Solární zasklení ovlivní mikroklima interiéru

Koeficient prostupu tepla a paradox požadavku aktivních solárních zisků

Okna a dveře bývají skutečně nejslabším článkem tepelně izolačních vlastností budov. Při zateplování domů se proto výměně oken a balkónových a vchodových dveří nevyhneme. U novostaveb pasivních domů ale nastává ještě jeden problém. Požadujeme od výplní stavebních otvorů, především oken, aktivní tepelné zisky za chladných dní a zároveň schopnost zamezovat přehřívání interiérů za velice slunného a teplého počasí.

Jednotliví výrobci oken se proto dnes předhánějí v jejich izolačních a dalších vlastnostech. Ideální jsou dnes hodnoty koeficientu prostupu tepla okny a dveřmi 0,7 až 0,6 W/m²K. Zároveň však platí, že na jaře a na podzim jsou přílišné tepelně izolační vlastnosti výplní stavebních otvorů nevýhodné. Proto jsou okna vybírána nejen podle izolačních vlastností, ale také podle návrhu staveb a jejich orientace vůči světovým stranám.

Izolační trojskla se nehodí všude

Největší prosklené plochy domů jsou navrhované na jihozápad až jihovýchod a právě zde se ustupuje od zasklení oken izolačními trojskly na úkor dvojskel. Izolační trojskla jsou pak používána u menších okenních ploch na severní, západní a východní straně budov. Čili dvojskla jsou aplikována na slunečných stranách domů a trojskla na stinnějších, chladnějších, s menšími prosklenými plochami. Minimum prosklených ploch je pak na straně severní, kde nejčastěji najdeme co nejlépe izolující hlavní vchodové dveře a garáž či kryté automobilové stání.

Solární okna

A co víc. Standardními okny pronikne cca 50% slunečního záření (solární faktor). Pokud se však na slunné strany domu použijí takzvaná solární okna se solárním faktorem kolem 60%, získáme více tepla v období, kdy je venku sice ještě chladněji, ale sluneční záření má stále svou sílu. A co víc, získáme i za slunných zimních dní. Snížíme tak náklady na vytápění maximalizací aktivních solárních zisků. Místo intenzivního vytápění si pak postačíme velmi dlouhé období jen s „přitápěním“ v interiéru.

Účinné stínění v létě

Letnímu přehřívání pak zabráníme účinnou stínící technikou. Okenní fólie by byly v tomto případě na škodu, jelikož by bránily aktivním solárním ziskům za chladnějších dní. A takové okenní fólie, které teplo jednou propustí a jindy zase ne, prostě neexistují. Nejúčinnějším stíněním jsou venkovní rolety a venkovní žaluzie, které minimalizují předávání tepla do interiéru. Pokud bychom použili interiérové žaluzie či rolety, přes okna pronikne právě tepelné záření. Účinný je k stínění i přesah horního patra, přesah střechy, lodžie, terasa, pergola, nebo také markýzy.

Hodnocení oken podle počtu komor se již přežilo

Zdánlivě nekonečné dostihy výrobců plastových oken v počtu komor, jsou již delší dobu na hranici vyčerpání. Jakékoli další zlepšování těchto vlastností již nepřináší dostatečný efekt. Dochází pouze ke zdražování oken. Mnohem účinnější je volba vhodné tepelné izolace okenních rámů, eliminace tepelných mostů v okenních rámech a výplně meziskelních prostor vzácnými plyny. Argument, že výplň meziskelního prostoru vzácným plynem znemožňuje použití meziskelních žaluzií, je v podstatě nesmyslný. Tento typ žaluzií není vůbec vhodným řešením stínění, jde v podstatě o jakési české specifikum, které zde přetrvalo z dob hromadné socialistické výstavby.

Trendy stínící techniky ve světě

Ve světě je naopak trendem interiérové stínící techniky použití větších ploch horizontálních či vertikálních interiérových žaluzií, které zakryjí více oken najednou, případně zároveň i balkónové dveře. Důraz je přitom kladen na materiál a designové provedení interiérových žaluzií. V každém případě je ale doporučena kombinace interiérové a venkovní stínící technika, která je mnohem účinnější. V interiérech se pak rozmáhá též plissé či moderní formy interiérových rolet s dojezdem.

Důkazem účinnosti venkovní stínící techniky (rolety, žaluzie, markýzy) jsou například tradiční dřevěné okenice, bez kterých si dosud téměř nelze představit okna v subtropech a tropech. Je známou pravdou, že nejvíce se zahřívají venkovní rolety a venkovní i nteriérové žaluzie hliníkové, důraz je přitom kladen i na odstín této stínící techniky - čím tmavší, tím hůře. Interiérové žaluzie jsou proto v módě dřevěné (horizontální) či textilní (vertikální) a vhodnou náhradou venkovních hliníkových rolet a žaluzií je plast. Argument větší bezpečnosti hliníkových venkovních rolet je přitom též mylný. Pokud se bude chtít zloděj dostat do interiéru, nebudou pro něj jakékoli venkovní rolety větší překážkou. Daleko účinnější bude bezpečnostní fólie na vnitřní straně vnějšího skla a poté samozřejmě elektronický zabezpečovací systém.

Okna plastová, dřevěná, nebo hliníková?

Rozdíl je v zásadě pouze v ceně a požadavku na velikost zasklených ploch, který odpovídá konkrétnímu konstrukčnímu řešení. V zásadě však již dnes není z hlediska tepelně izolačních schopností a solárních zisků rozdíl mezi moderními okny plastovými, dřevěnými eurookny z lepených dřevěných hranolů a okny hliníkovými. Čili hlavní roli hraje při výběru typu oken konkrétní architektonický záměr v kombinaci s finančními možnostmi stavebníka. Dřevo může být nahrazeno plastem v dřevodekoru, moderní dřevěná okna a okna plastová již přitom umožňují i větší zasklené plochy, čímž konkurují pevným hliníkovým okenním konstrukcím.

Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com