Šalvěj není zdaleka jen tradiční léčivou rostlinou, velmi oblíbena je také u zahradníků a zahradních architektů, především pak v parkových výsadbách. A že je nabídka okrasných šalvějí opravdu neuvěřitelně široká. A to nejen v podobě okrasných druhů, ale i různých šlechtěných kultivarů.
Kromě všem dobře známé šalvěje lékařské s antibiotickými schopnostmi je pěstována i řada nádherně kvetoucích trvalek a letniček. A co víc, kvetoucích vytrvale po celé léto a v mnoha nádherných barvách. Navíc netrpí chorobami a dobře odolává i škůdcům. Proč? Protože jim prostě nevoní. Nepotřebujeme proto používat chemii k ochraně těchto rostlin. Jediným rizikem je pro tyto šalvěje přemokřená půda, která způsobuje hnilobu kořenů.
Dlouhá doba kvetení je nejdůležitějším rysem okrasných šalvějí, jde o neuvěřitelně dlouhé období od června až do podzimu. Najdou též i široké využití, můžeme je vysadit na trvalkový záhon, skalku, ale i do truhlíku či květináče. Okrasné šalvěje si udržují pěkný, kompaktní tvar a báječně vypadají ve skupinových okrasných výsadbách. Dokonce ani na podzim po odkvětu se stonky těchto rostlin neválí bezdůvodně po záhonech či jiných rostlinách.
Okrasné šalvěje přitom i nádherně voní, především pak vždy na večer a po dešti. Okrasné šalvěje jsou suma sumárum velmi zajímavými květinami pro pěstování v zahradách a předzahrádkách, ale i na terasách či balkónech. Hodí se přitom i k řezu do vázy, ale i k sušení a tedy do suchých dekorací.
Stanoviště milují slunné, případně snesou i mírný polostín, nejlépe však kvetou na plném slunci. Ideální je pro ně půda štěrkovitá či písčitá a dobře propustná, pH zásadité reakce. Hnojit okrasné šalvěje vůbec nemusíme, případně však nic nepokazíme rozumným organickým přihnojením, nejlépe kvalitním kompostem.
Výsev ani předpěstování těchto šalvějí není složité. Semínka mají obvykle vynikající klíčivost, stačí je vysít na konci března do truhlíku a postavit za okno. Okrasné šalvěje si můžeme také koupit v květináčích jako malé sazeničky. A vysazovat ven je můžeme prakticky kdykoli během vegetačního období. Na zimu můžeme vytrvalé šalvěje přikrýt nejlépe chvojím či netkanou textilií, obvykle to však vůbec není třeba. Velmi snadné je také množení šalvějí řízkováním, navíc tyto rostliny vyžadují pravidelný řez stejně jako třeba levandule. Řez ale musíme provádět vždy na jaře, nikdy ne na podzim. Odstraňujeme jím suché nebo poškozené stonky, ostatní pak zkracujeme na výšku 20 až 40 cm od země. Samozřejmě v závislosti na pěstovaném druhu a jeho růstu. Většina vytrvalých okrasných šalvějí je mrazuvzdorných.
Mezi další druhy okrasných šalvějí patří Salvia greggii (naprosto nenáročná, velice dlouho kvete), Salvia muellerii (mrazuvzdorná a suchovzdorná, vyžaduje skutečně plné slunce, tvoří vysoké keříky), Salvia sylvestris (syn. Salvia nemorosa) (jedna z našich nejběžnějších vytrvalých šalvějí, snadno se množí samovýsevem), Salvia involucrata (nevadí jí mírný polostín), Salvia chamaedryoides (nabízí zajímavé, šedavě plstnaté listy, je zcela suchovzdorná a má nádherně modré květy), Salvia coahuilensis (novější druh), Salvia leucantha, Salvia lanceolata, Salvia dolomitica (s 2 až 3 cm velkými květy), Salvia africana–lutea (stříbrný keř s žlutorezavými květy), Salvia species unknown a další.