Na první poslech to zní jako hodně pohádkový úkol. Podobně jako cesta za lízátkovým pokladem anebo výprava s jedním prstenem k Hoře osudu. Ve skutečnosti je to navýsost praktická záležitost, které obětujete pár minut jeden jediný den, a bude vám pomáhat už napořád.
Jak se dělá sluneční mapa? Začneme tím, že je třeba mít plánek, náčrtek. Vytvořený v pěsti kopiích. S nákresem vaší zahrady, zachycující všechny podstatné body v okolí. Ploty, strom, terasu, živý plot, garáž, dům váš i sousedův. V podstatě cokoliv, co nějak vrhá stín. K čemu jsou tyhle malůvky dobré? Použijete je jako mustr při rozkreslení zón vaší zahrady tak, abyste viděli, kde jsou ty výslunná a stinná místa.
Tak, abyste už navždy měli jasno v tom, kam co vlastně zasadit.
)
Že to nevypadá jako zvláště důmyslný počin? Kdepak. Zamyslete se nad tím, kdy asi tak nejčastěji něco na zahradě sadíte. V drtivé většině je to na jaře, nebo na podzim. V obou případech jsou tehdy stromy ještě/už bez listí. A ta situace s prosvětlením nebo zastíněním jednotlivých částí zahrady je tehdy už dost zkreslená. To se pak může snadno stát, že rostlinu stínomilnou usadíte na plošku, která je vlastně osluněná až příliš. Promrháte tím hezký exemplář i svou práci. Je to zbytečná škoda.
Se sluneční mapou tomu můžete předejít.
)
K jejímu vytvoření je třeba obětovat jen chvilku času – přesněji řečeno čtyři chvilky času - ve slunečný a bezmračný letní den. Začněte v devět hodin ráno, kdy s prvním náčrtkem obejdete svou zahradu, a do plánku decentně naznačíte mísa zastíněná. Stačí trocha šrafování pro místa plně zastíněná. Další takové kolo malování si dejte v poledne, potřetí kolem třetí hodiny odpolední a v šest hodin naposledy.
A co teď s tím?
Ze čtyř počmáraných nákresů přenesete informace na pátý, finální plánek. Klíč je jednoduchý. Pokud na čtveřici náčrtků bylo jedno konkrétní místo zahrady alespoň třikrát vyšrafované jako zastíněné, do finální mapy jej zakreslíte jako stinné. Pokud jste nějakou plošku třikrát šrafovat nemuseli, je nepochybně slunné. A kde je to půl na půl? Tam panuje polostín.
To je vlastně celé. Ta pátá malůvka, která shrnuje čtyři etapy vašeho pozorování, je onou sluneční mapou. Kterou můžete využívat po celý rok, celá léta. Ať bude deštivo, pošmourno anebo stromy zase bez listí, vy už budete vědět, která místa jsou ta, kde pořádně nezasvítí. Sluneční mapu můžete použít, když budete tonout v nejistotě z popisků pěstebních nároků pro konkrétní rostliny. Je to jednoduché, nenáročné.
)
Sluncem prozářené plošky zahrady jsou ty, kde je alespoň šest hodin denně dostupný přímý sluneční osvit, bez stínu. Částečně zastíněné, polo-stinné plošky mají 4-6 hodin přímého slunečního osvitu denně. A stinné méně než čtyři hodiny, s tím, že po většinu dne na ně slunce přímo nesvítí.
Tohle všechno už ale máte ve své sluneční mapě, se kterou můžete i v zimě plánovat, kam co na jaře zase zasadíte.
)
Že byste rádi měli solidní sluneční mapu své zahrady, ale úplně nechcete rozkreslovat náčrtky a plánky? Lenoši bez grafického nadání mohou zužitkovat buď fotky zahrady, pořízené v náležitém časovém odstupu z vyvýšeného místa (drony na to jsou perfektní, ale s jejich používáním v zastavěných oblastech je to teď zapeklité).
Anebo se můžete plně oddat technice, a sáhnout po aplikaci SunCalc, která dobře funguje a můžete s ní rozpočítat osvit i v pro konkrétní dny v roce.
Zdroj: plantperfect.com, Featherinthewoods.com, TreeHugger.com, GardeningKnowHow.com, SunCalc.org
