Ještě před několika desítkami let se řízkováním množily především ty druhy rostlin, které prostě nebylo možné (a nebo bylo obtížné) množit semeny. Ať již z jakéhokoli důvodu. Hlavním důvodem eliminace řízkování byl též fakt, že je v zimě málo denního světla a je proto obtížné udržovat matečnice určené k odběru řízků v dobrém zdravotním stavu. Do dnešních dní se však poměr vegetativního a generativního množení zhruba vyrovnal (50% : 50%). Hlavním důvodem je globalizace zahradnického oboru a dostupnost rychlé dopravy. Zapomeňme nyní na chvíli na řízky vepřové a kuřecí a zaměřme se na ty rostlinné.
Globalizace proměnila zahradnický obor
Řízkování má ohromnou přednost v podobě schopnosti rychlé obměny sortimentu v zahradnictvích, provádí se proto i s druhy, které se množily výhradně semeny (petúnie (Petunia), begónie (Begonia), verbeny (Verbena) apod.). Například vyšlechtění hybridní odrůdy semeny trvá cca až 10 let, zatímco pomocí řízků jen 2 až 3 roky. A jelikož „globalizace“, pěstují se řízky ve velkém právě tam, kde je celoročně ideální podnebí, čili teplo a dostatek sluníčka (např. Kanárské ostrovy, severní Afrika a Izrael).
Letecky a v boxech z polystyrenu
Naši zahradníci si tedy dnes mohou objednat nezakořeněné řízky, které jsou jim dopraveny letecky v polystyrenovém boxu. Ten v sobě ukrývá desítky mikrotenových sáčků, přičemž najdeme v každém z nich až několik stovek 2 až 3 cm dlouhých řízků. Jediný takový box pak zaplní celý skleník. Vedle toho si však lze objednat v sadbovačích i řízky zakořeněné. A mnozí si objednají právě jen řízky nezakořeněné, aby mohli později ty zakořeněné prodávat. Globalizace vůbec změnila zahradnický obor doslova k nepoznání, přičemž můžeme najít na pultech celoročně sortiment, o jakém by se nám mohlo pouze v tuzemských klimatických podmínkách jenom snít.
Genetická shodnost s mateční rostlinou
Řízkováním tedy rozmnožujeme rostliny vegetativně pomocí jejich odebraných částí a nejčastějším způsobem řízkování je množení pomocí bylinných (zelených) a nebo dřevitých řízků. Ohromnou výhodou je fakt, že rostliny, které vzniknou řízkováním, jsou geneticky zcela shodné s rostlinou mateční (mateřskou), mají stejné vlastnosti. Ovšem zasahuje zde zákon, musíme totiž dodržovat omezení daná copyrightem (patentovou ochranou) a ta se vztahuje na většinu nových kultivarů rostlin. Legálně proto nemohou řízkování provádět neoprávněné osoby.
Přesto je však z ekonomického hlediska řízkování velmi výhodné. Řízky získáme rychle a získaný rostlinný materiál má stejné a hlavně „očekávatelné“ vlastnosti jako rostlina mateřská. Chcete například sazenice s purpurovými květy? Nemůže se stát, že by se vám objevily květy žluté, pokud řízkujete rostlinu kvetoucí purpurově. Ovšem řízkování je skvělým způsobem množení nejen v byznysu, ale i v malém, doma, kde nás nikdo kontrolovat nebude, tedy pokud nezačneme řízky prodávat.
