Chemický přírodní alarm, ale obrazněji lze říci, že stromy mluví, volají o pomoc. Nejznámějším tísňovým signálem v Morseově abecedě je známé SOS (3 tečky, 3 čárky a 3 tečky), celosvětově se stal standardem v roce 1908, kdy byl schválen státy účastnícími se námořní dopravy. Kdo mohl nejen v té době, ale ještě donedávna, tušit, že stromy mají svůj systém volání o pomoc. A to již hodně dávno, vytvořila jej evoluce.
Planika, menší stálezelený keř a nebo stromek, který dorůstá výšky 4 až 10 metrů, velmi půvabně kvete a vyloženě nadchne svými dozrávajícími plody, které chutnají jako jahody. A co víc, lze ji pěstovat i u nás, ovšem pouze v mobilních nádobách, přes zimu nesmí zůstat venku.
Biodiverzita, jinak též biologická diverzita je synonymem různorodosti života. Řečeno krásně česky, jinak ale existuje mnoho definic pojmu biodiverzita. Protože věda? Nikoli, jelikož jde vlastně o složitý jev, který má mnoho úrovní.
Začalo to řízkováním vinné révy ve staré Mezopotámii, v roce 1838 pak Matthias Jacob Schleiden označil buňku za elementární orgán rostliny a cesta byla biotechnologiím otevřena. Množení rostlin in vitro je založeno na pojmu totipotence rostlinných buněk, což znamená, že buňka z kterékoli části rostliny je schopna vytvořit za určitých podmínek celou kompletní geneticky totožnou rostlinu. Ovšem pro množení in vitro se využívá buněk meristémových.
Také se již těšíte na jaro a na první kvítky ve svých zahrádkách? Prvosenky, lidově petrklíče, určitě zná každý z nás, ovšem čeleď prvosenkovité ukrývá i mnohá překvapení. A jedním z nich je právě prvosenka orchideokvětá. Vykvete vám však na rozdíl od našich známých primulek až v létě.
Do finále Evropského stromu roku se dostalo 16 vítězů národních kol této soutěže. Českou republiku v pořadí 12. ročníku reprezentuje sedmisetletá Zpívající lípa ze Svitavska.
Kde v zimě prosněží nejvíc dní, kam se nevydávat bez pořádného kabátu a palčáků? A kde padaly sběhové rekordy?
Mýty a omyly se mezi lidmi šíří rychleji než zaručeně nejnovější vyzkoumaná a ověřená fakta. Kdyby šlo jen o snahu udržet za každou cenu tradice, ale mnohdy cesty mýtů a jejich šíření hraničí s pověstnou zabedněností, byť lidsky úsměvnou. Přitom stačí tak málo: otevřít oči a hlavu, přiznat si, co nevíme a stále se učit nové. Zkusme začít nejsnadnější možnou cestou, představme si některé z nejčastějších mýtů a omylů a řekněme si, proč to tak vůbec není a nebo alespoň částečně.
Garážové stání pro vůz je velmi žádaným doplňkem každého rodinného domu. Mnoho zájemců se při koupi nové nemovitosti zajímá právě o to, zda budou mít kam své vozidlo uschovat před nepřízní počasí a prodloužit tak jeho životnost.
Zimní výkyvy počasí jsou o to závažnější, že jde o období vegetačního klidu, které rostliny přečkávají různými způsoby. A pokud přijde silný holomráz, silná nadílka sněhu, silný vítr a ledová námraza a naopak prudké oteplení, které mnohé rostlinné druhy probouzí do začátku vegetačního období (jara), máme problém.
Garáž, přístřešek pro auto či pergola – to jsou typy staveb, se kterými většina majitelů rodinných domů do budoucna počítá, nebo je alespoň zvažuje. Naopak zahradní domky jsou velmi nedoceněné a mnozí z nás o jejich výstavbě na pozemku ani nepřemýšlí. To je ale velká škoda.
