Maková semínka provází lidstvo na jeho pouti už od neolitu, a uzobávat jeho černé kuličky začali naši předci ještě dřív, než se pustili do hrátek s konopím. Historií civilizace se mák veze dobře 8000 let, a byť nikde nepatřil k pěstitelským hospodářským jedničkám (jako třeba ječmen nebo rýže), ve svých pověstných drobných zrníčcích přinášel a stále přináší mnoho dobrého.
Pokud se nám v zahradě objeví vlaštovičník, a že by sázkové kanceláře vypsaly na tento fakt enormně nízký kurz, vnímáme jej jako plevel. A to dosti invazivní, který vyroste a přežije třeba i na rumištích a v suchých zídkách. Je však třeba vlaštovičník hubit a nebo najde praktické využití?
Charantia je synonymem hořkosti, tato divoká africká okurka přitom roste kromě Afriky také v Amazonii a dalších oblastech Jižní Ameriky, v Karibiku, Indii a jiných teplejších částech Asie. Seznamte se s jejími zdravotními účinky především pro diabetiky.
Při všem tom podzimním zavařování, nakládání a plnění spíže byste ale neměli zapomenout ani na sklizeň bylinek. Jak se efektivně postarat o to, aby vám dlouho vydržely?
Obranyschopnost našeho organismu je důležitá obzvláště za chladných a sychravých a nebo mrazivých dní. Někdo se otužuje a sportuje, ale i ten, který to nedělá, by měl na posílení imunity myslet. A bylinky jsou osvědčeným a vyzkoušeným klíčem k našemu zdraví. Nejen fyzickému, ale i duševnímu. Imunitu je přitom dobré posilovat po celý rok a právě bylinné čaje jsou vhodným prostředkem. Které bylinky nám pomohou?
Materiál pro řízkování lze s úspěchem odebírat z různých částí rostliny. Z kořene, postranních výhonů, stonku, listů. U kaktusů například na sucho, z oddělků. Záleží pochopitelně na konkrétním druhu a jeho růstu. U bylinek se můžeme požadovaného výsledku dobrat různými cestami, s menším či větším úspěchem.
Nemáte zahrádku a dokonce ani terasu, lodžii a nebo alespoň balkón? I vy si můžete užívat domácí zdravou zeleninu, ovšem v dosti miniaturní podobě oproti rostlinám na záhonech a ve sklenících.
Koření v kuchyni je magie, a proto se do připravovaných pokrmů přidává jen po špetkách. Aby jeho kouzlo skutečně zafungovalo, musí být v té správné kondici. Špatné skladování může dost často za to, že se trik nepovede. Jak tedy doma správně uložit koření, abyste z každé špetky dostali maximum? A jaké koření má větší hodnotu než stříbro?
Nemusíte ani být křesťané a používat jako nezbytnou proprietu růženec, abyste se do sotorku obecného (neboli růžencového) zamilovali. Nakonec z jeho semen dělají korálky i muslimové a jiné kultury, k výrobě bižuterie přírodního původu jsou velmi oblíbena. Sotorek růžencový lze dokonce pěstovat i v našich zahradách, byť jde o tropickou rostlinu.
A kdyby jen mateřídouška, spolu s ní totiž musíme zmínit i jejího bratříčka, tymián. Mateřídouška patří spolu s tymiánem ke dvěma nejznámějším druhům rodu Thymus z čeledi hluchavkovitých.
Jedlé květy má mnoho bylinek, ale i okrasných rostlin a mnohé rostliny jsou jedlé doslova celé. Stejně tak můžeme v zahradě pěstovat spoustu rostlinných druhů s antibiotickými účinky. A jednou z nejvýznamnějších, která vyčnívá nad jinými, je právě lichořeřišnice. Léčivá antibiotická bylinka s vlastnostmi květiny okrasné. A naopak. A dokonce i zelenina.
Kotvičník zemní je poslední dobou hojně skloňovanou bylinkou pro svou schopnost zvýšit hladinu testosteronu a jiných mužských pohlavních hormonů (androgenů). Označován je za zelenou viagru. Co je na tom pravdy, jak kotvičník pěstovat a jakou roli může hrát v zahradě?
