Pochlubit se fotografií své vykvetlé stapelie vřele doporučujeme. Horší už to bude s její fyzickou prezentací, když zrovna tato právě vykvetlá rostlina zapáchá. Květy ve tvaru pěticípé hvězdy má opravdu grandiózní, ovšem puch, který produkuje, vyžene z bytu nejen zájemce o konfrontaci s touto raritou, ale i vás samé. Dobrá zpráva však je, že silný puch připomínající zápach lejna anebo mršiny, vlastně obojího dohromady, trvá jen krátce. A dokonce existuje i druh, jehož výrazné květy nezapáchají.
Netypický rod sukulentů
Smrdutka (Stapelia) je opravdu velice netypický sukulent, tedy rod sukulentních rostlin zahrnující více druhů, které mají mnoho společného. Především pak kolosální květy ve tvaru pěticípé růže. Velké mohou být v průměru až 30 cm, mohou být i jemně ochlupené a často zakrývají i celou rostlinu, tedy obzvláště rostliny mladé.
)
)
)
)
Barvy květenství
Barva květů může být červenohnědá, světle žlutá i žlutá a se skvrnami. Vždy v závislosti na druhu. Konkrétně druh Stapelia gigantea má květy světle žluté a s červenou kresbou, navíc květy právě tohoto druhu nepáchnou, Stapelia desmetiana má květy zelenkavě načervenalé, jemně ochlupené a uvnitř hvězdice je barva červená s kresbou, zatímco druh Stapelia grandiflora má květy téměř černé a nesoucí červené zbarvení. Stapelia variegata pak kvete v létě hvězdicovitými květy žluté barvy s hnědými skvrnami, přičemž květy tohoto druhu mohou mít průměr až 30 cm.
Strategie nelidského puchu
Nenechte se ale zmást, nádhera květů je s výjimkou druhu Stapelia gigantea vyvážena ukrutným zápachem, byť jenom krátkodobým. Zápachem rostliny lákají hmyz k opylování a pokud si všimnete, nač pravidelně usedají například mouchy, je nasnadě, kde se tato strategie vzala. Ostatně nejde zdaleka o jediný rostlinný rod, který opanoval zrovna tento trik.
)
Všechny druhy pochází z Afriky
Kromě zajímavých květů rostliny tvoří vzpřímené, vystoupavé, dužnaté stonky. Obvykle jsou šedozelené barvy a mohou být i purpurově skvrnité. Všechny druhy sukulentního rodu Stapelia pochází z Afriky, všechny mají malé listy, všechny kvetou v létě (nejčastěji v červnu, červenci a srpnu, obvykle však od konce jara do začátku podzimu) a všechny dosahují jen menší výšky stonků (obvykle 10 až 20 cm, maximálně 50 cm). Plodem je lusk, uvnitř kterého najdeme zploštělá, hnědavá a ochmýřená semena. Chmýří se od semen brzy odděluje, protože slouží jen k dopravě semen dál od mateční rostliny.
)
Dobrá zpráva, rostliny jsou nenáročné na pěstování
Dobrou zprávou pro pěstitele je, že smrdutky nejsou nijak náročné na pěstování. Nejlépe se jim daří na světlém stanovišti bez přímého letního slunce, vyžadují méně vody, což je ostatně pro sukulenty společný rys, dokonce ani nepotřebují rosení, zemina jim vyhovuje písčito-hlinitá, ale zcela stačí směs písku a kompostu a jediné, co tyto rostliny vyloženě nesnáší, to je mráz a průvan. Mrazuvzdorné prostě nejsou a v zahradě by zimu nepřežily, jde výhradně o rostliny pokojové. Navíc platí, že se květy neotevřou, pokud je rostlina vystavena průvanu. Substrát nesmí být nikdy kyselý.
)
Nejjednodušším způsobem množení je dělení výhonů
Pro pěstování smrdutek je vhodná běžná pokojová teplota, na zimu je ale zapotřebí teplotní pokles, aby se další sezónu opět vyvinuly květy. Teplotní minimum v zimě je 8 - 10 °C. Zálivku provádíme v sezóně vždy tak, že necháme substrát mezi jednotlivými zálivkami zcela vyschnout. A v zimě zaléváme minimálně a vždy jen velmi mírně. Pokud si chceme smrdutky namnožit, nejsnadnější je dělení výhonů. Oddělené výhony necháme několik dní zaschnout, až poté je zasadíme do vlhkého písku. Výhony pak snadno zakoření. Stejně postupujeme i v případě řízků. Další možností je výsev zakoupených semen, ale dělení výhonů je skutečně nejjednodušší.
)
Přesazujeme dle potřeby
Přesazovat můžeme rostliny podle potřeby, obvykle je to jednou za 2 až 3 roky. Jelikož smrdutky koření pouze mělce, je pro výsadbu vždy vhodná nízká a širší nádoba, vlastně plochá miska. Výborné jsou pro pěstování smrdutek také závěsné košíky. V sezóně hnojíme hnojivem na kaktusy jednou za 14 dní.
Zdroj: rostliny.net, wikipedia.org, CESKESTAVBY.cz
)
