Balkánská alternativní architektura a touha hledat netradičně tradiční stavební materiály nespí. Konopný dům, který vznikl na v podhůří Homolje, je toho zářným příkladem. V současnosti jde o jeden z nejdiskutovanějších a nejoceňovanějších rezidenčních projektů regionu.
Grand Prix a Cena za architekturu, ovace na Salon architektury 2022, zařazení do katalogu Muzea užitého umění v Bělehradu. K tomu cena za 1. místo v kategorii Dům roku i Zvláštní cena poroty, a 3. místo na balkánském architektonickém bienále. Na objekt, který byl kolaudován teprve na sklonku loňského roku, toho vážně není málo. Co tedy činí Hemp House, tedy Konopný dům, tak mimořádné? Překvapivě, materiál je to až na druhém místě. Obydlí je fascinující svými nápady, myšlenkou.
Bio-kompozitní materiál pro netradiční stavbu
Hned ze startu totiž před architekty stála výzva. Tedy spíše vize na výstavbu spíše rekreačně-sezónního obydlí. Místo určené pro stavbu ale bylo izolované, odlehlé. Skoro by se chtělo říct nedotčené. A tak začali pochybovat o tom, co přesně by mělo ospravedlnit ničení nedotčené krajiny. Přemýšleli nad tím, jak stavět v cizím kontextu, bez narušení prostředí, s jednoduchým řemeslným zpracováním a z místních zdrojů. A pomalu se tím dostávali k návrhu domu, který by byl vystavěn z obnovitelných surovin. Ne vyloženě jen ze dřeva, ale z něčeho neméně stabilního a opracovatelného.
Připadli tím na konopné vápno/konopný beton. Materiál, který se skládá z konopných vláken smíchaných s vodou, a vápnem jako pojivem. Takový materiál je přírodní, a má spoustu výhod. Je nehořlavý, trvanlivý, odolný proti škůdcům a velmi dobře izoluje. Navíc je konopné vápno v podstatě CO2 negativní. Pokud se tedy nepoužívá cementové, ale hydraulické nebo pucolánové pojivo. Ale jsou tu i nevýhody. Materiál není nosný. Rozpracovaná idea tedy počítala s rámovou hraněnou konstrukcí ze dřeva, vyplněnou konopnou hmotou. Bio-kompozitním materiálem.
Z konopí se stavělo už dřív
Pak už to chtělo jen najít optimální metodu. Pro zvětšení rozpětí byly trámy spojeny do vazníků. Různé výšky trámů tu tvoří střechu, různé vzdálenosti mezi sloupy tvoří rohové body vzpěrných, hranatých stěn. Dům se tedy vyvinul z kontextu okolní krajiny, ale zrovna tak i z užité konstrukce. Namísto napodobování krajiny je dům koncipován jako artefakt vytvořený člověkem. Jako autonomní objekt se vznáší nad kopcem, je orientován k nejvyšší bodu na horizontu. Je k nepřehlédnutí, vyniká. Ale vychází z přírody.
Kombinace ekologických stavebních materiálů, jednoduchých stavebních postupů a částečné vlastní výstavby svépomocí činí konopný dům unikátním počinem. Dům čerpá svou sílu z toho, že je znamením změny, a přitom je paradoxně utvářen tradiční stavební metodou. Svým nízkoenergetickým přístupem ukazuje na alternativní způsob výstavby, který je šetrnější ke klimatu. Není obvyklý svým profilem, tvary, uspořádáním místností ani materiálem. Ale rozhodně má svůj osobitý náboj.
Konopný dům je ze stran obstoupen terasou, krytou přesahem střechy, a v čele se otevírá prosklením do údolí, jako pozorovatelna. Jeho střecha je pochozí, přístupná. V segmentu podstřeší se nachází krytá zimní zahrada. Místnosti jsou volně průchozí, řazené v linii za sebou, s výhledy směřujícími do stran. Demonstruje se tu chuť hledat nové cesty a lepší řešení. A proto je konopný dům z Homolje tak oceňovaným projektem.
Materiály: Bach Mühle Fuchs, Ljubica Arsic
Foto-kredit: Marko Milovanovic