Slovo pampeliška se používá (a dokonce i oficiálně) pro více rostlinných druhů jednoho rodu, ovšem právě ta, která je zapotřebí k výrobě pampeliškového medu, se správně jmenuje smetánka lékařská. Jak si pampeliškový med připravit a proč?
Čínské datle, tak se říká plodům stromu jménem cicimek čínský. V parkové výsadbě se používá jako dřevina okrasná, ve skutečnosti se ale jedná o strom ovocný s ohromně dlouhou tradicí. Plody ukrývající malou pecičku se konzumují čerstvé, sušené a nebo kandované.
Další populární trend zahraničení, jehož diagnózou je udržitelnost. Ve světě i u nás mu podléhá stále více lidí, kteří ještě donedávna ani nevěděli, co to je motyka a k čemu se používá. Musí se ale nechat, že má opravdu něco do sebe. Nezanechává totiž po sobě žádný odpad, a recykluje vše, co se na zahradě a v jejím okolí namane.
Když se na jaře pustíte do péče o trávník, jeho probouzení a nastartování do nové sezóny, nebude zprvu nejenže vypadat špatně, sotva sleze sníh (tedy pokud vůbec nějaký byl), ale po vašem prvním zásahu bude vypadat dokonce katastrofálně. Je to však cena za to, aby byl zdravý a pěkně rostl. A nebojte se, rychle své vynucené jizvy zacelí. Vlastně jsou to jizvy budoucí krásy.
Rady zaznamenané na zažloutlých stránkách receptářů, útržcích z novin a papírcích vložených do knih a deníků, ručně psané poznámky na okraji kalendářů. To byl internet vědomostí našich babiček. Jejich tradiční doporučení, týkající se domácí výroby hnojiv, se hodí brát s rezervou. Ale některé určitě fungují. Chce to jen vyzkoušet.
Ne, není řeč o prodeji barvených vajíček, ale o barevných vajíčkách drůbeže. Vajíčko totiž nemusí být jen bílé (které se nejlépe obarvuje a před Velikonoci nejhůře shání) a nebo zbarvená do světlého odstínu hnědé barvy. Mohou být třeba i zelená, namodralá a nebo čokoládově hnědá. Jak je to možné?
Střídání plodin se v zemědělství říká sofistikovaněji osevní postup. Definice říká, že je to plán postupného střídání plodin na pozemcích. Jde tedy o synonyma. Bohužel se to ani v zemědělství neděje v až takové míře, v jaké by bylo třeba. Důsledkem je pak nadměrné vyčerpávání půdy a zvýšené náklady na hnojiva i pesticidy.
Dobře založená zahrada láká k pobytu nejen svého majitele, ale i závistivé sousedy motýly i kolemjdoucí. Vypadá nadčasově, krásně i zajímavě po celý rok. Velmi důležitá je proměnlivost a dynamika celé kompozice.
Pískoviště a způsobné hraní v hygienicky čisté sypké hmotě, ze které se, pokud je navlhčena, dají dělat různé bábovičky? Děti naopak neopovrhnou kdejakou hromádkou mokré hlíny, kaluží s bahnem, kameny, kamínky a klacíky. Prozkoumají jakoukoli hmotu a často je pak po jejich návratu domů jediná možnost: oblečení vymáchat ve vědru s vodou a vyprat a děti pořádně odmočit ve vaně. Po osprchování samozřejmě. V každém případě venkovní herní sezóna na pískovištích brzy začne a jde o natolik důležitý fenomén, že jej nemůžeme přehlédnout.
Bioklimatická hliníková pergola ARTOSI z dílny ryze české společnosti ISOTRA zabývající se již 30 let veškerým sortimentem stínící techniky. Pergola může být samonosná nebo kotvená k domu. Elegantní pergola ARTOSI je velmi flexibilní a proto může být na míru přizpůsobená i vaší atypické terase či zahradě.
Cesty vývoje se ubírají klikatými cestičkami, které někdy končí slepě. Zrovna tak tomu bylo i v případě tzv. Hnutí za hygienu, které o sobě dalo v Evropě vědět na přelomu 19. a 20. století. O co šlo? Na bázi zpřesněných vědeckých poznatků tehdy lidé pronikli k vědění, že svět kolem nás je nejspíš plný malinkatých neviditelných bakterií, které umí s naším zdravím tu a tam sehrát neférovou partii. A spolu s tím se rozmohl trend obrovského uklízení, čištění, hygienizace našeho vnějšího životního prostředí.
Získali jste s pronájmem bytu i možnost hospodařit na kousku zahrady? To jsou dobré zprávy. Teď ještě, aby se z nich nestalo minové pole těch špatných. Jak si tu počínat a jak nejlépe zužitkovat prostor, který byste neměli v zájmu zachování pravidel zásadně měnit?
Pomáhat je krásné. Zvlášť když to znamená dělat méně, nebo něco nedělat vůbec. A to v případě jarní ochrany ptačích hnízd platí dokonale.
Betonové prvky z Prefa Brno – nášlapy, květináče, ploty, dlažba, obruby, schody, palisády dají nový lesk a tvář každé zahradě. Nejen, že jsou funkční, ale také estetické. Jedno české přísloví říká - Všude dobře, doma nejlépe, tak si pojďme svá oblíbená místa zkrášlit.
Investovat se dá ledaskde. Ale to, že byste své peníze mohli držet ve dřevě, to jen tak někoho nenapadne. Ušlechtilé exotické odrůdy přitom stáří ani červotočům nepodléhají, a sumy, které se v nich točí, mohou být astronomické.
Na prvním místě kameny, a teprve pak až vegetace. A to zdaleka není jediný rozdíl, který mezi japonskými a evropskými zahradami panuje. Co je pro ně charakteristické, jak mají fungovat a co v nich nesmí chybět? A dá se vůbec jejich styl adaptovat na naše podmínky?
V průběhu 19. století došlo v některých vyspělých zemích vůbec poprvé k tomu, že ve městech žilo přibližně stejné množství lidí, jako na vesnicích. Trend doby doprovázel šok z existence v urbánním prostředí, stres související s citelným úbytkem zeleně v životním prostředí a sentiment po venkovské pohodě. Řešením měla být Zahradní města.
Spěch se většinou nevyplácí, ale někdy se drobné urychlení může vyplatit. Uspíšením klíčení ušetříte čas navíc, který pak budou moci pěstované rostliny věnovat svému růstu, květům a vyzrávání plodů.
V bytě a domě mravence ze zásady nechceme, v zahradě však nemusí být nežádoucími návštěvníky. Záleží na úhlu pohledu. Mravenci jsou totiž známí svou pracovitostí a také všežravostí, což znamená, že odstraňují mnohé škůdce a také již odumřelé jedince z hmyzí říše. Vlastně jde o jakési žraloky našich zahrad, jejichž rozměry jsou ale na zcela opačném protipólu, než je tomu v případě oceánských „lékařských a hrobařských letek“. Navíc toho mravenci umí mnohem víc, chovají například jiné živočichy a pěstují houby.
Že jste o téhle poruše ještě neslyšeli? Máte pravdu, rostlinná slepota není oficiální diagnóza, jen neformální pojmenování pro určitou formu zkresleného vnímání. Do jisté míry jí nejspíš trpíme všichni, a proto pak trpí i svět rostlin kolem nás.