Že nejsme v zahradničení oproti zbytku světa žádní benjamínci, je nad slunce jasné. Také jsme na to patřičně hrdí. Vždyť například naše nejstarší zahrady včetně zahrad botanických a arboret mohou směle konkurovat těm světovým nejen svým věkem. Však se přesvědčte.
Rozmach renesance přinesl i rozmach zahradnický
Nejstarší evropskou zahradu najdete v italské Florencii. Zdejší renesanční zahrady Boboli (Giardino di Boboli v parku u paláce Pitti) jsou skutečně považované za jedny z nejstarších zachovaných zahrad v Evropě. Založené byly v 16. století a jelikož místní šlechta, známí Medicejští, pocházející z měšťanských kruhů, patřila mezi vyhlášené milovníky umění, zahrady jsou plné soch, fontán, teras a zákoutí. Medicejští patřili již ve 13. století k jednomu z nejbohatších a nejmocnějších rodů ve Florencii. A protože v roce 1532 konečně získali šlechtický titul vévodů toskánských, bylo na čase se zapsat i mezi významné mecenáše umění. Ostatně jejich školami a dílnami prošly i takové osobnosti jako Michelangelo Buonarroti a Leonardo da Vinci. Ovšem zahrady Boboli jsou označované jako manýristické, tedy komplikované a výstřední. Přesto však vtiskly charakter typickým italským zahradám a parkům, které se od zbytku Evropy liší právě přemírou instalovaného umění.
Dokonce i nejstarší evropskou botanickou zahradu najdeme v Itálii, konkrétně v Pise, založena byla v roce 1544 a dodnes je známa svými historickými sbírkami rostlin a unikátním výskytem exotických druhů.
Za medicejskými zahradami však nepokulhává ani nejstarší královská zahrada na našem území. Konkrétně královská zahrada na Pražském hradě, jejíž historie sahá taktéž až do 16. století. Zahrada je rozdělena do několika částí včetně květinových záhonů, ovocných sadů, vinic a pěstitelských zahrad. A nejstarší česká zahrada nekrálovského původu? Tu najdete v Litomyšli, jde o nejstarší dochovanou renesanční zahradu v České republice, která je součástí zámku Litomyšl, a která byla vybudována taktéž v 16. století. Je patrno, že rozmach renesance přinesl i rozmach zahradnický.
Lednice, Kroměříž a zahrada Kinských
A v konkurenci Evropě a světu můžeme pokračovat. Například lednické zahrady, které se nachází v areálu zámku Lednice na jižní Moravě, jsou považovány za jedny z nejkrásnějších krajinářských zahrad v Evropě. Lednický park nabízí množství exotických stromů a rostlin, malebné jezírko, romantické altánky a historické stavby. Centrem dění je pak obrovský botanický skleník.
Zahrady zámku Kroměříž jsou dokonce součástí světového dědictví UNESCO. Proslavily se svými barokními pravidelnými záhony, fontánami, sochami a působivými terasami. Patří k nim také slavná Květná zahrada, kde se každoročně koná populární květinový festival.
Zahradu Kinských najdeme v centru Prahy poblíž Pražského hradu. Svým návštěvníkům nabízí klidná prostranství, fontány, romantická zákoutí a nádherné výhledy na Prahu. Tuto oblíbenou zastávku pro odpočinek a relaxaci taktéž nesmí minout žádný z návštěvníků Prahy, který miluje soulad umění zahradnického, architektonického a výtvarného.
Zahrady a velikášství
Zapomeňme nyní na věk a posviťme si na velikost, čili velikášství. V Evropě největší rozlohu mají zahrady ve francouzském Versailles. Zahrady zámku Versailles jsou dokonce považovány za největší zahradní komplex na světě, když pokrývají rozlohu více jak 800 hektarů a zahrnují množství fontán, jezírek, parterů a dalších zahradních prvků.
Největší evropskou botanickou zahradu najdeme pro změnu v Londýně. Rozsáhlé zahrady jménem Kew Gardens nabízí sbírky rostlin z celého světa včetně skleníků s tropickými rostlinami.
