Bramborajče je vyšlechtěná rostlina, která snese dnes již klasický reklamní příměr 2v1. Ne že by v tom byla sama, u spousty druhů rostlin, dokonce i původních druhů, můžeme konzumovat více jejich částí. A u některých doslova vše. Jenže aby jedna rostlina plodila naráz brambory i rajčata, to je unikát hodný přirovnání k někdejšímu sovětskému mičurinství.
Z pradávné rozmanitosti tvarů a forem šišek už nám do současnosti mnoho nezůstalo. Ale možná o to víc si dnes ceníme druhů, jejichž šišky jsou něčím zajímavé, nápadné. Které borovice by klidně mohly být ozdobou vaší zahrady právě kvůli svým šiškám?
Že je k jídlu kopřiva dvoudomá nebo smetanka lékařská, to asi nikoho nepřekvapí. Naše zahrady a záhonky ale doslova překypují dalšími druhy plevelů, kterým to na talíři může slušet.
Tropické kvetoucí krásky, které teď udělají parádu na zahradě, ale po létě je musíte přestěhovat domů, patří k velmi vděčným pěstěncům. Působí nesmírně exkluzivně, a tím, že je náležitě vyletníte, si pojistíte jejich kvalitní růst.
Na suchých, úpalných ploškách zahrady nemusí být pusto a poušť. Stačí správná rostlina na správném místě, a bude tam zase krásně. O ničem jiném to není. Inspiraci pro vhodnou výsadbu si můžete brát jak z destinací v zahraničí, příkladů odolné středomořské, prérijní či jihoafrické flóry je kolem nemálo. Ale hodně parády se dá udělat i s „domácími“ druhy, které jsou podmínkám dobře adaptované.
Slovo pangejt vlastně vnímáme jako vulgarismus a pokud ne, pak jako něco velmi nepříjemného, nepřístojného, jako místo, kde rozhodně nechceme skončit. Však také výrazivo “skončil v pangejtu (škarpě)“ znamená, že konkrétní člověk zbankrotoval, zkrachoval, zadlužil se, stal se bezdomovcem, psancem, špínou společnosti. Jenže ona je v pangejtech i spousta krásy, půvabu a dokonce i přehršle zdraví. Tedy alespoň co se týká rostlin.
Libeček je nejen skvělé koření, které hravě strčí do kapsy třeba tradiční petržel, ale také všelék, bylinka. Pěstovat přitom můžeme tuto rostlinu v zahradě mnoho let na stejném místě a každý rok bude stále mohutnější. Stačí jen na zimu starou hmotu seříznout u země a na jaře vyrazí v ještě větší síle.
Juka vláknitá, lidově též palmová lilie, pochází z jihovýchodu USA, odkud se rozšířila do celé Střední Ameriky. U nás se tento skvost prosadil jako okrasná rostlina velmi snadno. Je totiž nepřehlédnutelná a když vykvete překrásnými, bohatými hrozny zvonkovitých květů, pak vám doslova vyrazí dech. Pro svůj dominantní, solitérní vzhled se příliš nehodí do skupinových výsadeb a pokud, pak vždy do popředí.
Vegetační doba plodové zeleniny není nekonečná a je přímo závislá na počasí konkrétní sezóny. Někdy je sezóna extrémně krátká, může se dokonce i stát, že mnoho plodů nevypěstujeme. Přijdou však roky, kdy se nestačíme divit a jelikož dle lidového rčení “s jídlem roste chuť“, chtěli bychom pak, aby vegetace plodové zeleniny neskončila nikdy. To však bohužel nejde, prodloužit ale vegetační dobu trochu můžeme.
Je všeobecně známo, že s ničím se to nemá přehánět, což platí i pro rostlinstvo a jeho plody. A právě úroda rajčat může být nyní v zahradách a jejich sklenících natolik enormní, že je již nikdo nechce, není je komu ani darovat a sami jsme jimi již duševně přiotrávení. Zase rajčata? Jen to ne!
Ano, některá zelenina může být i jedovatá, může nám způsobit zdravotní potíže. V žádném případě ale nechceme tímto článkem vyvolávat nějakou paniku. Abychom se zeleninou otrávili až smrtelně, museli bychom pozřít takové množství, že je to nereálné, navíc není zelenina ve své „jedovaté“ podobě vlastně ani konzumovatelná.
Yzop lékařský, tak trochu jiná levandule anebo hluchavka? Pokud kvete fialově, laik by si opravdu mohl myslet, že jde o levanduli. Zkušený ale pozná rozdíl nejen vůní. A podle květů a listů yzop správně zařadí mezi hluchavkovité. Tento léčivý zázrak i omamné koření je znám a uctíván již od starověku, zmínky o něm jsou i v Bibli.
“Okurková sezóna“, tedy letní období, kdy se tradičně nic moc neděje. S okurkami však pojem okurková sezóna vlastně vůbec nesouvisí, byť právě přesně v létě dozrávají a my je sklízíme, konzumujeme a zavařujeme. Slovo okurka (okurky) se totiž do pojmu okurková sezóna dostalo z němčiny a do němčiny z jidiš, respektive berlínského dialektu.
Opakování je prý matkou moudrosti, vezmeme to v rychlosti. A pozor, tahle desítka není definitivní výčet. Těch zásluh a příkladů prospěšnosti stromů by se našlo víc.
Je už tak nějak v lidské povaze vnímat „změnu“ spíš jako něco nepříjemného a nežádaného. Něco, co nás vytrhne ze zaběhlých a zažitých kolejí života, zpřehází zavedené pořádky a udělá jen zmatek, v němž se budeme muset znovu pracně orientovat.
Pivoňku vlastně můžete zdědit po svých předcích spolu se zahradou, třeba jako vysokokmen třešně. A právě pivoňka úzkolistá je mezi pivoňkami v mnoha směrech unikátem, který vám vyrazí dech.
Představujeme bromélii, která může ve vaší zahradě směle konkurovat třeba největším krasavcům mezi okrasnými travinami. Rostlinu, která tvoří působivou růžici dlouhých, kožovitých listů a jejíž středové listy se barví z okolní zelené až na jasně červenou směrem ke středu.
Objev kriticky ohroženého čmeláka klamavého potvrzuje smysluplnost mozaikové seče v Českých Budějovicích. Tomuto hmyzu evidentně prospívá, že město některé části parků neseče tak často. Hmyzu se tak daří zachovat přirozenou pastvu. A právě čmeláci klamaví jsou na pastvu velmi vybíraví.
Brambory se vlastně dají pěstovat v jakémkoli organickém materiálu, nejen v půdě dobře prohnojené organickým hnojem. Pokud máte kdekoli na svém pozemku nevyužité a dokonce neúrodné místo, pro alternativní způsob pěstování brambor je jako stvořené.
Když zlá macecha poslala ve známé pohádce Marušku v zimě pro jahody, jaképak myslíte, že si díky dvanácti měsíčkům mohla natrhat? Samozřejmě lesní, tedy zřejmě plody jahodníku obecného, který však možná vůbec nestál za vyšlechtěním současných velkoplodých odrůd.