Řízkování urychlilo šlechtění o „světelný“ rok, přineslo však i nepříjemnosti
Ve velkém je pak především pozitivní fakt, že když vyšlechtíme i jen jednu jedinou rostlinu s žádoucími vlastnostmi, řízkováním rychle získáme stovky až tisíce naprosto shodných klonů. Sen genetických inženýrů po všech stránkách, zatím to však lze provádět pouze u rostlin. Upozornit však musíme i na nevýhody stejnorodosti rostlin a rychlosti množení. A tou hlavní je napadání chorobami a škůdci! S tím pak souvisí větší objem používané chemie a zamořování životního prostředí. I geniální jednoduchost může prostě mít stinné stránky, jejichž následky mohou být fatální. V místech, kde se řízkování provádí ve velkém, se navíc vyskytují „rozsáhlé monokultury“, na které se právě někteří škůdci specializují, a které nahrávají i šíření chorob. Odsud se pak rizika přesouvají ke koncovým zákazníkům. Každá zahradnice moc dobře ví, že boj s chorobami a škůdci v zahradnictvích je často bojem „s větrnými mlýny“. Mnoho produkce se nakonec prostě vyhodí. Určitě si domů nechcete převézt například pokojovku obalenou puklicemi.
Osní polovyzrálé výhony dřevin
Při řízkování se využívají různě vyzrálé a nejčastěji jednoleté výhony (dvou až tříleté jen výjimečně), vždy od mateřské rostliny, která musí být v dobrém zdravotním stavu, čili nesmí být jakkoli fyziologicky oslabena. Nejčastější je pak například u dřevin využití takzvaných osních polovyzrálých výhonů, konkrétně se odebírají:
- řízky se zakrácenou patkou (postranní větvičky jsou odřezávány i s větevním kroužkem a kouskem kůry, kde najdeme vyšší koncentraci adventivních pupenů)
- řízky bez patky a s postranním řezem (spodní řez mají řízky rovný a na něj naváže 1,5 cm dlouhý, ale mělký postranní řez, kterým se odstraňuje pouze vrstva kůry, tzv. T – řez, při vytvoření kalusu se zvyšuje šance na vytvoření kořenů z pletiva závalu)
- bylinné řízky (řízky s listy, někdy lze řízkovat i jen části listů)
Jak se řízkuje
Řízky mají mít obvykle délku 10 cm (zakrslé druhy rostlin 4 až 5 cm), přičemž spodní část řízku musí být vždy očištěna od postranních větviček, listů, ale i trnů a ostnů, aby nám nezahnívaly. Řez se nechává různě dlouhou dobu zaschnout a poté je vhodné řízky máčet (tedy místa řezu) ve stimulátoru růstu. Používá se též dřevěné uhlí. U některých druhů rostlin se však řez nechává pouze zaschnout.
Po ošetření se řízky zapichují do vhodného substrátu, a to velmi hustě (2 cm od sebe, mezi řádky necháváme též jen 2cm, obvykle do hloubky 2cm, hloubka zapichování však může být různá). Řízky můžeme zapichovat do záhonů, truhlíků, ale i do sadbovačů. Někdy se řízky nechávají zakořenit ve vodě. Obzvláště důležitá je lehká, záhřevná a humózní zemina (substrát), nejčastěji směs písku (či perlitu) a rašeliny, která je dostatečně vlhká (často je důležitá i vlhkost vzduchu, proto se pěstební plocha zakrývá fólií) a sterilní, čili desinfikovaná. Přesto se po napíchání řízků do substrátu obvykle používá fungicid, který omezuje růst houbových nemocí v substrátu.
Optimální teplota vzduchu je pro zakořenění řízků obvykle 15 až 18 °C (někdy stačí i jen 10 až 14 °C), teplota půdy by pak měla mít u některých subtropických rostlin až 20° C. Množárnu (tedy místo, kde pěstujeme řízky) musíme větrat, mlžit (rosit) a zalévat. Důležitá je nakonec pro zdárný vývoj rostlin i následná péče po ujmutí řízků. Doporučují se především pomalu rozpustná hnojiva.
Jinak řízky dělíme podle toho, z jaké části rostlin jsou získávány (kořen, výhon, list). Dále se řízky dělí na vrcholové a osní, podle vyzrálosti výhonu či jiné části rostlin pak na bylinné, dřevité a polodřevité.
A nyní si určitě říkáte, proč zařazujeme článek o řízkování právě nyní, před Vánoci, kdy mají všichni úplně jiné starosti. Z jednoduchého důvodu, je totiž nejvyšší čas například na řízkování muškátů. Tedy pokud nechcete na jaře platit v zahradnictví za nové sazenice.