Symbolem Vánoc v zahraničí je čemeřice, cesmína, břečťan a také železnec Zobrazit fotky zobrazit 7 fotek

V předvánočním čase se věnujeme nejen shánění dárků, pečení cukroví nebo úklidu, ale také plánujeme, jak svátečně vánočně vyzdobíme náš domov. Třpytivé dekorace, svítící girlandy, adventní věnce a zdobené větve smrků nebo borovic jistě i letos doplníme tradičními vánočními rostlinami - jmelím, vánoční hvězdou a vánočním kaktusem. Právě tyto rostliny už k atmosféře našich Vánoc neodmyslitelně patří. Jestliže ale letos chceme změnu, můžeme se inspirovat rostlinami, které zdobí vánoční stoly v zahraničí.

Čemeřice - oblíbená vánoční květina v Anglii, Francii a Německu

Čemeřice, kterou u nás známe jako trvalku, kvetoucí i v zimě a v předjaří, je v některých zemích velmi oblíbenou vánoční květinou. V Německu ji nazývají „Weinachtsrose, ve Francii „Rose de Noël“ a v Anglii „Christmas Rose“. Vánoční růže je spojována s legendou, podle níž pastýřka, která putovala do Betléma k jesličkám s narozeným Ježíškem, neměla pro děťátko žádný dárek.Proto u cesty hledala květinu a uviděla, jak na květy čemeřice dopadají paprsky hvězdy. Čemeřice zdobí anglické, německé a francouzské vánoční stoly jak v samostatných kyticích, tak jako součást květinových vazeb.

Čemeřice (Helleborus) je trvalka původe z Evropy. Roste ve vlhčích, pohostinných stanovištích, obvykle rozkvétá v období Vánoc a kvete až do jara. U nás roste čemeřice černá (Helleborus niger) a čemeřice nachová (Helleborus purpurascens) a čemeřice zelená (Helleborus viridis). Je jedovatá, obsahuje glykosidy, v minulých dobách byla užívána v lidovém léčitelství při srdečních nemocech, k léčbě vyrážek a také k tlumení duševních poruch. Pokud se čemeřice stane ozdobou našeho vánočního domova, je nutno ji umístit mimo dosah dětí a domácích zvířat.

Čemeřice
Čemeřice

Cesmína - symbol Vánoc v Americe a v Anglii

Dřevitá rostlina s typicky zelenobílými nebo zelenými zoubkovanými listy a červenými bobulkami je tradiční vánoční symbol, který pro jeho zdobnost využívali již staří Římané jako dekoraci při velkolepých slavnostech – Saturnáliích. Natrhaná rituálně za zimního slunovratu potmě ve volné přírodě působila jako ochrana proti zlým duchům, nemocem, škodlivým kouzlům a jedům. Podle jiné legendy cesmína symbolizuje Kristovu trnovou korunu a její červené plody kapky Kristovy krve. Dnes je cesmína symbolem štěstí, zdraví a radosti. Je součástí adventních a vánočních věnců a girland, větvička cesmíny, zavěšená na okně, má ochraňovat domov od působení zlých sil, proto zůstává zavěšená po celý rok.

Cesmína (Ilex) je keř nebo strom, rostoucí ve volné přírodě mnoha kontinentů. V České republice nemá přirozený výskyt, rostou zde jen její vyšlechtěná druhy. U nás je obvykle pěstována cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium) nebo, vzácněji, cesmína přeslenitá (Ilex verticillata), charakteristická velkým množstvím plodů. Daří se jí na polostinných a stinných místech, vyžaduje místo chráněné před zimním sluncem a kyselou, humózní půdu. Aby cesmína kvetla a měla plody, musíme vždy vysadit samčí i samičí rostlinu. Plody cesmíny jsou ovšem jedovaté, proto je jak na zahradě, tak ve vánočních dekoracích musíme střežit před dětmi a zvířaty.

Cesmína
Cesmína

Břečťan – patří k Vánocům v anglicky mluvících zemích

U nás neobvyklá, ovšem v anglicky mluvících zemích tradiční vánoční rostlina, která je užívána do dekorativních vazeb a věnců spolu s dalšími rostlinami, ale také jsou uvity věnce jen z břečťanu, která bývají zavěšeny především na dveřích a zdech kolem schodiště. Souvisí to s vírou, že břečťan ochraňuje před zlými silami a zavěšen na přístupových cestách do domu brání vniknutí zlých duchů. Symbolizuje také věrnost a vytrvalost, zřejmě pro svou schopnost růstu i ve špatných podmínkách a obtížnou odstranitelnost.

Břečťan (Hedera) je stálezelená plazivá rostlina, rostoucí v Evropě, středo-jižní Asii, v severní Americe a v severozápadní Africe. Břečťan je rostlina nenáročná na podmínky, daří se mu na vlhkých i sušších místech, svými šlahouny obepíná kmeny stromů, zdí a dalších vyvýšených míst.

Břečťan
Břečťan

Železnec ztepilý - vládne Vánocům na Novém Zélandě

Velmi neobvyklý vánoční stromeček, přesněji řečeno, strom, mají na Novém Zélandě. V maorském nářečí pohutukawa, jinak železnec ztepilý (Metrosideros excelsa) je endemický strom, který je stálezelený a může dorůst až dvacetimetrové výšky. V období Vánoc rozkvétá velkými, karmínově červenými květy, s nadsázkou můžeme říci, že tento strom se vlastně zdobí sám. Mimo jiné bývá nazýván také „Christmas tree“.

Železnec ztepilý
Železnec ztepilý

Pro nás nezvyklou „rostlinou“ zdobí o Vánocích své domovy na Ukrajině. V místnosti, kde bude probíhat hlavní setkání rodiny a přátel, naaranžují svazky pšenice, zdobené barevnými umělými květy a nebo stužkami. Svazky, nazývané didukh (dědeček) symbolizují široká ukrajinská pole a tedy úrodu a obživu a také připomínají odkaz předků. V Indii si tamní obyvatelé zdobí domy listy mangovníků a v Kostarice a okolních zemích jsou vánočními květinami především orchideje. Prostě – jiný kraj, jiný (vánoční) mrav.

Didukh (dědeček)
Didukh (dědeček)
Květy orchideje ve vánoční dekoraci
Květy orchideje ve vánoční dekoraci