Stejně jako se nedá nalepit cenovka na lásku (tedy alespoň na její nefyzické projevy) je skoro nemožné postihnout krásy divoké přírody strohou geometrií. Při práci s živým materiálem, rostlinami v okrasné zahradě, se proto při úpravě pozemku vyplatí vycházet nikoliv z linií, ale z křivek. Prospěje to vegetaci, i vám.
Čeští zemědělci, vystavení stále neočekávanějším rozmarům počasí, hledají vlastní cestu k řešení nejisté budoucnosti. Jedna z alternativ se jim však přímo nabízí. Koncept tzv. agroforestry, chcete-li agrolesnictví, čili leso-zemědělství, totiž nese příslib stabilní a pestré produkce v klimaticky rychle se měnícím prostředí.
V lidském těle probiotika (patří mezi ně především bakterie mléčného kvašení laktobacily) pomáhají harmonizovat prostředí ve střevech, vlastně nahrazují hodně zjednodušeně řečeno takzvané špatné bakterie dobrými, čímž zlepšují naše zdraví a imunitu. A o tom samém můžeme hovořit i v případě rostlin a půdy, ve které rostliny rostou. Probiotické bakterie (resp. půdní mikroorganismy) podporují růst rostlin, jejich zdravotní stav, vzhled i plodnost.
Datlovník kanárský, neopadavý dvoudomý listnatý strom, který může výjimečně dorůst výšky až 20 metrů (běžně dorůstá cca šesti metrů), pochází z Kanárských ostrovů. V našich klimatických podmínkách by sice nepřežil, o to se však stal oblíbenější pokojovou rostlinou. A co víc, ze všech u nás pěstovaných pokojových palem se nejsnáze množí. Stačí si o Vánocích schovat pár pecek z datlí.
Nezákonný odběr vody, ale i jiné nešetrné zásahy do životního prostředí, budou "odměňovány" přísnými tresty. Evropská komise v prosinci zveřejnila návrh směrnice, která by měla zavést právní rámec pro postihy pachatelů trestné činnosti vůči životnímu prostředí. A právě jedním z nově trestaných činů jsou i nezákonné odběry vody.
Význam mokřadů je v přírodě ohromný, jejich funkce je doslova nezastupitelná. Nejčastěji je najdeme v okolí vodních ploch, ale také na vodních tocích a především slouží jako přirozená zásobárna vody. Pokud si však alespoň malý kousek mokřadu zřídíte i na své zahradě, případně obnovíte na svém větším pozemku, taktéž tím přírodě prospějete. Stačí mokřejší část zahrady osázet vhodnými bahenními rostlinami a zahrada rychle ožije i životem živočišným. Do přírodních zahrad pak mokřad patří nezastupitelně.
S pojmem jedlý les se již setkal každý, kdo se zajímá o permakulturu. Jedlý les přitom můžeme vytvořit ve velké i menší zahradě, přičemž zde můžeme kromě ovoce sklízet i byliny. Vedle tradičních ovocných stromů (peckovin a jádrovin) se do jedlého lesa hodí i rozličné drobné ovoce a vždy záleží na tom, zda plánujete pouze okamžitou spotřebu a nebo si chcete tvořit zásoby ovoce a bylinek i na zimu.
Batáty jsou ve světě významnou zemědělskou komoditou, které se ročně vyprodukuje cca 113 miliónů tun. Zajímavostí však je, že jde i o krásně kvetoucí rostlinu, podobně, jako je tomu na příklad u konkurenčních brambor, které byly v Evropě zprvu pěstovány jako rostliny okrasné, než zde zabránily hladomoru. Ovšem ne všechny druhy povijnice batátové vůbec vykvetou a většinou se nedočkáme ani plodů se semeny.
Půda pod stromy se běžně kultivuje, což usnadňuje přísun vody a živin ke kořenům, navíc především travní porosty mají náramnou spotřebu obojího. Kultivací se též zlepšuje provzdušnění, provádí se běžně okopávání a plečkování, a to jak v zahradách, tak v sadech. Záleží však také na tom, jaké dřeviny zde pěstujeme a jaké jsou jejich podnože a tvar. Za určitých okolností nevadí ani luční porost a nebo okrasné květiny.