Ve dnech 4. a 5. dubna 2025 se v Praze uskuteční investiční setkání pro všechny, kteří zvažují koupi nemovitosti v Dubaji. Akce proběhne v prostorách na adrese Olbrachtova 5, Praha 4 – Krč, a to ve dvou blocích – dopoledne od 10:00 a odpoledne od 14:00.
Ve Švédsku se tomu říká sommarhus. Letní dům. Jde o místo zpravidla usazené někde stranou od lidí, v přírodě. Kde rodina tráví, dokud to příjemné počasí dovolí, radostné chvíle pospolu. Řeklo by se, že je to jen jiná chalupa nebo chata. Ale ve Švédsku je to svébytný životní styl. Který tento projekt napodobuje.
Původní historický objekt se stodolou měl tvar písmene L a uzavíral se klimatickým podmínkám místa. Na silně větrné parcele musel být chráněn především od západu. To si dům zachoval i po přestavbě. Vznikl však rekreační objekt, který velkoryse využívá bezrámové skleněné plochy, jimiž proudí do interiéru spousta světla, ale také poskytují nádherné výhledy do okolí. V interiéru se díky tomu v čase mění obrazy.
Původní typizovaná chata ze 70. let 20. století už majitelům nevyhovovala, proto oslovili česko-francouzskou architektku Gabrielovou Královou, aby navrhla chatu novou. A hlavně ze dřeva. Takovou, která odkáže na lokální stavební principy a do prostředí lesa dokonale zapadne. Přesto se chata liší od okolních, prostě je nová. Vlastně můžeme říci: šumavská chata na francouzský způsob. Navržena totiž byla ve Francii, ve studiu Les Archinautes.
Nová chalupa, která vyrostla na Šumavě, vychází z pera architektky Markéty Cajthamlové a jejího ateliéru. Spoluautorkou šumavského díla je Petra Pelešková. Markétin ateliér je známý návrhy na první pohled obyčejných domů s prvky, které je ozvláštňují. A právě to se stalo i nové chalupě na Šumavě, která do místního prostředí dokonale tradičně zapadá, ale již svým vnějším vzhledem ukazuje neotřelé nápady a řešení. Hlavně více světla a současnosti. Ženy vždy určují modernější směřování společnosti.
Řekněme, že patříte k těm šťastným, kteří disponují rozsáhlým zastavitelným pozemkem někde uprostřed liduprázdné divočiny. A vy byste to své štěstí rádi korunovali tím, že si tam chcete postavit chatu. Nebo rovnou dům. Nic okázalého, ale jinak docela přiměřeného, moderně zatepleného. Jak dlouho to asi může od plánu k realizaci trvat?
Poustevna (neboli také eremitáž) je obydlím poustevníka, součástí poustevny přitom někdy bývala i kaple. Poustevny kdysi stávaly na odlehlých místech, v době, kdy poustevnictví bylo naprosto běžnou záležitostí. V té době se některé poustevny dokonce stávaly významnými poutními místy, která se později rozrostla o klášter, kostel a jinou podobnou stavbu. Původně si poustevníci stavěli tato jednoduchá obydlí sami, především v baroku pak poustevny byly cíleně budovány panstvem, šlo o romantickou módu. Poustevna, o které je ale tento článek, vznikla nyní. Proč? Inu, kvůli poustevnictví.
Nikdo po vás samozřejmě nechce, abyste si koupili kus deštného pralesa, a v něm z bambusů začali budovat své vlastní útočiště. Projekt Trillium je spíš ukázkou, čeho je možné dosáhnout, když popustíte uzdu své fantazii. A když vyměníte konvenční stavební materiály za obnovitelné, přírodní. Když se vzdáte pravidelných linií a nahradíte je organickými křivkami, otevřou se před vámi úplně nové stavební dimenze.
Znáte to i vy doma. Dlouhé roky schraňujete různé materiály a pak už je toho obrovská hromada. Ale jak se najednou hodí. Je to už dávno zadarmo a vy nemusíte tolik platit. Přesně tak to udělal investor, když se rozhodl postavit si svůj lesní ateliér. A nebyl jím nikdo jiný než sám architekt, který objekt navrhl.
Každá z nových vyhlídek, které byly dokonce v roce 2022 oceněny jako Finalista České ceny za architekturu, má své jméno podle 4 hlavních motivů na erbu Rokytnice nad Jizerou. Liška, Medvěd, Ovce a Horník jsou nyní novými strážci země. A zároveň symbolizují čtyři vesnice, které se již v dávných časech spojily právě v město Rokytnice, čtyři patrony.
