V momentě, kdy vybetonujeme základy, začíná vlastní stavba domu. Základy jsou důležitou, i když často opomíjenou součástí stavby. Je-li základ špatně založen či realizován, dá se taková chyba napravit jen velmi těžko a rozhodně zkomplikuje i prodraží celou stavbu. Dříve se základy realizovaly pouze z kamene. V současné době se jako materiál pro základy používá beton.
Zemní práce a založení stavby jsou první práce při stavbě domu, na kterých velice záleží. Vše začíná geologickým průzkumem, správným navržením, bezchybnou realizací a do značné míry i použitím kvalitních materiálů.
Co si představit pod pojmem základové konstrukce?
Základové konstrukce, nebo-li základy, přenášejí zatížení z vrchní stavby do základového podloží. Musí přenést veškeré zatížení ze stavby na základovou půdu v základové spáře, tj. v rovině ve které základ spočívá na základové půdě. Základové konstrukce jsou nedílnou součástí nosných konstrukcí všech typů stavebních objektů. Podle způsobu přenášení zatížení rozeznáváme dva konstrukční typy základů – základy plošné a hlubinné.
Plošné základy přenášejí zatížení do půdy celou svou plochou. Patří sem základové pasy, které jsou nutné pod každou nosnou zdí, schodištěm, komínem a také pod příčkami s tloušťkou více než 150 mm. Další variantou jsou základové patky, které se používají při skeletové konstrukci objektu, kde jsou namísto souvislé nosné konstrukce pouze sloupy. Tato varianta vyžaduje dostatečně únosnou a stejnorodou půdu. Třetím typem plošných základů jsou základové desky, které se používají zejména tam, kde je základová půda méně únosná, nebo musí základy čelit spodní tlakové vodě.
Foto: STAVODOPRAV
Hlubinné základy se používají v případě málo únosné základové půdy, nebo při výskytu spodních vod. Zatížení z objektu se v těchto případech přenese do větší hloubky pomocí pilot, studen čí ketonů. Tyto varianty se při výstavbě rodinného domu zpravidla nepoužívají. Při navrhování základových konstrukcí je bezpodmínečně nutné vycházet z výsledků inženýrsko geologického průzkumu. Přihlíží se také ke konstrukčnímu řešení stavby, jejího významu a místním stavebním podmínkám.
Základová spára
Základová spára je místo, kde se spojuje spodní úroveň základů s půdou pod nimi. Tato spára musí být vyhloubena až do takzvané nezámrzné hloubky, kde už zemina nepromrzá, což bývá od 80 do 120 cm.. Hloubka založení se označuje jako rozdíl úrovně základové spáry a nejbližšího bodu terénu u základové konstrukce. O hloubce rozhoduje zejména nadmořská výška a druh zeminy. Nedodržení tohoto pravidla se může pekelně vymstít. Promrzáním zeminy by mohlo v zimním období dojít k nadzvednutí celého domu, u něhož by po opětovném usazení hrozilo praskání stěn, v horším případě i narušení statiky celé stavby.
Foto: STAVODOPRAV
Menší hloubka založení může být použita u základů vnitřních stěn, které jsou chráněny před klimatickými vlivy. Základová spára musí být před betonáží čistá a nerozbředlá, proto se doporučuje provádět betonáž ihned po jejím začistění. V případě, že se z důvodu nepříznivého počasí spára rozmáčí, je nutné před betonáží zvodnatělou vrstvu základové spáry odstranit.
Provedení základů
Vlastní provedení základů trvá zhruba tři až čtyři pracovní dny, podle velikosti stavby a náročnosti podloží. Než do země vůbec kopnete, potřebujete inženýrsko geologický průzkum, projekt základových pasů, radonový průzkum, návrh hydroizolace a také statický posudek. Po provedení skrývky ornice se musí objekt vytyčit polohově a výškově, v souladu s projektovou dokumentací. Na terén se vyznačí obrys základů a za pomoci strojů se provedou výkopy základových pasů. Po strojním hloubení je nutné tyto výkopy ručně začistit. Kvalitu základové spáry by měl zhodnotit geolog. Před vlastní betonáží je nutné výkopy osadit veškerými prostupy (například kanalizace, vodovod a podobně), poté se provádí vlastní betonáž.
Foto: STAVODOPRAV
Sedání základů
U zděných budov se připouští rovnoměrné sedání základů až do 50 mm, u železobetonových staveb to může být až 100 mm. K podstatnému sedání stavby zpravidla dochází už při její realizaci. U soudržných a málo propustných zemin však tento proces trvá déle a časový průběh nelze předem odhadnout. Obecně lze konstatovat, že s hloubkou založení základů se zvyšuje přípustné zatížení základové půdy a zmenšuje se míra sednutí objektu.
Existují i opatření a způsoby, kterými lze sedání ovlivnit a do značné míry i eliminovat. Používají se posuvné spáry, které probíhají základovou konstrukcí (nezaměňujte je se spárami dilatačními). Pro urychlení sedání v soudržných zeminách lze použít takzvané polštáře ze štěrkopísku, které se pod vlastní základy ukládají jako podkladní vrstva.
Foto: STAVODOPRAV
Úprava základů při rekonstrukcích
Při rekonstrukci stávajících objektů sice základy pod domem již jsou, ale mohou způsobovat trhliny ve zdech a právě tehdy je nutná jejich oprava. Pokud je problémem nedostatečně únosná půda, lze základy zpevnit výměnou vrstvy pod základovou spárou, nebo injektováním. Podceněnou hloubku základové spáry odstraníte pouze dobetonováním či dozděním základů do větší hloubky. Realizujete-li přístavbu ke stávajícímu objektu, musíte brát v úvahu, že se neobejdete bez dilatační spáry, což znamená vložit mezi stávající a nové základy například polystyren.
Realizaci základové konstrukce určitě přenechte odborníkům, kteří mají bohaté zkušenosti v oboru. Případná chyba v provedení základů stavby by se mohla zcela zásadním způsobem projevit na kvalitě celého domu. Náklady na dodatečné opravy jsou vzhledem k obtížnému přístupu k těmto konstrukcím skutečně vysoké.
