Pyšný tupoušek by znělo až příliš lidsky, i když dosti pravdivě. Tupci pyšní bývají, byť většinou sami neví, na co. Jenže exotická rostlina tupoušek pyšný pocházející z Filipín a Jávy má opravdu být na co pyšná. A snad si je toho i vědoma. Její květy vám totiž vyrazí dech. Že ji doma ještě nemáte, přitom jste zdatní, zkušení pěstitelé? Chyba!
Nějaký politik, nebo jiná celebrita? Určitě by vás nějaká jména napadla. Ne, tupoušek pyšný (Medinilla magnifica) je epifytní keř pocházející z Filipín a Jávy, kde dorůstá výšky až 3 metry (obvykle 1 až 2 m). Stonky má kupodivu hranaté a dokonce někdy až žebernaté, listy široce vejčité, zašpičatělé, tmavě zelené, lesklé a žilkované světle zelenou barvou. Jsou mírně zvlněné a dlouhé 20 až 30 cm.
)
)
Ovšem ta květenství! Podoba cca 20 cm dlouhého svěšeného hroznu (v přírodě tropů až 50 cm), ozdobeného shora růžovými listeny, nemůže dát spát žádnému milovníkovi kvetoucích pokojovek. Vlastní kvítky jsou přitom velké jen cca 2,5 cm. Jsou lesklé a růžové. Plodem tupouška jsou fialové bobule. Celé květenství pak dovede být až natolik těžké, že hravě převrhne nestabilní květináč. Tak pozor!
)
Rod tupoušek
Rod Medinilla je rozšířen převážně v jihovýchodní Asii a Číně, další zástupce rodu najdeme na Madagaskaru, v Austrálii, Africe a v Nové Kaledonii. Jednotlivé druhy mohou mít podobu stálezelených keřů, případně lián. Květenstvím je hrozen nebo lata, vlastní květy jsou bílé nebo růžové, většinou mívají stejnou barvu i listeny.
Rozhodně náročnější na pěstování
U nás nejznámějším druhem je právě tupoušek pyšný (Medinilla magnifica) a rozhodně jde o rostlinu náročnější na pěstování. Vyžaduje teplo, polostín, vlhkou a dobře propustnou půdu, která musí být bohatá na živiny, další podmínkou je vyšší vzdušná vlhkost. Množí se semeny nebo řízky, ovšem množení je velice obtížné. Nejlépe dopadnete, když zkusíte jarní stonkové řízky, použijete stimulátor růstu a zároveň vsadíte na spodní teplo. Nepodařilo se? Zkuste to za rok znova.
)
Jak pěstovat tupouška pyšného
Tupoušek pyšný vyžaduje v našich bytech světlé stanoviště, ale bez přímého slunce. Ideální teplota je okolo 25 °C (nejméně 22), v zimě ale rostlina musí odpočívat 2 až 3 měsíce při teplotě cca 16 °C. Díky chladnějšímu zazimování se v další sezóně lépe rozvinou květy a výhony. Zálivku vyžaduje tato pokojovka mírnější a v zimě zcela minimální, zavlažujeme výhradně odstátou vodou. O to vyšší však rostlina potřebuje vzdušnou vlhkost, musíme proto nádobu s ní postavit na velkou misku s oblázky a vodou, která se z misky odpařuje, zároveň je třeba pravidelně rosit.
)
Ve vegetačním období hnojíme 2 krát měsíčně standardním tekutým hnojivem. Přesazujeme podle potřeby, obvykle je to jednou za dva roky na jaře a do květináče o něco většího. Jako zemina je vhodný například rašelinový substrát s příměsí polystyrenu. A pozor, bez dostatečně vysoké teploty a vysoké vlhkosti rostlina nekvete, navíc vyloženě nesnáší změnu stanoviště. Letnění volíme pouze za hodně teplých dní a pod korunami vzrostlých stromů. Přímé slunce by mohlo rostlinu popálit.
Množení je možné zkusit na jaře vrcholovými stonkovými řízky, ale chce to trpělivost a zřejmě to budete zkoušet více let. Pro zdatné pěstitele je to však velká výzva!
)
Tupoušek pyšný kvete od února do srpna a dorůstá v interiérech při pěstování v květináči výšky 25 až 80 cm. Kdo má však doma vytápěný tropický skleník, který je dokonce i dosti vysoký, určitě vypěstuje i zdatnější jedince. A pozor, příliš teplé a suché stanoviště způsobí v zimě napadení rostliny sviluškami. Do panelákových bytů se tedy určitě nehodí.
Jistá vzácnost tupouška pyšného je dána právě nesnadným množením, což se odráží i na ceně prodávaných sazenic. Jednoduše řečeno, když si rostlinu budete chtít koupit, bude oproti jiným pokojovkám drahá!
)
A že vám připomíná orchideje? Ne náhodou se rostlině říká malajský orchidejový strom, dalším používaným jménem je tupoušek sloní. Náleží do čeledi odulovitých.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, rostliny.net, Wikipedia, biolib.cz, living.iprima.cz, ireceptar.cz
)
