Jednou z možností, jak zvětšit plochy, již tak ubývající zeleně a to nejen ve městech, je vybudovat střešní zahradu. Ptáte se proč zvolit střešní zahradu?
Zelená střecha zmenšuje výskyt smogu a zlepšuje mikroklima kolem domu, prodlužuje životnost střechy regulací jejích teplotních výkyvů a zvyšuje životní kvalitu ve městě.
Kde je možné použít zelené střešní zahrady? Jak postupovat při rozhodování o složení střechy?
Kde je možné použít tyto zelené střešní zahrady? Začněme od těch nejmenších ploch a to od stříšek pro kontejnery domácího odpadu, zahradních domků, široké možnosti v různých typech a velikostech garáží, samotných ploch střech rodinných domků, velké využití nacházíme na nevzhledných plochách průmyslových staveb ve městech. Tady pohled na šeď betonových střech rádi vyměníme za pohled na svěží zeleň, ať už se nacházíme v kanceláři či navštěvujeme svoji oblíbenou vyhlídkovou restauraci či kavárnu.
Realizace zahrad je podmíněna jejich různý sklonem. Střechy se sklonem do 2° musí být dostatečně odizolovány systémem odvodňovacích vrstev. Na střechách se sklonem od 5° můžeme začít se substrátem s vyšším organickým podílem. Na střechách, které mají větší sklon cca od 20° je potřeba použít speciální vegetační matrace nebo trávník, který je vypěstován na jutě nebo jiném pevném pěstebním materiálu. Okraje střech musí být dostatečně zabezpečeny proti případnému sesuvu či pádu použitých materiálů systémem podélných zábran z kamene, dlažby nebo dřeva.
Střechy s ještě vyšším sklonem se z bezpečnostních důvodů neozeleňují.
Důležité připomenout, že vliv na způsob osázení má taky zatížení víření vzduchu, které s přibývající výškou budovy stoupá hlavně na okrajových a rohových částech. V zimním období má rovněž velký vliv na zatížení střech sníh, kdy se musí připočítat zatížení od 50 kg/m2.
Podle hloubky substrátu dělíme ozelenění střech na extenzivní (vrstva substrátu je 5-15 cm při zatížení 100 - 300 kg/m2) a intenzivní (vrstva substrátu od 15 cm a výš při zatížení 300 kg/m2).
Základní vrstvy zelené střechy
Drenážní systém Drenážní systém leží na hydroizolačním krytu střechy. Jeho úkolem je odvádět přebytečnou vodu z vegetačních vrstev na hydroizolaci střechy, do odpadu.
Nejjednodušší drenáží je vrstva štěrku. Její nevýhodou je vysoká hmotnost, která přesahuje 2 000 kg/m3. Hmotnost asi 700 kg/m3 dosahuje vlhký keramzit, granule a kuličky z vypálené hlíny. Speciální drenážní desky vyrobené z expandovaného polystyrénu s hmotností asi 40 kg/m3.
Jako základní nosná a drenážní vrstva vegetačních střech je k dispozici tvarovaná fólie TECHNODREN 2010 S. Tento výrobek má hmotnost 1 kg/m2. Fólie vyniká svou trvanlivostí, odolností proti kořenovým systémům, půdním a biologickým vlivům. Samotný výrobek je schopen v profilovaných nopech zadržet 5,3 litrů vody /m2.
Střešní tvarovaná fólie TECHNODREN 2010 S propouští přebytečnou vodu otvory na hydroizolační vrstvu střechy. Osvědčuje se na rozlehlých horizontálních plochách střech obchodních středisek, garáží, na rovných plochách rodinných domků. Výhodou fólie TECHNODREN 2010 S je garantovaná velmi dlouhá životnost a jednoduchá pokládka.
Foto T SYSTEM s.r.o.
Filtrační vrstva Filtrační vrstva je položena na drenážním systému a brání vymývání drobných částeček substrátu a jejich naplavování do drenážní a odpadní soustavy.
Filtrační vrstvu na drenážní fólii TECHNODREN 2010 S vytvoříme položením vhodné geotextilie (alespoň 350 g/ m 2), která velmi dobře plní požadovanou funkci.
Vlastní hmotnost drenážní fólie a filtrační geotextilie můžeme při kontrolním výpočtu hmotnosti úplně zanedbat. Složitější filtrační vrstvy složené z několika vrstev různých materiálů zvyšují účinnost a zabraňují odplavování i těch nejmenších částeček cenného substrátu a dokonale chrání i vlastní drenážní vrstvu.
