Bláznivé rekordy ze světa dýní, tato zelenina doslova vybízí k maximalismu
Oranžové nádheře vydlabaných dýní fandit zrovna nemusíte, ale na podzim se jim zkrátka nevyhnete. Jsou všude. A s nimi se připomínají i bláznivé rekordy z dýňového světa.
Oranžové nádheře vydlabaných dýní fandit zrovna nemusíte, ale na podzim se jim zkrátka nevyhnete. Jsou všude. A s nimi se připomínají i bláznivé rekordy z dýňového světa.
Latinsky je znám jako Guaiacum coulteri, česky se mu říká guajak. V San Isidro Llano Grande se mu ale přezdívá spíše KEŘ ŽIVOTA. Endemická nevysoká dřevina s nafialovělými kvítky tu platí za univerzální léčivku. Tedy, platila. Tento druh guajaku ze zdejší krajiny prakticky na přelomu nového tisíciletí vymizel. Prý kvůli nešetrnému hospodaření, kácení a vypalování, klimatickým změnám.
Chcete napálit své sousedy a známé? Až se vás zeptají, co vám to tu kvete za divný šeřík, řeknete: „To je zpododěr.“ „Cože je to?“ „No přece zpododěr? Ty neznáš zpododěr?“ Pravdou je, že slovo zpododěr se příliš nechytlo, a tak byl kalifornský šeřík přejmenován na latnatec. Zpododěr je tedy mrtvý archaismus. Svými květenstvími se kvetoucí latnatec našim šeříkům skutečně podobá, ale také tak trochu kvetoucím hortenziím. Dokonce i svým divokým růstem a výškou. Listy však rozhodně ne.
Některé cibulky se vysazují již od září, jiné počkají klidně až do října a listopadu. V každém případě je právě nyní nejvyšší čas cibule vysadit, konec října je za humny. Pokud chcete na jaře ve své zahradě nádherně kvetoucí sněženky, bledule, narcisy, modřence, tulipány, hyacinty, krokusy, puškinie, ladoňky, hyacintovce, lilochvostce, řebčíky a kandíky psí zub spolu s hlíznatými talovíny, bramboříky, pryskyřníky a sasankami, není nač čekat.
Když přijde na hodnocení kvalit, většinou se odborníci shodují na tom, že způsob, jakým se lidstvo dobírá kalorií pro své přežití, je zatížen dědičnou chybou. Jak to změnit? Nestačí jen poopravit zemědělství, ale i způsob, jakým k potravinám přistupujeme.
Problémů mají naše původní borovice lesní více, než by se dalo předpokládat. Buď jak buď, začaly usychat, z části kvůli nevhodné výsadbě na nevhodných místech, z části proto, že již nedosáhnou svými kořeny na podzemní vody. Navíc jsou místně vytlačovány invazní borovicí vejmutovkou, která je na seznamu invazních druhů v ČR a skutečně dovede porostům tradičních borovic i jiných dřevin škodit. Mladé sazenice borovic, které měly nahradit monokulturní smrkové porosty, pro změnu likviduje klikoroh borový.
Právě významy chryzantém bychom mohli začít. Však si určitě každý z nás vybaví na podzim chryzantémami v květináčích i řezanými ve vázách vyzdobené českomoravské hřbitovy. Stejně jako různá podzimně naladěná zákoutí, živé květinové aranže a jiné podzimní krasotiny. Spolu s nezbytnými dýněmi samozřejmě.
Nejlepší práce je ta, která se dělá sama od sebe a dobře. Půdopokryvné druhy okrasných rostlin pohlídají vaši zahradu, ochrání ji před vpádem plevelů, a ještě přitom vypadají elegantně. Zároveň brání většímu výparu vody a obvykle nejsou vůbec náročné na živiny.
Například v dubnu roku 2018 vyšel v lékařském časopisu British Medical Journal článek o pacientovi, kterého postihl po snědení údajně nejpálivější chilli papričky na světě (odrůda Carolina Reaper) takzvaný reverzibilní cerebrální vasokonstrikční syndrom, který způsobuje spontánní rozvoj vazospasmů, čili křečovitého zúžení mozkových tepen. Většinou k tomu dochází po požití nadměrného množství alkoholu a jiných drog, případně i léků, toto byl první zaznamenaný případ po požití chilli papričky.
Řez keřů s drobným ovocem je třeba provádět po odplození. Tedy obvykle od září do listopadu. Platí, že dokud nezačne mrznout, nemusíme se řezu bát. Co vyžadují maliníky, ostružiníky, angrešty, rybízy, ale i borůvky a brusnice právě na podzim, aby příští rok zase bohatě plodily?