Oproti tomu za největší českou botanickou zahradou si musíme zajet do Olomouce. Zdejší botanická zahrada Univerzity Palackého nabízí širokou paletu rostlinných druhů, skleníky s tropickými a subtropickými rostlinami a další zajímavé expozice. Další český skvost je pak v Liberci, zdejší botanická zahrada nabízí rozsáhlé skleníky s tropickou a sukulentní flórou, alpínskou zahradu, japonskou zahradu a další botanické expozice. Je ideálním místem pro procházky a poznávání různých druhů rostlin. Jde o zahradu dosti moderní, nikoli historickou, to jí však nic neubírá na kráse a významu.
A největší české arboretum? To hledejte v Žampachu poblíž města Jaroměř v Královéhradeckém kraji. Rozkládá se na ploše více jak 130 hektarů a nabízí rozmanitou sbírku dřevin a jiných rostlin včetně mnoha vzácných a exotických druhů.
Nejdelší živý plot a další kuriozity
Pokud byste pak v Evropě hledali například nejdelší živý plot, roste v Anglii a dokonce jde o nejdelší živý plot na světě. Měří více jak 10 kilometrů, najdete jej v anglickém městě Hampshire a je vysazen z trnitých hlohů. Největší květinový koberec pak pro změnu zdobí v srpnu každý rok belgický Brusel. Květinový koberec na Grand-Place v Bruselu měří obvykle více jak 1800 metrů čtverečních a je složen z desítek tisíc květin. Další kuriozita sice není každoroční, ale za zmínku také rozhodně stojí. V roce 2013 byla ve Velké Británii vytvořena největší zahradní labuť z rostlin, měřila 10 metrů a byla vyrobena z více jak 40000 květin.
Oproti tomu největší českou květinovou výzdobu můžete spatřit každoročně v Praze na festivalu zahradnické tvorby jménem Letní květinová výzdoba Praha. Tento festival se zaměřuje na velké květinové instalace a výzdobu ve veřejných prostranstvích. Během festivalu jsou prezentovány unikátní zahradnické výtvory a rekordy.
Největším českým zahradním festivalem je pak každoročně Zahrada Čech, koná se v České Lípě a nabízí prezentaci zahradního designu, výstavy rostlin, prací zahradních architektů a dalších zahradnických aktivit.
Střípky ze zbytku světa a zase zpátky domů
A podívejme se dál do světa. Největší květinová výzdoba byla v roce 2018 vytvořena v Dubaji, zabrala celé přízemí nákupního centra Dubai Mall a použito bylo 5 milionů květin a jiných rostlin. Největší květinou na světě, tedy květinou s největším květem, je zmijovec titánský (Amorphophallus titanum), jehož květ může být velký v průměru až okolo tří metrů. Kromě velikosti však květ též vydává nesnesitelný zápach podobný rozkládajícímu se masu mrtvoly.
A nejstarší strom na světě? Tím je zřejmě borovice nazvaná "Methuselah (Metuzalém)", která roste v kalifornských White Mountains. Odhaduje se, že jí je více než 4 800 let. Nejvyšším známým žijícím stromem je pro změnu 115, 92 metrů vysoký Hyperion, tedy sekvoj vždyzelená, která byla objevena v roce 2006 v Redwoodském národním parku. Jeho přesné souřadnice (tedy místo výskytu) byly kvůli obavám z vandalismu zpočátku tajeny, dnes je však již možné strom se vší pietou navštívit.
Oproti tomu nejvyšší český strom měří 55 metrů a jde o jasan, který roste v Krušných horách u Klášterce nad Ohří. Ale to jsme se již hodně vzdálili od zahrad a zahradničení. Odpovědět se však můžeme na závěr pokusit na jednu otázku. Co Čechy nejvíce fascinuje na zahradničení? Inu vlastně to samé, co Italy, Angličany, Francouze a jiné národy civilizovaného světa. Přírodní krása a estetika, tradice a dědictví, relaxace a odpočinek, kreativita (tvořivost) a sebevyjádření, čili osobitost, kontakt s přírodou a nakonec a především i možnost si vypěstovat vlastní potraviny, bylinky a koření, ale i vlastní květinovou výzdobu svých interiérů.
Zdroj: wikipedia.org