Když vykvete vlčí mák, už se nemusíme bát návratu mrazíku, jeho květy se objeví náhle a doslova nás svou svůdně vyzývavou rudou barvou praští do očí. Ale jemně, křehce, ostatně tak, jaké okvětní plátky vlčího máku jsou. Poté vydrží vlčí mák kvést velice dlouho, po celé léto a často až do půlky podzimu. Později však již nebývá výskyt kvetoucích jedinců na konkrétních místech tak dominantní, jako je tomu v květnu, kdy kvetení vlčího máku začíná.
Šanta kočičí je vytrvalá rostlina, která najde uplatnění v okrasných výsadbách pro své nádherné, drobné kvítky, kterými jsou kvetoucí rostliny obsypány. Jde přitom o rostlinu nenáročnou, která svým vzhledem připomíná levanduli a Yzop. A má dokonce i podobné nároky na péči. Stejně tak jde o rostlinu léčivou která zdaleka nechutná jen kočkám.
Sezóna medvědího česneku právě začíná a my si ji můžeme ozvláštnit dobrodružnou výpravou. Tedy zatím alespoň v rámci hranic okresu, kde bydlíme, ale snad toto omezení rychle skončí. Medvědí česnek totiž najdeme na velmi působivých místech naší přírody, především ve vlhčích a stinných místech lužních a listnatých lesů. Stačí fotoaparát či alespoň chytrý mobil a uděláme něco pro utužení svého zdraví tělesného i duševního. A sběrači pomohou sběrem čerstvých listů detoxikaci svého těla.
Možná si ještě někteří z vás pamatují, když naši předkové hovořili o takzvané cikorce a měli tím na mysli kávu. Tedy ne tu pravou, ale místní dostupnou náhražku, na kterou od dříve cenově nedostupné kávy brazilské, arabské a jiné dosáhl každý. A to i za válek a jiných období nouze. Byla to vlastně oproti skutečné kávě taková „nevalná“ břečka, ale voňavá a chutnala. Nakonec mnozí nic jiného ani neznali. „Nemáte někdo chuť na dobrou brazilskou kávu?,“ ptal se zestárlý operní umělec ve filmu Kulový blesk. „A nebo na cikorku?,“ dodáváme my. Ovšem jen o kávovinu v případě čekanky zdaleka nejde! Čekanka je totiž zároveň kořením, léčivou bylinou i zeleninou.
Drmku obecnému se lidově říká mnišský pepř a jde o subtropický keř z čeledi hluchavkovité, dorůstající v přírodě subtropů výšky až 6 metrů. Paradoxně lidé věřili, že jako bylina zeslabuje pohlavní pud, ovšem jeho současné využití v medicíně ukazuje něco úplně jiného.
V zahrádkách křehké a časné jarní kvítí deroucí se ze záhonků, skalek a trávníků, v naší přírodě přísně chráněný skvost a v kuchyních a na stolech gurmánů magický poklad, nejdražší a nejvzácnější koření na světě. To je šafrán, jinak též známý jako krokus od latinského názvu Crocus. Ovšem jen jediný šafrán na světě je ten pravý, nekvete na jaře, nýbrž na podzim a suší se pouze jeho blizny. Řeč bude o perském šafránu setém (Crocus sativa).
Lékořici lysé se též přezdívá sladké dřívko, přitom jde o divoce rostoucí rostlinu, kterou najdeme i v naší přírodě. Tedy v jejích teplejších oblastech. Dařit se jí proto bude i v našich zahradách. A víte, jaká nejznámější „dětská“ pochutina se z lékořice vyrábí? No přece pendrek.
Podle toho, jaké rostliny na konkrétní půdě nejlépe prosperují, poznáme, jaké má vlastnosti, v jakém je stavu a jak ji upravit. Samozřejmě záleží na tom, co chceme v zahradě pěstovat. Některé rostliny jsou univerzály, kteří rostou snad všude, ale jiné se specializují na konkrétní půdy, na kterých se jim nejlépe daří. A to platí nejen pro rostliny kulturní a jejich výnosy, ale právě i pro plevele a byliny.