Chatka pro ideální dovolenou vypadá trochu jinak, plánujete ji trávit ve dvou. Anebo, má-li sloužit k pobytu vás i vašich dětí. A co teprve, když k tomu ještě přiberete prarodiče. To už chce pořádnou chatu, aby se tam všichni vešli. Trojgenerační chata s panoramatickým výhledem na jezero Catchacoma to ale ustojí.
Malá chata nad Sušicí se vlastně dá nazvat domem- plotem, z domu totiž přechází ve stejném stylu, jakým byl vyřešen dřevěný obklad chaty, dřevěné plaňkové oplocení. Soukromý prostor je tak na štítové straně chráněn před zvědavými zraky kolemjdoucích. Vlastně je zvenčí na první pohled těžké poznat, kde končí chata a začíná plot. Směrem do krajiny je však prostor zcela otevřen a chata shlíží z kopce do údolí, na město a šumavskou přírodu. Nijak se ale nepyšní, jedině svým ochranným nátěrem.
Milovníci zimních sportů nemají problém s tím, aby norský Kvitfjell našli na mapě. I když oblast leží dobře tři hodiny cesty od Osla, pro lyžaře je to cesta do ráje. Projekt výstavby apartmánů v lyžařském středisku má přitom dost jasný developerský náboj. Ani tak ale nemusí vypadat ve venkovské krajině odpudivě.
Touláte se rádi naší přírodou? Nemusíte si nutně, třeba za nepřízně počasí, stavět stan, ukrývat se v houští pod hustě olistěným stromem, nebo platit ubytování. Lesníci staví po celém Česku útulny. Zatím je jich 31 a najdete je ve všech krajích země. Každá útulna má dokonce své jméno, přespat tedy můžete třeba v Brance, Švábce, Říčkách a U Marušky, nebo Pod Špičákem, v Bítově, Tomšově Mlýně, Nýdku a Pařížově. Co k tomu potřebujete? Dobrý spacák a za teplého počasí stačí i obyčejná deka, nebo vaše oblečení.
Hotely, penziony, apartmány, ubytování. Velmi často jde bohužel především jen o drahé přespání. Kdo však hledá, najde. Ve světě jsou i velice zajímavé ubytovací možnosti, které nadchnou neobvyklými zážitky, architekturou i místem. Co třeba ubytování mezi mořskými rybami, nebo v ledu? Na lodi plující na skále nad zátokou, nebo zavěšeni mezi stromy a třeba rovnou v létajícím talíři? Nakonec představíme i plánovaný největší hotel světa, ve kterém nikdy nikdo nebydlel a ani nemohl.
Okolo ani noha, jen hluboké lesy. A ty to nikomu nepoví. Taková míra přírodní anonymity může svádět k různým myšlenkám. Architekty ze studia Quinzhee Architecture ovšem vedla k naprosto praktickým experimentům. Díky izolovanosti stavební parcely si mohli dovolit navrhnout odvážné konstrukční řešení, které by v zástavbě jiných domů asi jen tak neprošlo.
S popisnými slovy budeme šetřit, protože i projekt architektů si tu zachovával nebývalou jednoduchost. Která rozhodně nešla na úkor výsledku. Co si klient přál? Nevšedně uchopený prostor pro odpočinek. A ten také dostal. V podobě fluidní dřevěné přístavby, která byla přisazena ke stěně starého statku.
Posledně jsme psali o konceptu The Burl z dílny architekta Antonyho Gibbona. Jenomže právě tyto kruhové domky je třeba kotvit ke stromům, zatímco nyní představujeme jeho další koncept, kdy jde vlastně o bydlení v korunách stromů samostatně stojící. Koncept Trine nevyžaduje žádnou oporu okolních dřevin.
Během pandemie covid-19 se rozhodli, že tísnit se dál ve městě nemá cenu. Život v dotyku s přírodou jim voněl o dost volněji. A tak si koupili bezmála pětihektarový pozemek, usazený v lesnaté a horské krajině. S tím, že si tu nechají postavit dům ve stylu stodoly.
Tady žijí elfové? Nebo jiné bytosti z fantastických představ umělců? Kolekce The Burl, to jsou vlastně malé kulovité (oblé) dřevěné domky umístěné v korunách stromů. Navrženy byly v různých velikostech a s různým vnitřním uspořádáním, kotvené jsou k okolním stromům strukturálními sloupky, závěsnými lany, nebo obojím zároveň. Navíc se mezi nimi lze pohybovat po společné terase, případně visutých můstcích.