Nasaďte si na hlavu čepice z alobalu a zapněte fén likvidující gamma-paprsky. Povídání o obrázcích žab na obalech potravin bude totiž divoké.
Z nepříjemných invazních druhů hmyzu patří kněžice k těm nejhorším. Navíc jsou to neuvěřitelně smradlaví brouci. Tito imigranti pocházející z Afriky a Asie u nás sice neničí sóju, rýži a jiné exotické plodiny, vystačí si však i s místní produkcí. Požírají všechny části rostlin, likvidují i nezralé plody, přezimují kdekoli a množí se geometrickou řadou. Oproti našim místním středoevropským kněžicím může stihnout konkrétně kněžice mramorovaná za rok i několik generací. Kněžice zeleninová sice zřejmě jen jednu, ale škodí neméně. Ne náhodou žádají vědci veřejnost o monitorování dvou zavlečených druhů kněžic na webu najdije.cz. Každý, kdo se zapojí, se vlastně stane jakýmsi on-line občanským vědcem, jelikož věda je především o důkazech, tedy o sběru dat.
Kopřivové hnojivo, tedy kopřivová jícha, kopřivy rozpuštěné v dešťové vodě, je skvělé celoročně. A v rozumné koncentraci prospěje prakticky všem rostlinám v zahradě, ale i pokojovkám. Kopřivové hnojivo sice od začátku kvašení až do aplikace v podobě dešťovou vodou ředěného roztoku nevoní jako kytice růží, dosti zapáchá, ale jeho pozitivní účinky jsou nepopiratelné, doslova skvělé.
Kůrovcová kalamita donutila vlastníky lesů vykácet rozsáhlé plochy především smrkových monokultur a plán je nyní jasný. Opět zalesnit, ale pestřeji a odolněji. Má to ale háček. Kde dříve páchal zlo lýkožrout, tam nyní nastupuje klikoroh borový.
Hořce máme spojené nejen s našimi sedmi původními druhy a jedním vysazeným, ale v našich končinách především s nedalekými a rozsáhlými Alpami a pak hlavně s našimi skalkami. Kdo nemá na skalce hořce, jako by ani skalničkářem nebyl. A není se čemu divit. Jejich nejčastěji půvabné modré až modrofialové květy těmto rostlinám dominují. Představíme si však druh pocházející z Číny, totiž hořec ozdobný, který kvete právě na podzim. A kvete snad nejkrásněji ze všech hořců.
Palmový olej je momentálně tím nejrozšířenějším a nejpopulárnějším rostlinným olejem na světě. Nicméně dopady jeho pěstování na životní prostředí jsou děsivé. Spotřebitelé, kteří se mu proto chtějí vyhnout, se ale musí mít na pozoru. V popisu složení výrobků se totiž skrývá pod nejrůznějšími názvy.
Již v roce 2019 byl pajasan žláznatý zařazen na evropskou černou listinu invazních druhů. Ano, ta okrasná dřevina pocházející z Asie, v jejímž případě jsme si doslova zavařili vysazováním podél železničních koridorů a v znečištěnějších oblastech. Začalo to však již v 19. století.
Krinodendron, tento stálezelený chilský endemitní keř, se pyšní lampionovitými (lucerničkovitými) květy. V Chile najdeme pouze 2 druhy, ve světě, tedy v Americe, celkem 4. A v našich zahradnictvích můžete sehnat Crinodendron hookerianum, který je v přírodě Chile opylován kolibříky.
Sedláci pojmenovali tuto rostlinu otočkou, otáčkou a užerkou. Jenže ona to snad ani na první pohled rostlina vůbec není. Jakoby se na zemi objevil nějaký mimozemský organismus, něco mezi rostlinou, houbou, živočichem a ohromným shlukem mikroorganismů. Je tak neuvěřitelně líná, že ani nepotřebuje chlorofyl a rezignovala na fotosyntézu, semena přitom přežijí v půdě i 10 let a přežije jich tolik, že je úplně jedno, jestli se nějaké chytne anebo ne. Kolem svých rostlinných obětí se ovíjí jako nějaká milenka, až je začne rdousit. Mrcha jedna! Kokotice.
Žádného pěstitele to nepotěší, ale mimořádnost to rozhodně není. V horkých letních měsících mají zkrátka plody rajčat tendence praskat. Proč? Protože nejsou zrovna nafukovací.