zobrazit 9 fotek Zhruba od poloviny září začíná v ovocné a zeleninové zahradě sklizeň. Sklízíme rané druhy zimních jablek a hrušek. Pozdní druhy jádrovin sklízíme začátkem října. Kromě toho sklízíme i některé druhy peckovin a ořešák, který nám po sklizni přidělá ještě spoustu práce. Jeho listy totiž na zemi rychle tlejí a v zahradě tedy mohou napáchat spoustu nepořádku. I když může být pro zahrádkáře začátek podzimu smutným obdobím konce vegetace, zahrada kromě chutných a barevných plodů nabízí také požitek z krásně zbarvených listů.
Září je v ovocné zahradě především obdobím sklizně jádrovin, peckovin, slivoní, ořešáku a vinné révy. Plody určené ke skladování je třeba přebrat a uložit na suché, tmavé a chladné místo. Za teplého září je dobré místnost nechat větrat. Bohatou úrodu je možné zavařovat, sušit, nebo zužitkovat na chutné koláče a dezerty. Oblíbená je také výroba moštů a pálenky, při které je možné využít i spadané plody. Podmínkou však je, že nesmí být uhnilé a červivé. Po sklizni prořezáváme stromy a kontrolujeme napadení šárkou. Takto napadené ovocné dřeviny je třeba vykopat a spálit. Na prázdné místo se nedoporučuje vysazovat jiné druhy slivoní, protože jsou na šárku citlivé. Můžeme zde však vysadit peckoviny nebo jádroviny.
Tipy prací:
- Rybíz po sklizni prořezáváme, zejména staré odplozené dřevo. Necháme pouze 6 až 8 silných větví, vnitřní slabé větve odstraňujeme. Plody tak budou lépe dozrávat.
- Stromy napadené šárkou vykopáváme. Obvykle bývají napadeny švestky, slívy, meruňky, mirabelky, renklódy a meruňky.
- Sklízíme podzimní a zimní druhy jablek a hrušek. Zralost poznáme pootočením plodu o 90o. Pokud se stopka od větve snadno uvolní, plody jsou zralé a připravené pro sklizeň.
- Sklízíme také slivoně, broskvoně, ořešáky a hroznové víno.
- Hrozny vinné révy chráníme jemnou sítí proti náletu ptáků.
- Místnost pro uskladnění úrody vyčistíme a vybílíme vápnem. Koše a bedýnky pro skladování umýváme.
- Od července do září postupně sklízíme meloun vodní. Je však třeba myslet na to, že po odtrhnutí již nedozraje. Zralost obvykle poznáme zasycháním stopky nebo poklepem.
- Spadané ovoce by pod stromem nemělo začít tlít, abychom v blízkosti stromu zabránili napadení škůdci či chorobami.
- Přezrálé a spadané ovoce je možné použít na výrobu moštů a pálenky.
- Vysazujeme maliníky. Protože však vyžadují vlhkou půdu a spíše polostín, před výsadbou kořeny ponoříme do vědra s vodou.
- Po sklizni prořezáváme peckoviny a ořešák.
- Záhon s jahodami pravidelně zaléváme a přihnojujeme, zbavujeme plevele.
- Vinné révě vysazené na jaře nebo v minulém roce zkracujeme vrcholek letorostu, aby ponechaná část nezmrzla.
- Září je posledním obdobím pro očkování broskvoní.
Září je obdobím sklizně i v zeleninové zahradě. Je třeba včas sklidit na mráz citlivou zeleninu jako jsou rajčata, okurky, papriky a cuketu. Po její sklizni záhony důkladně plejeme a zbavujeme sezónních rostlin, jejichž plody jsou již sklizené. Záhony okopeme a pohnojíme, tím je připravíme na další sezónu. I když je počátek podzimu obdobím sklizně, ještě mnohé můžeme vysadit a vysít. Vyséváme ředkvičku a zimní salát, vysazujeme česnek, který je však nutné před výsadbou namořit. I když se blíží chladnější dny, kromě mrazíků mohou některé rostliny potrápit i škůdci. Pór je třeba na záhoně chránit netkanou textilií proti vrtalce pórové, mrkev proti pochmurnatce mrkvové.
- Na začátku měsíce vyséváme zimní salát a ředkvičku.
- Na přelomu září a října vysazujeme česnek do hloubky 8 cm. Výsadbu můžeme provádět až do poloviny listopadu. Před výsadbou je třeba jej namořit proti háďátku zhoubnému a houbovým chorobám přípravky Rovral Flo nebo Sulka.
- Od srpna do září sejeme pro jarní sklizeň jak petržel kadeřavou, tak kořenovou.
- Ve správný čas je třeba sklízet zeleninu, aby se její plody nezačaly znehodnocovat. Jde zejména o červenou řepu, fazolové lusky, ředkvičku a některé druhy košťálovin.
- Září je posledním termínem pro sklizeň bylinek – bazalky, saturejky, majoránky, libečku a kadeřavé petrželky. Později sklizené bylinky ztrácejí aroma.
- Sklízíme rajčata, papriky, okurky, fazole a cuketu. Tato zelenina je citlivá na mráz a první mrazíky by ji mohly silně poškodit.
- Vykopáváme brambory k zimnímu uskladnění.
- Na konci měsíce sklízíme kořenovou zeleninu.
- Překopáváme a proházíme kompost. Na podzim je možné ho obohatit o živiny.
- Plody tykví podkládáme prkénkem, aby nezačaly hnít.
- Pór na záhoně chráníme netkanou textilií proti vrtalce pórové.
- Rovněž mrkev na záhoně chráníme netkanou textilií proti pochmurnatce mrkvové.
- Pro jarní sklizeň vyséváme polníček a špenát.
- Zelenině určené pro uskladnění pomalu omezujeme zálivku.
- Na košťálové zelenině ničíme housenky a vajíčka.
- Za vlhkého počasí chráníme rajčata proti plísni bramborové.