Nejčastěji zajímá každého vlastníka nemovitosti termín, do kterého musí daň z nemovitosti zaplatit. Jestliže daň z nemovitosti nepřesáhne 5.000 korun, musíme ji zaplatit najednou do 31. května běžného zdaňovacího období, je-li částka vyšší, lze ji zaplatit najednou do 31. května, nebo rozdělit na dvě splátky: do 31. května a do 30. listopadu. Důležitý však není jen termín uhrazení daně. Proč?
Daň z nemovitosti je majetkovou daní a povinnost platit tuto daň je přímo odvozena od vlastnického vztahu k nemovitosti (pozemku či stavbě). Zdaňovacím obdobím je vždy 1 kalendářní rok a daňové přiznání musí vlastník nemovitosti podat do 31. ledna následujícího roku. Daň z nemovitosti upravuje zákon 338/1992 Sb, kde lze nalézt veškeré podrobné informace.
Čili jak již bylo řečeno, poplatníkem daně z nemovitosti je většinou její vlastník, ovšem výjimečně to může být i nájemce či uživatel nemovitosti. Od roku 2011 pak platí daň z nemovitosti spoluvlastníci stavby či pozemků zvlášť, čili každý jen svou část.
Daň z nemovitosti je tvořena dvěma dílčími daněmi: daní ze staveb a daní z pozemků. A obě tyto daně jsou zdaněné odlišným způsobem. Zásadní je povinnost platit daně z nemovitosti, která vzniká na základě vlastnického, případně uživatelského vztahu k majetku a POZOR: jejich úhrada je vyžadovaná bez ohledu na příjmy a sociální situaci poplatníka!
Čili jak již bylo řečeno, poplatníkem daně z nemovitosti je většinou její vlastník, ovšem výjimečně to může být i nájemce či uživatel nemovitosti. Od roku 2011 pak platí daň z nemovitosti spoluvlastníci stavby či pozemků zvlášť, čili každý jen svou část.
Daň z nemovitosti je tvořena dvěma dílčími daněmi: daní ze staveb a daní z pozemků. A obě tyto daně jsou zdaněné odlišným způsobem. Zásadní je povinnost platit daně z nemovitosti, která vzniká na základě vlastnického, případně uživatelského vztahu k majetku a POZOR: jejich úhrada je vyžadovaná bez ohledu na příjmy a sociální situaci poplatníka!
Jak se vyměřuje daň z nemovitosti?
Základem daně ze stavby je vždy výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2 v aktuálním vztahu k 1. lednu zdaňovacího období. V případě bytu a nebytových prostor tvoří základ daně výměra podlahové plochy vynásobená koeficientem 1,2. U pozemků vychází základ daně z nemovitosti z fyzických jednotek (m2), nebo je hodnotový, čili vychází z ceny nemovitosti v Kč (u orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů). Ovšem i tato cena půdy je spočítána vynásobením se skutečnou výměrou pozemku v m2 k 1. lednu zdaňovacího období (výměra v m2 se násobí průměrnou cenou půdy na 1 m2 stanovenou v příslušné vyhlášce, cenu lze zjistit na místně příslušném obecním úřadu, nebo u správce daně). V případě lesů a rybníků s intenzivním chovem ryb lze základ daně spočítat též vynásobením skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč.
Jaké stavby a pozemky podléhají dani z nemovitostí?
Dani ze staveb podléhají všechny stavby na území České republiky, kterým bylo vydáno kolaudační rozhodnutí (případně kolaudačnímu rozhodnutí podléhají a jsou užívány), případně jsou stavby dokončené podle dříve vydaných právních předpisů a jsou způsobilé k užívání na základě oznámení stavebnímu úřadu či oznámení podléhají. Dani z nemovitosti též podléhají byty a nebytové prostory, které jsou evidovány v katastru nemovitostí a podíly na společných částech stavby. Z pozemků podléhají dani z nemovitosti všechny pozemky na území ČR, které jsou vedené v katastru nemovitostí.Pozor při jakýchkoli změnách!
Výše uvedená pravidla a informace však předpokládají, že se nemění velikost pozemku, rybníka či stavby patřící konkrétnímu vlastníkovi. Ovšem pozor, pokud svou nemovitost upravujete, mohli byste pořádně narazit, jelikož neznalost zákona neomlouvá! Pokud na svém pozemku či stavbě provádíte jakékoli stavební úpravy, přesvědčte se na místně příslušném obecním úřadu či u svého správce daně o výši daně z nemovitostí po úpravě. Předejdete tak případné pokutě.
Podejem části nemovitosti, nebo jejím přikoupením, stavebními úpravami na pozemku či úpravami stavby (například přístavbou) může dojít ke vzniku nové daňové povinnosti, nebo ke změně okolností pro vyměření daně. Vlastník nemovitosti je v tomto případě povinen podat nové daňové přiznání.
Při podávání daňového přiznání je důležitá správnost uvedených údajů. A v některých případech je třeba být obzvláště opatrní.
Zdroj: mesec.cz, bydleni.cz, zákon 338/1992 Sb
Při podávání daňového přiznání je důležitá správnost uvedených údajů. A v některých případech je třeba být obzvláště opatrní.
- Nadzemní přístavba: pokud není větší jak 60% obývací plochy spodního podlaží Nejčastěji jde o podkrovní místnosti), je nadzemní přístavba od daně z nemovitosti osvobozena. Jestliže však v patře přistavíte obytnou jednotku o rozměrech stejných jako má nižší podlaží či větších jak 60% nižšího podlaží, jde již o nadzemní patro, které je zdaňováno sazbou 0,75 Kč/m2.
- Dani z nemovitosti též podléhá oplocení, které je trvale spojeno se zemí pevným základem. Takové oplocení se stává nemovitostí!
- Pokud jste se rozhodli ke stavbě bazénu, zahradního domku, nebo kůlny, jsou předmětem daně z nemovitosti, pokud překročí plochu 16 m2.
Zdroj: mesec.cz, bydleni.cz, zákon 338/1992 Sb