Zimní zahrady a rostliny pro zimní zahrady

Funkce zimních zahrad

Mezi důležité funkce zimních zahrad patří odhlučnění, dobré tepelné vlastnosti, pěstování rostlin a v neposlední řadě příjemný začátek i konec dne pro obyvatele domu. Zimní zahrady rozdělujeme na vytápěné a nevytápěné. Nevytápěné slouží jako zahradní pokoj, spořič energie i jako přechodová oblast mezi venkovním prostředím a bytem. Vytápěné zahrady zpravidla plynule přechází v ostatní obytné prostory domu. Při stavbě zimní zahrady nezapomeňte vybudovat přívod vody, pokud zde chcete pěstovat rostliny.

Konstrukce zimních zahrad

O konstrukci zimních zahrad rozhoduje jejich předpokládané zatížení sněhem, nutný je tedy statický výpočet. Konstrukce z hliníku se používají jako nosné konstrukce i zasklívací profily. vyznačují se jednoduchým zpracováním, nízkou únosností a vysokou cenou. Plastové konstrukce jsou vhodné na pultové střechy, vyžadují minumální údržbu a mají nízkou cenu.

U dřevěných konstrukcí se v současnosti používají lepené vazníky z měkkých dřev. Vyznačují se vysokou únosností, stálostí a mechanickou odolností. Jejich nevýhodou je větší tloušťka profilů, citlivost na vlhkost a vyšší náročnost údržby. Základními typy zimních zahrad jsou skleník pro pěstování rostlin, energetický systém pro pasivní využití sluneční energie, případně obytný prostor - pokoj.

Typy zimních zahrad

Obytné zimní zahrady umožňují celoroční využití.Podmínkou je teplota 24 až 26 ^oC v letním období, v zimě pak minimální tepelné ztráty. Nutné je i kvalitní zastínění prosklení, abychom v létě rostliny nespálili. Orientace je nejlepší západní a jižní, důležité jsou velké dveře do domu, sklo musí být tepelně izolační a nezbytné je větrání i stínění.

Solární (energetické) zimní zahrady můžeme dělit na dva typy. Prvním jsou energetické nárazníky, které snižují tepelné ztráty, jejich možná orientrace je k jakékoli světové straně. Druhým je kolektor teplého vzduchu, který vyžaduje jižní expozici, kolmě zasklené plochy a nutné jsou minimálně dvě patra pro cílené proudění vzduchu. Tyto zimní zahrady umožňují úsporu energie 7 až 40%.

Skleník slouží výhradně k pěstování rostlin, má vysoký podíl zasklených ploch, nutné je větrání, zastínění a vytápění. Skleník způsobuje tepelnou labilitu, rychle se oohřívá i ochlazuje. Používá se zde izolační dvojsklo, možné jsou i polykarbonátové desky. Ventilace se požívá přirozená, využívající stoupajícího teplého vzduchu, ale i řízená. Pravidlem je, že 20 % obvodu by mělo být určeno k větrání.

Expozice vůči světovým stranám

Expozice ke světovým stranám určuje použití rostlin. Na východ je vhodná pro snídaně a jako pracovna. Jižní expozice je nejdéle osluněna, nutné je zde stínění, větrání i vytápění. Severní zahrady jsou vhodné pro atelier, studio, i jako vstupní prostor. Pokud chceme zahradu používat jako obytný prostor, měla by mít rozměr minimálně 10 m² a výšku 220 cm.

Rostliny do zimních zahrad

Při výběru rostlin do zimní zahrady platí obecné pravidlo, že kvetoucí rostliny jsou náročnější než stálezelené chladnomilné dekorační rostliny. Limitujícím faktorem při výběru rostlin do zimní zahrady je nejnižší teplota v zimním období. Rostliny pocházející ze subtropického pásma snesou krátkodobě pokles teplot kolem 10 ^oC, některé rostliny z vyšších poloh subtropického pásma snesou až 5 ^oC, stejně jako většina kaktusů. Vhodná je většina citrusů, rychlené cibuloviny, hlíznaté rostliny v mísách, Araucaria, či Beucarnea.

Teploty kolem 15 ^oC snáší Cycas, Aucuba, Camelia, Bouganvilea, Dracena a dále cypřiše, banánovník, pandán a ficusy. V létě do zimní zahrady umisťujeme rostliny odolné proti přímému světlu. Ze stálezelených rostlin je vhodný Buxus, brslen a Azalea, v létě je však vhodné i zastínění prosklení. V zimě omezíme zálivku na 1 x za 14 dní a rostliny nepřeléváme. Na jaře pak tlumíme šok způsobený brzkým nástupem jara zastíněním. Ze škůdců v zimních zahradách nejčastěji nacházíme mšice, molice, třásněnky, svilušky a jiné. Tomu pak samozřejmě odpovídá chemická, případně jiná ochrana rostlin.