Na saturejku (Satureia) dnes narazíte především v kuchyni středomořské a balkánské, ale i anglické, americké a kavkazská. No a vlastně již lze říci, že v mnohých domácnostech a restauracích i české. Svět je propojen. První písemné zmínky o ní sahají až do starověku, ve střední Evropě pak do 3. století, kdy ji především chudina používala k úpravám masa včetně ryb, tedy když už nějaké bylo. Přidávala se též jako bylina do svařeného vína. Vyloženě pěstovat se u nás saturejka začala v 9. století a říkalo se jí číbr či šubra (odsud je odvozen bulharský název čubrica, což je označení směsi koření).
Saturejka u nás doma
Původní druh saturejku horskou (Satureia montana) z čeledi hluchavkovitých najdeme v přírodě černomořské oblasti a ve východním Středomoří. U nás pěstujeme saturejku zahradní (Satureia hortensis) i horskou. Saturejka doroste do výšky 30 cm, typické jsou pro ni drobné, kopinaté lístky a drobné bílé až nafialovělé květy. Saturejka kvete od července do září, tedy v horkém létě. I když letos možná vykvetla již dříve, ale nevím, v naší zahradě ji dosud nemáme. Aromatické přitom nejsou jen květy, ale celá rostlina, což však bývá typické pro mnoho druhů bylinek.Jak pěstovat saturejku
Saturejku vypěstujeme na záhonech i v truhlíku či květináči, na balkóně, terase i za oknem. Stanoviště miluje teplé, slunné, nejlépe jižně orientované, přičemž nemá nároky na kvalitu půdy. Nejlépe se jí bude dařit v lehčí a trochu prohnojené půdě. Saturejku vyséváme na jaře na záhony do 30 cm širokých řádků, nejlépe výsevem na povrch půdy, načež výsev půdou jen poprášíme, saturejka totiž klíčí na světle. Sazeničky si též můžeme předpěstovat v lehkém substrátu určeném k výsevu na okenním parapetu. Saturejka není náročná na zálivku, snese i delší sucha, ale vodu má samozřejmě ráda, nikdy však přemokřenou půdu. Dařit se jí bude i na skalce.
Saturejka
Sklizeň saturejky
Saturejku sklízíme buďto průběžně odstřižením natě, pokud ji ale chceme sušit, sklízíme ji až kvetoucí, svážeme do svazků a necháme schnout zavěšenu v průvanu, případně v tenké vrstvě v krabici. Lze ji však i zamrazit. Pokud nať odstřihneme již na začátku kvetení, stihnou rostliny ještě jednou obrůst, což nám umožní sklízet dvakrát. Saturejku můžeme použít ve směsi koření, ale i samotnou například spolu se solí na maso. Pokud máte rádi gyros, určitě byl kořeněn i saturejkou, slunné Provensálsko na ni též nezapomíná, stejně jako bulharská čubrica. Saturejku běžně najdeme jako součást směsí grilovacích koření.Využití saturejky
Saturejka je vhodná v kombinaci s pepřem, jelikož má též peprnou, palčivou chuť. Lze jí přitom pepř i nahradit. Kromě vaření, pečení a grilování masa je též vhodná do klobás, k uzení, do nálevů, ale i luštěnin a kapusty. Výborná je při nakládání zelí a okurek, v bylinkových omáčkách, ale i rajské, k houbám, do bramboráků, krup (třeba vánoční „kuba“ spolu se stročkem a sádlem), ale i do salátů ze zeleniny a luštěnin. Přidat ji lze do majonézy, třeba při přípravě netradiční tatarské omáčky (zkuste přidat trochu okurkového laku, octa, na jemno pokrájenou okurku, saturejku, pepř, sůl a tsatsiky – učiněná lahůdka třeba ke „smažáku“).
Sušený svazeček saturejky
Saturejka je dokonce vhodnější než pepř, jelikož tolik nedráždí, proto se hodí do dietních jídel jako jeho náhražka. Tato bylina obsahuje silice, minerály, hořčiny, flavonoidy a třísloviny. Působí antisepticky, je močopudná, snižuje krevní tlak, pomůže astmatikům, zlepšuje chuť k jídlu, ale i zažívání. Bojuje navíc s nadýmáním, proto je ideální právě k luštěninám a kapustě. Dokonce je výborná i v kosmetice, jelikož pomáhá čistit pleť.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, abecedazahrady.cz, wikipedia.org, shutterstock.com
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, abecedazahrady.cz, wikipedia.org, shutterstock.com
