci, tak i pro požární bezpečnost. Záruka přežití pod střechu odložených je minimální, zatímco to, že se v případě nehody stanou palivem pro oheň – potažmo krmivem a domečky pro hlodavce, je skoro jisté.
Ještě tak dvě tři generace nazpátek, než se naplno rozjela móda zateplených střech a vestaveb, byla většina půd každého domu plně využívaným prostorem: na vesnici dobrá třeba k ukládání krmiva pro domácí zvířectvo, ve městě třeba jako krytá sušárna prádla. To už je ale minulost, největší zvíře v domácnosti je dnes tak kočka nebo pes, a prádlo zvládne sušák nebo sušička. Pocit, že bychom měli zužitkovat podstřešní prostor „nějak“ zužitkovat, ale přetrval i nadále.
Ze zaprášených půd se tak staly univerzální rodinné sklady. Místa, kam vršíme to, co už doma zrovna nepotřebujeme, ale vyhodit to zatím ještě nechceme. Často pak s falešnou - a fakticky mylnou - záminkou, že přeplněnou prostorou vlastně „izolujeme“ domácnost. Dalším takovým omylem pak je, že se domníváme, že předměty pod střechou uložené jsou v bezpečí a v pořádku. Pravda je ale taková, že jen sejdou z očí, a dlouhodobé uložení v neoptimálních podmínkách je pak už jen dorazí.
Co na půdě určitě neskladovat?
Dřevo, dřevotřísku a dřevěný nábytek
Dřevo se umí chovat trochu jako houba, takže velmi pružně reaguje na výkyvy vlhkosti a je schopné ze vzduchu ji absorbovat. Na půdě může být přes léto i 50°C, což zase může vést k přesušení a popraskání (předtím nabobtnalého) dřeva, k rozklížení lepidel a tmelů. Popraskat tu snadno mohou i lakované profily. Navíc hrozí fyzické poškození, ať už poškrábání nebo „prověšení“ nevhodně postavených či přehnaně zatížených kousků. A samozřejmě, v případě požáru se dřevo stane vynikajícím zdrojem paliva pro oheň v podstřeší.
Paradox bezpečnosti – hasicí přístroje
Pokud chceme předcházet riziku požárů a současně být připraveni na možný oheň, jeví se být půda vlastně tím nejlepším místem, kde mít pro jistotu uchystaný jeden nebo dva hasicí přístroje. Je to past! Výkyvy teplot, a hlavně přehřívání podstřešních prostor, však velmi razantním způsobem snižuje životnost hasicích přístrojů. Takže kdybyste je – nedej bože – někdy potřebovaly, po pár sezónách na půdě stejně fungovat nebudou.
Rodinné fotoalba, staré školní fotky, portréty
Prostě ty „fyzické“ snímky, které ještě můžete vzít do ruky. Potřebují suché místo se stálou nekolísající teplotou, ochranu před světlem aby nebledly. Ve vašich odložených vzpomínkách se nemusí nutně zahnízdit jen hlodavci, ale mohou podlehnout nejrůznějším škůdcům, molům a roztočům. Nejhorší na tom je, že na půdě mohou naprosto v pořádku vydržet uložené léta, ale jedna nečekaně deštivá a vlhká sezóna je pak může naprosto odepsat.
Knihy. Od románů až po ty účetní
Na půdě není – stejně jako fotoalbům – ani trochu dobře. To už je lepší darovat je to nějaké sbírky, poslat je zdarma dalším čtenářům. Podobně je nešťastné skladovat na půdě excesivní produkci administrativy. Co to? No všechny ty faktury, účtenky a dobropisy, které třeba vznikají během vašeho podnikání. I když je třeba musíte ve fyzické podobě skladovat, na půdě stejně nepřežijí. Určitě by tu neměly skončit vaše diplomy, rodné listy a další důležité dokumenty. Zato se můžete zbavit svých školních sešitů, které tu melancholicky schováváte. Velkou zhoubou papíru jsou plísně, a pro ty na půdách panují ideální podmínky.
Hořlavé a těkavé zboží
Za hořlavé můžeme považovat vše výše zmíněné, ale skutečně nebezpečné to začíná být až s předměty, které samy mohou požár vyvolat. Příkladem mohou být staré baterie, od placatých přes tužkové až po ty z auta. Potažmo ty „vysloužilé“ dobíjecí z mobilů. Divoké to může být i se spreji, aerosoly a repelenty v tlakově uzavřených nádobkách, s turistickými vařiči a jejich bombami. Přehřívání, změna tlaku, fyzické poškození, neoptimální uložení. Podstatné je i to, že se z těchto produktů často uvolňují těkavé plyny, které nepozorovaně sytí celý prostor. To vše jsou malé poukázky na opravdu velké katastrofy.
