Skladování je u česneku tím nejdůležitějším. Ostatně má tuto vlastnost společnou s další zeleninou a ovocem. Dlouhodobě můžeme skladovat třeba také cibuli, dýně, kořenovou zeleninu, brambory a jablka. Každá plodina vydrží skladovaná za ideálních podmínek různě dlouhou dobu, ovšem právě sklizený česnek může být v dobré kondici ještě v březnu následujícího roku. A více jak půl roku skladování, to je už pořádně dlouhá doba.
Vítězkou letošní ankety Strom roku se stala Hrušeň hnilička z obce Drásov na Příbramsku. Stojí v těsné blízkosti uranové šachty, která byla otevřena koncem padesátých let dvacátého století. Vytěžená radioaktivní hlušina se vyvážela na haldu nedaleko stromu.
Hrušky nyní sklízí, kdo může, tedy pokud se mu nějaké urodily. Tyto sladké a šťavnaté plody jsou výborné čerstvé i zavařené, sušené i kandované, navíc jsou velice zdravé. Ideální třeba jako podzimní svačina pro školáka, ale i jeho rodiče. Jak hrušky správně skladovat, abychom si na nich mohli pochutnávat co nejdéle?
Prostor zahrady ubírající kaluže, podmáčený trávník, bahnem zanesené záhonky, keře topící se v bažině. Sucho zahradníkům nesvědčí, ale přebytek vody na pozemku je pro ně nemenší problém. Který se naštěstí dá řešit hned několika způsoby.
Vyčistit si zoubky, převléknout se do pyžámka, poslechnout si pohádku na dobrou noc a nechat si něco hezkého zdát až do rána. Ukládat děti ke spánku není zase tolik odlišné od série úkonů, které je třeba provést se zahradou na podzim. Úprava, očista a zazimování garantují klidný „spánek“ přes zimu a dobrou kondici, až na jaře zazvoní budíček.
Když se vdávaly naše prababičky, po večerech se peklo cukroví, předem se připravily zabijačkové výrobky, podomácku švadlenky šily svatební šaty. Dnes již pro většinu lidí nepředstavitelné. A také svatební květiny byly o poznání jiné než dnes.
Jak a kdy vznikly první skleníky? Jaké rostliny ve sklenících pěstovat a při jaké optimální teplotě? Kdy je optimální čas na pořízení skleníku na vaší zahradu, kam ho správně umístit a jaký materiál si vybrat - sklo či polykarbonát? Nejen o těchto otázkách jsme si povídali v našem podcastu.
Ještě nedávno bylo stále skloňováno sucho, ostatně ono se stalo postupně vynikajícím byznysem pro více subjektů a jak to jen jde, stále alarmují, upozorňují, vyhrožují. Jenže letošní konec léta a nástup podzimu přinesl pravý opak. Prší denně a zahrady jsou mokré, podmáčené. Jak si v zahradách poradit s nadbytkem vody?
Chůze po měkké, zelené trávě je tak příjemná! Obzvláště naboso. Bohužel ale vzhledem k suchým letním měsícům, které poslední roky zažíváme, tak naše tráva na zahradě většinou nevypadá.
Cedráty, méně známé citrusy, pochází z Blízkého Východu, odkud se rozšířily do subtropů i tropů Starého i Nového světa severní polokoule. A právě tyto obří aromatické citróny můžete zkusit pěstovat i doma. Obdivovatele a pěstitele subtropických rostlin cedrát zaručeně nadchne.
To je nějaký vřes, řekne většina lidí na většinu rostlin, které se podobají u nás tradičnímu růžově kvetoucímu vřesu s drobnými kvítky. Jenže často nejde o vřesy, ale vřesovce. Jak je od sebe rozeznat?
Do půdy musí v září jen cibulky některých druhů, jiné vysazujeme v říjnu a některé až v listopadu. Od září vysazujeme cibulky sněženek, bledulí, krokusů, narcisů, tulipánů, modřenců, hyacintů, prostě všech jarních cibulovin.
Prostá otázka, nesnadná odpověď. Záleží, koho se ptáte – když někoho, kdo mulč prodává, tak ideálně každou sezónu. Ve skutečnosti ale záleží spíš na tom, jakou roli jste vrstvám mulče na své zahradě přisoudili. Máte ho pro parádu, nebo pro tlumivý a izolační efekt k užitku pěstovaných rostlin?
Skalkaři či skalničkáři, to jsou vlastně jacísi tiší blázni vůbec ne nepodobní třeba kaktusářům. Ostatně právě mnohé sukulenty na skalky patří. A co o budování skalek napsal Karel Čapek?
Září je měsíc navýsost houbařský, houbařům zaslíbený a houbaři milovaný. Mohou však potkat také takové houby, které je třeba si pouze nafotit a jinak nechat být. Důvodem je vysoká pokuta, až 50 tisíc korun. A právě lanýže smí v naší přírodě sbírat pouze vědci pro vědecké účely.
Morisie dvoučlánková roste na Kostarice a v Sardinii, kde tvoří kobercové porosty výšky 5 až 10 centimetrů. Najdeme ji na chudých, propustných a suchých půdách slunných stanovišť. V našich podmínkách ji můžeme pěstovat jako skalničku, kterou je třeba na zimu zakrývat sklem, často vymrzá.
Také rádi cestujete a fotíte a kromě jiného i rostliny, které vás zaujaly, aniž byste měli rozsáhlejší botanické vzdělání? Přinášíme tip na poměrně jednoduchý systém, jak konkrétní rostliny na svých snímcích určit.
Za vznikem mnohých luk stojíme my lidé. Vlastně by bylo často lepší hovořit o technické památce, než o divokém přírodním prostoru. Louky totiž vznikaly v různých dobách, od neolitu až po dobu bronzovou a dál, v prvních stoletích našeho letopočtu pak mnohé opět zarostly lesem a znova začaly vznikat v raném středověku. Tedy louky ve smyslu středoevropského vnímání. A co se týká našeho území, mnoho přirozených přírodních luk zde nenajdeme.
Volbu buď/anebo, tedy zda jen pro okrasu nebo pro užitek, u zahradních jezírek podstupovat nemusíte. Mohou totiž být zkrášlujícím prvkem zrovna tak jako „produkční“ záležitostí. Ne sice záhonkem, ale přesto místem, kde se dají pěstovat rostliny k snědku. Chce to jen vědět, co na nich nechat růst.
Pomocí zeleného hnojení doplníme půdě organickou hmotu, která zlepší kvalitu půdy, zvýší obsah živin i schopnost držet vodu. Zelené hnojení je vůbec jedním z nejlepších způsobů, jak zvýšit úrodnost pravidelně vyčerpávané zeminy rostlinami užitkovými i okrasnými. Jaké rostliny a směsky jsou vhodné?