Konstrukce domů jsou při suchém způsobu výstavby prováděné pouze ze stavebních prvků, které není nutné spojovat materiály s obsahem vody. Nepotřebujeme tedy maltu ani lepidla. Některé stavební materiály však lze spojovat oběma způsoby – jako příklad můžeme uvést keramické broušené tvárnice. Mokré výstavbě se v jejich případě nevyhneme pouze při založení první řady zdiva, poté už stavíme jen suchou cestou.
Zrychlete výstavbu domu
Suchou cestou zrychlíme výstavbu domu, zásadně snížíme náklady na práci i materiál (ke keramickým broušeným blokům je montážní pěna dodávána při odběru zdiva dokonce zdarma) a zásadně eliminujeme vlivy klimatu na stavbu. Pozor však, pod pojmem suchá výstavba se ukrývá celá řada materiálů a technologií. Metody suché výstavby můžeme rozdělit na technologii suchého zdění z tvárnic a realizaci konstrukcí z desek vyráběných z různých materiálů. Nejznámější je sádrokarton a sendvičové desky konstrukcí dřevostaveb. Známe tedy desky sádrokartonové, sádrovláknité, cementovláknité, cementotřískové, dřevotřískové a další. Používá se i lisovaná sláma, materiály vyrobené z konopí a jiné.
Tvárnice používané pro suché zdění jsou zbroušené na přesný rozměr a opatřené systémem zámků, který umožní pevné a spolehlivé spojení stavebních prvků. Do této skupiny tvárnic však neřadíme tvárnice (tvarovky) ztraceného bednění, které se při pokládce armují a vylévají betonem.
V případě použití deskových materiálů nehovoříme o zdění, ale spojování (připojování) desek k stavební konstrukci. Používají se různé kotevní prvky. Často jsou na stavbu dodávané už ve výrobě připravené stěny, které zahrnují nejen uvedené desky, ale i izolaci a vnitří sádrokartonový povrch. V takovém případě vyplňujeme překrývacími páskami a tmelem pouze spáry.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), dřevostavba ze sendvičových desek
Tvárnice určené k suchému zdění
Tyto tvárnice jsou vhodné pro nosné obvodové i vnitřní stěny a stěny nenosné (příčky). Kromě toho se některé druhy těchto tvárnic používají i k výstavbě plotů, opěrných zídek, ohrad a dalších menších staveb. Při výstavbě domů jsou nejčastějším materiálem keramické broušené bloky, v ostatních případech tvárnice na bázi betonu, který je zpracován „vibrolisováním.“
Hovoříme o betonových tvárnicích s hutným či pórovitým kamenivem (splňují požadavky ČSN EN 771 – 3), zdících prvcích z umělého kamene (ČSN EN 771 – 5) a pálených zdících prvcích (ČSN EN 771 – 1).
Od tvárnic pro suché zdění požadujeme dostatečnou pevnost v tlaku a tahu za ohybu, přesné rozměry, tvar a uspořádání, optimální objemovou hmotnost, trvanlivost a reakci na oheň (požadujeme požární třídu A1).
Foto: HELUZ, zakládání první řady na maltu
Keramické broušené bloky
Nabízené jsou jako zdící systémy, čili z jednoho typu výrobku realizujeme celou hrubou stavbu domu. Broušené cihelné bloky lze kromě zdění suchou cestou pokládat i na tenkou spáru (nanášecí válec si lze zapůjčit a v ceně dodávky zdiva je malta). Ohromnou výhodou suchého zdění, kterou jsme v článku dosud nezmínili, je možná výstavba i v zimě, za teplot do -5 oC. Tvárnice spojujeme speciální stavební pěnou. Při hrubé stavbě domu tak nepotřebujeme zdroj elektřiny a vody. Před použitím pouze důkladně protřepeme dózu s pěnou a našroubujeme ji na aplikační pistoli. Po vyčerpání veškeré pěny z jedné dózy použijeme další.
Pracovní postup suchého zdění
První řadu (vrstvu) cihel je nutné založit na dokonale rovnou plochu. Klíčová je tedy kvalita provedených základů či základové desky. Na tento podklad již opatřený hydroizolací (případně zároveň s izolací radonu) ukládáme pomocí nivelační latě dokonale rovnou vrstvu malty, silnou alespoň 1 cm. Ještě předtím ale musíme výškově zaměřit základovou desku (či strop) – určí se nejvyšší bod základů a z něj se při zakládání první vrstvy cihel vychází.
Foto: HELUZ, nanášení pěny
Následně ukládáme první vrstvu tvárnic do maltového lože, přitom si pomáháme zednickou šňůrou, abychom dosáhli ideální roviny. Tvárnice se nesmí příliš vtlačovat do malty, ukládáme je volně. Po zatvrdnutí podkladní malty můžeme ukládat další vrstvy tvárnic pomocí speciální montážní pěny, která je součástí dodávky zdiva.
Na první založenou řadu cihel nanášíme paralelně 2 pásy pěny o průměru cca 3 cm a ve vzdálenosti 5 cm od vnitřního i vnějšího okraje cihel první řady (patří i pro všechny další řady cihel). Cihly je nutné ukládat ještě před zavadnutím povrchu nanesené pěny. Při odkládání pistole s dózou postupujeme tak, že dóza musí být vždy ve svislé poloze pistolí nahoru. V případě koncových cihel nanášíme pěnu ve dvou pásech i na hladkou plochu cihly, která se poté přiloží k cihle rohové. U některých systémů lze použít i celou koncovou cihlu v kolmém napojení na hladký bok – lícovou plochu cihel, která dobíhá do rohu.
Přednosti suchého zdění pomocí pěny:
Úspora pracovní doby až 50% oproti běžnému zdění
Rychlá a jednoduchá manipulace
Zdění i v zimě do -5 oC
Maximální tepelná ochrana - odstranění tepelných mostů v ložných spárách
Nižší náklady na vybavení pracovními pomůckami, čisté staveniště
Minimální potřeba vody a elektřiny (jen pro první řadu cihel)
Vysoká pevnost - pevné slepení již po 20 minutách
Přesné a vizuálně pěkné zdivo bez maltových spár tvoří optimální podklad pro omítku
, sádrokarton)
, dřevostavba ze sendvičových desek)
