Pečujete o svůj trávník správně a nebo jej spíše hubíte a snižujete svou nevhodnou snahou jeho kvalitu? Často si myslíme, že se „snažíme jako blázni“ a ono nic. No jo, ovšem péče o trávník, to není jen stálé sekání na co nejnižší výšku pažitu.
Vertikutace a aerifikace trávníku je to samé? Častý omyl, který je natolik rozšířen, že o něm spousta lidí vůbec nepochybuje. Rozdíl je mezi nimi však zásadní! Vertikutace je vlastně prořezání trávníku noži v na sebe kolmých směrech, zatímco při aerifikaci jsou do trávníku zapichovány nejlépe duté hroty, které zároveň vytáhnou část zeminy, čímž dojde k provzdušnění.
Skalka, jak samotný název napovídá, by měla obsahovat nějaký kamenný prvek. Často se využívají nejrůznější kameny umístěné ve svahu, které představují skálu, mezi kterými rostou tak zvané skalničky.
Mozaiková seč trávníku je k přírodě šetrnější než plošné sekání travních ploch, pomáhá zadržet vodu v půdě a chrání biodiverzitu. Ovšem tento pojem také přinesl tak trochu zmatení pojmů. V jedné diskusi jsem dokonce narazil na názor, že by bylo lepší používat výraz například „etapová seč“, což i více odpovídá původnímu (starému) způsobu sečení luk. Slovo mozaika je v tomto případě zavádějící. Úřady je však vzaly za své.
I když slovo obyčejná této skalničce spíše ubližuje. Rozchodnice růžová je totiž rostlinou, která se dovede vypořádat i s tím nejdrsnějším podnebím, najdeme ji proto například v přírodě na severu Norska a nebo na Islandu. Navíc kvete neobvykle působivě, pěkně vypadá vlastně po celý rok a je univerzální léčivkou s širokou škálou zdravotních účinků.
Skalkaři, skalničkáři, prostě milovníci skalek a pěstitelé skalniček, často drobných a nenáročných rostlin, z nichž mnohé rostou na skalkách chudších na živiny. Tedy majitelé skalek simulujících podmínky, které alespoň trochu připomínají přirozená, nejčastěji horská stanoviště těchto rostlin. Jak skalky správně zazimovat a jakých chyb se vyvarovat?
Pokud vybíráte vhodnou travní směs, je třeba se rozhodnout, jaký druh trávníku vlastně chcete. Nakonec si lze zakoupit i směs luční pro zatravnění ploch nejen jednoděložnými rostlinami, ale také bylinami. Slovy zahradníků plevelem. Podle čeho travní směs vybírat?
Právě v září a říjnu je ideální doba na podzimní přípravu trávníku před zimou, jeho zazimování. Pokud je podzim mírný a teplý, trávník v tuto dobu roste jako z vody a pokud i dost prší, je potřeba jeho sekání častá. Určitě jej pak nesmíme nechat před zimou přerostlý. Zazimování trávníku, to však zdaleka není jen jeho sekání.
Pravidelně a nízko sečený trávník má určitě své kouzlo, ale po čase může působit až příliš fádně, pocítíme potřebu po změně. Navíc takové trávníky nedovedou poskytnout životní prostor zrovna mnoha živočichům, na rozdíl od louky. A péče o dokonalý trávník je prostě neskutečně náročná. Ale louka v zahradě? A jak to vlastně udělat? Jak přeměnit ten pravidelný, dokonalý travní porost na květinovou louku?
Hořké hořce opravdu nejsou, tedy svým vzhledem. Jejich nádherné, modré, zvonkovité květy, překvapí každého svým půvabem a křehkostí. A barvou až nasládlou. Přitom snesou i chudší půdy a výborně se hodí na zahradní skalky. Z jakých hořců můžeme vybírat a jak je pěstovat?
Jak poznáte, že se jaro překlápí v léto? Další etapa zahradnického roku o sobě dává vědět kakofonií řevu motorových sekaček, pištivým vrněním křovinořezů a svistem těch elektrických strunových kos, linoucích se ze zahrad. Pro jejich zvířecí obyvatele je to zvuk blíží se pohromy. Jak jí zabránit?
Některé rostliny se jmenují tak, že se svému jménu i podobají, u jiných je tomu naopak. A právě orlíčky sice nevypadají jako orel, ale část jejich květů připomíná orlí pařáty. V zahradách pak vyšvihnou opravdovou nádheru květnatou. Přitom jde většinou o trvalky, které se nám v zahradě postupně rozrůstají, především se snadno vysemeňují i kříží.
Ať jsme již skalničkáři vášniví a protřelí a nebo teprve začátečníci, jaro je pro naše skalky vždy výzvou. Co udělat, aby byla naše skalka letos stejně krásná jako loni, ne-li ještě krásnější?
Traduje se vtip, ve kterém se bohatý americký farmář zeptá anglického lorda, jak dosáhnout tak dokonalého trávníku, jaký má okolo svého zámečku, a zda by mu jej nevytvořil. A lord začne popisovat, co všechno je třeba každý rok dělat od jara do podzimu, jak o trávník pečovat a nakonec dodá: „A tohle všechno musíte dělat alespoň 300 let!“ Přesto je možné dosáhnout co nejkrásnějšího trávníku podobného tomu anglickému i v našich podmínkách. Ale jak?
Sasanky kvetou jemnými, drobnými kvítky, nejčastěji bílými. V přírodě jich najdeme na jaře v některých lokalitách doslova záplavu, proč bychom je ale nemohli mít také v zahradě? Vždyť právě i sasanky patří k zasloužilým symbolům jara. Vysadit si však můžeme i druhy, které kvetou v létě a na podzim.
Pro zahradníky, kteří svůj život zasvětili snaze o vypěstování dokonalého trávníku, začíná „jaro“ o něco dřív, než tvrdí kalendář. Sotva totiž začne slézat sníh, je už na čase připravit si nářadí na pravidelnou údržbu. Bez vertikutace, tedy provzdušnění, čili svislého prořezání, by totiž do své maximální krásy trávník narůst nemohl. Je to víc, než jen nadbytečná kosmetická úprava. Jde o zásadní krok, činící rozdíl mezi průměrným a vynikajícím, plně zapojeným travním pažitem.
Důvodů, proč se v trávníku objevují holá místa, může být mnoho. V létě sucho, po zimě plíseň sněžná, která páchala škody pod vrstvou sněhu, ale i špatná výživa, nedostatečné či žádné provzdušňování a růst mechů. Jak tato holá místa odstranit?
Letošní horké a suché léto poškodilo nejvíce právě trávníky. Pokud sucho a horka trvají, nemůžeme mnoho dělat, ale sotva ustanou, je třeba začít s regenerací travních ploch.
Ruční sečení kosou bylo ještě před třiceti až čtyřiceti lety zcela běžné, ale postupně se začalo vytrácet vytlačováno elektrickými a benzinovými sekačkami. Ovšem právě dnes zažívá renesanci a to rovnou z více důvodů.
Kromě anorganických hnojiv, která jsou prodávána přímo pro trávníky a též uneverzálního NPK (např. Cererit) můžeme hnojit například travní mulčí, kompostem, bylinnou jíchou a jinými hnojivy.