Stavební materiál na díla budoucí
Tmely a montážní lepidla po kachlíkování koupelny, sádra a spárovací materiál, všechny ty tlačené pěny. Ať už si to propočítáte sebelíp, vždycky toho kousek zbude. A kam s tím? Stálo to peníze, vyhodit do nechceme. Na půdu! Jenže zrovna tam jsou ty nejrůznější lepidla a adheziva odsouzeny ke stejnému zániku, jako v kontejneru. Přeschnou, ztuhnou, zkamení. Půda není dobré místo ani pro skladování rozměrnějších – a hlavně těžších – zbytků staviva. Ať už těch dlaždiček, anebo třeba betonových překladů. Jednostranné zatížení stropu není legrace, půda není sklad stavebnin.
Oděvy, kůže, plast
Odsunout větší část obsahu jinak malého šatníku na půdu se může jevit velmi úsporně, ale dobré to není. Ano, je to materiál hořlavý. A také snadno podléhající neoptimálním podmínkám, vlhku. Oblečení z půdy nehezky načichne (a nejen proto, že si z něj sousedova kočka udělá nočník), a puch zatuchliny z něj už nevyperete. Kůže – ať už luxusní z čalounění anebo ta oděvní – ztrácí v podmínkách s výkyvem teplot svou elasticitu a začne se „vylamovat“. A plast - řekněme nafukovací bazén, člun? Přes jednu sezónu to ještě jde, ale pozor na teření gumy a proležení překladů.
Elektronika za zenitem
Ty klávesy sice stály majlant, ale před třiceti lety. Na větrák se práší, stará mikrovlnka „do foroty“ za tu novou už také vyčkává dlouho, a ty výběhové mobilní telefony už se změnou v sítích operátorů taky nebudou k užitku. Co s tím? Zbavit se toho. Jediné, co tyhle věci nedefinuje jako elektroodpad je to, že je pořád ještě skladujete na půdě. Možná by je někdo mohl materiálově zrecyklovat, ale jinou přidanou hodnotu už nemají. Jinak ke skladování potřebují přiměřenou nekolísavou teplotu, absenci vlhka. A to na půdě není.
Svačinky pro případ katastrofy
Zásoby. Každý se snaží – pro strýčka příhodu – nějaké mít. Mohou to být přebytky ze super-zlevněné akce, pozůstatky z výjezdu do Polska anebo zásobárna konzerv. Anebo vybavené baterie archivních zavařenin, sestřádané ještě po babičce. Podstatné je, že půda není dobrým místem pro jejich skladování. Výkyvy teplot opakovaně „zahřívají“ obsah v obalech, a tím podlamují jeho stravitelnost, životnost. Na tohle půda stavěná není.
Další věci, co na půdu nepatří
Půda je špatným místem pro ukládání tkanin (přesto sem rádi odkládáme koberce), čehokoliv vyrobeného z přírodních vláken (například hezké rákosové zástěny a rozměrná stínidla lamp), pro kartonové krabice (obrazily už světa kraj, s exotickými sporami plísní už přichází zvenčí, lepidla krabic chutnají hlodavcům – a jsou hořlavé), křehké vánoční ozdoby (tady se pravděpodobně poškodí a odrolí, rozbijí) a hudební nástroje. Je zbytečné tu skladovat cokoliv z vosku; čisticí chemii, zásoby malířských pomůcek, kosmetiku, stará a prošlá léčiva…
Věci, které se na půdě skladovat lze
Abychom končili v pozitivním duchu, bez varování a zákazů, hodí se zmínit pár věcí, které se půdě vcelku dobře, v rozumném množství, skladovat dají. Požární riziko nepředstavují a podmínky, které tam panují, je při správném uložení neohrozí. Typicky jde o sezónní sportovní vybavení – snowboardy, lyže, skejty, brusle a in-lajny. Půda je taky dobré místo pro skladování nadbytečného kuchyňského náčiní. Pánví, hrnců, příborů. Prostor „unese“ drobnější předměty, vyrobené z keramiky, kovu a skla. Ale nezapomeňte, půda není sklad.
Odkládat se sem vyplatí jen ty věci, které opravdu někdy zase vytáhnete do akce. Takové, které tam mizí na dobu neurčitou, je možná lepší vytřídit s odpadem hned. Čas předvánočního úklidu a vstupu do nového roku nahrává „vyprázdnění a odložení“ zbytečných krámů. Do další sezóny byste měli vstupovat bez kostlivců ve skříni, i na půdě.
Materiály: FamilyHandyman.com, AtticSolution.com, BestLifeOnline.com, CountryLiving.com