Substrát
Při zakládání záhonů bereme v úvahu hmotnost substrátu. Snažíme se ji snížit na fólie minimum. Lehký rašelino-kůrový substrát v prostředí slunných a vzdušných střešních zahrad velmi rychle vysychá, rostliny pak vyžadují zvýšenou zálivku.
Přidáním výživné humusové zeminy nebo zahradní zeminy s jílovou složkou vzniká méně vysychající substrát. Přidat můžeme další komponenty a to např. lávové smíšeniny, zlomkové cihly,břidlici.
Hmotnost vrstvy o výšce 100 mm na ploše 1 m2 ve vlhkém stavu činí asi 112 kg. Pro mělce kořenící rostliny, jako jsou trávy nebo skalničky, sukulenty, nízké trvalky nebo keře postačí 100 mm vrstva je to tzv. typ extenzivního ozelenění. Není vhodné pro náročné rostliny, protože bez umělé závlahy podléhá vysokým vodním výkyvům.
Větší rostliny, především dřeviny, vyžadují vrstvu substrátu výšky 0,15 až 0,5 m, typ intenzivního ozelenění střechy. Zde můžeme použít tzv.hotový rolovaný trávník, různé druhy trvalek, trav, záhony letniček a dřeviny.
Další možnou částí substrátu je textilní vegetační matrace a to buď z kokosového vlákna nebo z umělých vláken, která je vrchní ochrannou vrstvou substrátu a zabraňuje erozi půd na šikmých střechách.
Jako další vrstvu či spíše doplňkový dekorační materiál můžeme použít štěrk, písek, drtě, keramiku, sklo v přírodním i barevném provedení.
Pro výškové rozdělení můžeme vybudovat vyvýšené záhony, pergoly, treláže.
Foto T SYSTEM s.r.o.
Závlaha zelených střech
I poměrně slabá vrstva substrátu musí zaručit vegetaci vyhovující životní podmínky. Přesto, že nopy tvarované fólie zadrží poměrně velké množství vody, v suchých letních měsících se tato zásoba po několika dnech vyčerpá a nastalé extrémní podmínky mohou celé naše úsilí zničit. Podmínkou úspěchu je zajištění vlhkosti substrátu a její kontrola. Tu dnes ve standardních automatických systémech zajišťují různé typy čidel. Závlahy můžeme volit podpovrchové, kapkové, s manuálním spuštěním či plně automatickým, řízené počítačem s možností programování doby spuštění.
Složitější systém zavlažování raději svěříme odborné firmě.
Rostliny pro zelené střechy
Vysázené rostliny nemají dosahovat vyššího vzrůstu než 2 – 3 m, zejména na stanovišti vystaveném větru. Případně vzrostlé stromy umístníme do vegetačních nádob (na rovných střechách). I tady musíme zajistit jejich dostatečné zabezpečení proti vyvrácení. Výběr rostlin musí splňovat jejich nároky na stanoviště, odolnost vůči větru.
Ošetřování rostlin vytvářejících vegetační kryt vegetačních střech se neliší od pěstování ve volné půdě klasických zahrad. Důležité jsou: správná výživa, udržovací řez křovin a hlavně dostatečná závlaha.
Výběr rostlin vhodných ať už pro extenzívní nebo intenzívní zelené zahrady se řídí základními požadavky a to: orientace střech vůči slunci, případné zastínění, umístnění výparníků a tepelných těles, hloubka substrátu a jeho složení, možnost zálivky a její typ, využití střešní zahrady a neposledně její údržba. Vlastní výběr druhů rostlin Vám rádi poradí v odborné zahradnické firmě.
Foto T SYSTEM s.r.o.
Jak postupovat :
Provést kontrolu nosnosti stavby, zejména střešní konstrukce odborníkem - statikem, který určí dovolené zatížení střechy.
Na podkladě zjištěného dovoleného zatížení určit výšku vrstvy a druh použitého substrátu a tím i druhy rostlin vhodných k výsadbě.
Zvážit, zda a v jaké míře jsme schopni rostlinám zajistit základní péči – zálivku, přihnojování a údržbu tvaru.
Střešní krytinu i systém odvodu dešťové vody před pokládkou drenážní fólie uvést do perfektního stavu.
Pokládku drenážní a filtrační vrstvy provádět podle návodu nebo nechat provést odbornou firmou. V žádném případě nesmí dojít ke zhoršení hydroizolačních vlastností střešní krytiny pod drenážní vrstvou!
Při volbě vegetace přihlédnout k poloze střechy, nadmořské výšce, slunečné poloze, větrným podmínkám atd…
