Tekoucí voda přivedená z vodovodního řádu a nebo ještě lépe studny s pitnou vodou je na zahradě požehnáním. Obzvláště v případě, že zde máte venkovní kuchyň. Ale i bez ní. Něco omýt čistou vodou včetně vlastních rukou, případně si v horku opláchnout ledovou vodou obličej, nebo pod kohoutek rovnou strčit celou hlavu, vůbec není k zahození. Ne ke všemu se prostě hodí dešťovka.
Způsobů, jak dát sousedům najevo, že jste něco víc než oni, se za léta fungování lidské civilizace už objevilo spousta. Římané dávali svou příslušnost k honoraci tím, že si zřizovali zahrady. Co se pěstovalo a prozrazovalo to o zahradnících?
Radost z famózního nálezu hub nemusí přetrvat věčně. Houby sesbírané v lese totiž dlouho nevydrží. Abyste se vyhnuli zbytečnému zklamání anebo opravdu velkým nepříjemnostem, je třeba je zpracovat hned, jak dorazíte domů.
Debatu o tom, jak správně založit a starat se o ovocný kvas, můžete považovat za cennou, byť předem ztracenou lekci v nekonstruktivní kritice. Dané téma řešené například s vlastním otcem, tchánem, sousedem, proslulým místním kořalou i uznávaným palírníkem má obvykle jen jedno jediné východisko. Děláte to špatně. Proč? Protože oni to dělají jinak.
Z jakých dřevin a jak si vytvořit vlastní větrolam, tedy bariéru chránící zahradu před silnými větry a obzvláště těmi ledovými zimními?
Co je to biofilní design? Chápat jej můžeme jako snahu o napojení člověka zpět na přírodu, jako strategický doplněk a podstatný doprovodný prvek k dnes tolik populární zelené architektuře. Že je to drobet zmatené? Nebojte.
S lískami to není vůbec tak snadné, jak si můžeme na první pohled myslet. Předně platí, že vysadit lísku, abychom mohli rozlouskávat oříšky a uvnitř jsme vždy něco našli, pro to je toho třeba udělat mnohem víc. Předně rozhodně nestačí vysadit pouhý jeden keř a nebo stromek. Svět lísek je navíc dosti poetický a symbolický.
Vykouzlete si ve své zahradě oázu klidu a pohody. Pokud si chcete vytvořit harmonickou okrasnou zahradu, oceníte zajímavě tvarované stromy a okrasné solitérní kameny, které se k sobě perfektně hodí. Jak je zkombinovat?
Podzim se v kalendáři novodobých zahradníků jeví být obdobím, při němž se citelně zvolňuje tempo. Což je vcelku v rozporu s tím, jak tento čas vnímali naši předci, kteří sice nedisponovali odbornými internetovými rádci a wiki-encyklopediemi, ale zeleným palcem, zkušenostmi a zdravým rozumem. Kolem podzimu na zahradě tak v posledních dekádách vzniklo hned několik mýtů, které stojí za vyvrácení.
Rod turan je dosti početný, zahrnuje cca 300 druhů rostlin vytrvalých i letniček a roste v Severní Americe, Evropě i Asii. Do našich zahrad pak pronikly především severoamerické druhy a kultivary turanů, kde vytvořily dvě velké skupiny. Tu první tvoří vyšší záhonové odrůdy a druhou odrůdy drobnější, vhodné hlavně na skalky a suťoviště.
Škvor obecný nepatří mezi zrovna populární hmyz. Lekaví lidé ho oblíbeností řadí někam mezi pavouky, komáry a vosy. Přesto vám může na zahradě nabídnout pomocnou ruku, chcete-li, klepítko. Zužitkovat to, co vám zdarma nabízí, na principech biologické kontroly, je snadné. Stačí k tomu zřídit malý škvorník.
Možná jste svépomocně zastřešili parkovací stání a pergolu, zbudovali zahradní gril s udírnou a vlastnoručně či bagrem zakopali zahradní bazén. K tomu, abyste mohli vyzískat titul skutečného domácího kutila, vám ale ještě chybí ta nejtěžší realizace. Zahradní domeček pro děti.
Hliníková pergola ARTOSI a screenová roleta ALFA-ZIP, to je dokonalé souznění moderního designu a praktičnosti. Samonosná bioklimatická pergola ARTOSI i látková roleta ALFA-ZIP jsou ryze českými výrobky přicházející přímo z vývojového oddělení společnosti ISOTRA.
O maliníky je třeba se po sklizni postarat, aby v další sezóně bohatě kvetly a plodily. A není to zase až tak složité. Klíčem k úspěchu je vědět, jaké odrůdy vlastně pěstujeme. Zda maliny letní a nebo stáleplodící.
Pokud máte na okrasnou jablůňku v zahradě místo, určitě neprohloupíte, bude zdobit zahradu velmi dlouho a krásná malá okrasná jablíčka lze využít i do podzimních aranží. Málokdo se však pozastavuje nad tím, proč je vlastně nejíme. Jsou jedovatá? A nebo prostě jen tak malá, že nás ani nelákají? Vždyť by svým vzhledem a vůní lákat měla.
Dostat se pěkně pod skořápku, k jádru věci? Není to jen tak, když plody ořešáku královského (vlašského) neposbíráte v ten správný moment, a nenecháte je pak dostatečně proschnout.
Uvádí se, že luskoviny dovedou obohatit jeden hektar půdy až o 40 kg dusíku (ale i mnohem více), což je ohromné množství. Mohou za to hlízkové bakterie, které se vyskytují na kořenech rostlin čeledi bobovité, s nimiž žijí v symbióze.
Nesmysl? Ale kdepak, pokud do rovnice dosadíme správná slova. Zalévání vidlemi (a nebo třeba i lopatou), to je vlastně mulčování. A zalévání motykou představuje kypření vrchní vrstvy půdy, díky kterému se zde bude voda lépe držet. Vlastně tedy nejde o zalévání, ale o způsoby, jak si zálivku zjednodušit a snížit spotřebu zálivkové vody. Navíc lze sáhnout ještě po jedné vychytávce, zavlažování pomocí zapuštěných nádob.
Proč vlastně stavět udírnu ze zdiva, když se nabízí desítky jiných materiálů? Jednoduše proto, že zděná udírna vydrží a přetrvá. Pokud ji usadíte na dobré místo, a její stavbu neodfláknete, bude stejně stabilní stavbou, jako třeba chata nebo garáž.
Plíseň okurková se nespecializuje pouze na okurky, jak jméno plísně napovídá, ale také na cukety. Smutné je, že tato plíseň výrazně sníží odrůdu a dokonce dovede i zlikvidovat celé rostliny. Zprvu se začnou na listech tvořit bílé až šedavé skvrny a nakonec povlaky na celých plochách listů. A jak začne plíseň napadat i plody, máme po úrodě.