Ovíjivé rostliny a liány, kterými zkrášlíte exteriér svého domu, jsou sice chtěnou, nicméně ne jedinou stranou mince. Jsou totiž i takové, kterými si dům naopak znehodnotíte. A zdaleka ne všechny ty oplétající a vinoucí se krásky si vystačí bez opory anebo pořádné porce vaší péče.
Kdo se do hortenzií zamiluje, je ztracen. Provázet ho mohou celým životem. Od narození třeba jako do vázy řezaná výzdoba při oslavě křtu, přes hry v zahradě okolo nádherně kvetoucích keřů, až po vázanou svatební kytici a podzimní sušené květinové aranže. Kdo chce, aby mu hortenzie kvetly krásně modře, najde na internetu spoustu rad a návodů, některé pravdivé, jiné spíše šarlatánské. Jedno je však jisté, jde o výjimečnou, neobvyklou vlastnost rodu. Nevěříte?
Skromnost? Na tu raději zapomeňte předem. V domě, který se halí do dvouvrstvého pláště tropické vegetace, se totiž nešetřilo na vůbec na ničem. Je v mnoha ohledech extrémní, přehnaný, obrovský. Ale naprosto fascinující.
Vztah, který má lidstvo s bramborami, už trvá dobře 10 000 let. Není to tedy žádná krátkodobá aférka. A za tu dobu jsme se už o lilku bramboru (též nazývaném brambor hlíznatý) stačili ledacos dozvědět. Od doby, kdy s jeho pěstováním začali domorodci z And, se totiž zase tolik nezměnilo.
Každý rok na nás vykouknou tabulky s těmi nejlepšími městy (a vesnicemi) k životu v Česku. Ty žebříčky jsou nesmírně populární, ale zpravidla jen tam, kde se jimi mohou chlubit. Tedy v sídlech, které stojí hodně vysoko, anebo si od loňského roku významně polepšily.
K tomu, abyste se stali nadšenými pěstiteli vodních a vzplývavých rostlin, nepotřebujete rybník nebo jezírko. Tůňku jako z pohádky si doma vytvoříte i z velmi skromných zdrojů.
Debata o tom, jak co nejlépe nasytit lidstvo a přitom nepoškozovat životní prostředí, se vede už dlouho. Občas to připomíná válku vedenou na mnoha frontách, zvlášť když do boje vyrazí vegani a vegetariáni. Jejich argumentem často bývá, že na hospodářskou produkci živočišných bílkovin, tedy především masa, je zapotřebí neúměrně mnoho energie a prostoru. A byť se to ne každému líbí, v tomhle je třeba jim dát za pravdu.
Létá to na nás z Bruselu stále a stále. Regulace, opatření, cíle, regulace. Chodíme v kruhu, mumlaje stále stejné mantry. Krvavé koleno, tuto dětskou hru hrávaly velmi malé děti na Moravě a ve Slezsku, říkalo se jí také Krvavý dědek. Je to vlastně velmi jednoduché, děti chodí v kruhu a stále opakují: „První hodina odbila, lampa ještě svítila, druhá hodina odbila...“. Třetí, čtvrtá, pátá… Pak Krvavé koleno (ten, který je právě krvavým kolenem) vykřikne „Lampa zhasla“ a vrhne se na ostatní (ideálně v tu chvíli skutečně zhasne světlo, hra má smysl právě večer a v noci). Koho prvního chytí, ten se stává Krvavým kolenem. A hra se opakuje.
Letošní ročník ankety o nejkrásnější evropský strom získal nádherný polský buk Srdce zahrady. Poláci tak zvítězili už potřetí! Podívejte se s námi na vítěze i ostatní finalisty roku 2024, stojí to za to!
Podle výzkumu a analýz dat posbíraných českými vědci se klíšťata vyskytují častěji v městských parcích než ve volné přírodě, například v lesích. Jsou přitom mnohem více infikovaná, dokonce až každé čtvrté je schopné přenášet na člověka lymeskou borreliózu a 44 % zkoumaných klíšťat bylo infikováno některou z nebezpečných bakterií.
Že se od sebe barevně liší houbičky na mytí nádobí, které si pořídíte? Nic neobvyklého. Nejde ale o barvu té pórovité houbovité části, jako té tenké vrstvy na drhnutí, která je na podkladu. Nemusí být jen zelená, ale třeba žlutá nebo černá. Každá se hodí na něco jiného. A ne každý tuhle samozřejmost zná.
Výběr žaluzií do bytu nebo rodinného domu může být oříšek. Na trhu existuje mnoho variant, ať už se jedná o materiál, cenu, způsob ovládání, nebo umístění. My se ale zaměříme na jednu otázku: jsou pro vaše okna lepší vnitřní nebo vnější žaluzie?
Natolik brzký nástup jara, k jakému došlo letos, zde ještě nebyl. Tedy od doby, kdy jsou data pravidelně zaznamenávána. Stačí jen vykouknout na zahradu, vystrčit nos do přírody, aspoň na chvíli. Někoho to děsí, jiní jásají, někdo je optimistický, jiný varuje. Například na jihu Moravy ohlásili vykvetení meruněk již 11. března, tedy před týdnem. A to je nejdříve od doby, kdy byl tento údaj zaznamenáván, čili od roku 1961. Nejdříve za posledních 63 let. Kdyby však jen to.
Jaro si letos pospíšilo. Jak uvádí experti českého hydrometeorologického úřadu, předjaří už běží pátým týdnem, a nad očekávání vlídné teploty se promítly i do lehce předčasného nástupu vegetační sezóny. Ta pak utnula to, co nazýváme vegetačním klidem. Obdobím přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřevin.
Přemíra vlhkosti ve vzduchu je vcelku nepřekvapivý problém, s nímž se potýká většina domácností. Jedno z řešení tohoto problému naopak docela překvapivé je. A potěší milovníky pokojovek. Je doporučováno instalovat si přímo do sprchového koutu pokojové rostliny.
„My, čeští zahrádkáři, jsme “kabrňáci“, zkušenosti nabíráme od předešlých generací a sebe samých navzájem. Také samozřejmě sami, postupně, po celý svůj život. Navíc stále studujeme. A nějaký ten škůdce rostlin či choroba nás jen tak nezaskočí,“ pronesl by zajisté na pravidelné schůzi kdejaký předseda místního zahrádkářského svazu. A pokračoval by výčtem aktuálně hrozících rostlinných patogenů. Jenže svět a doba se mění a objevují se jak invazní druhy škůdců, tak choroby, s jakými jsme se dosud nesetkali. Pomoc však máme stále po ruce. A zdarma.
Dědictví minulosti není jen výhra, u obytných rezidencí může být často na překážku. Zachovat krásu staletí, a přitom nežít v muzeu, se stalo hlavní výzvou projektu, s níž se museli poprat architekti.
Na první pohled vypadají jako ty nejnudnější rostliny, které rostliny vlastně ani moc nepřipomínají. Najít lásku k té pichlavé kráse vyžaduje jistý čas, a jejich pěstování je učiněnou školou trpělivosti. Přesto kaktusy dokáží zaujmout a překvapit. Pokud jste jejich kouzlu dosud nepropadli, pár zajímavostí o nich vám k tomu může pomoci.
Řeknete si: „Slunečnice a v dubnu. Co je to za nesmysl?“ Jenže není, právě od konce března je totiž vhodná doba na výsev semínek a rychlení sazenic, které přesadíme ven až po půlce května, kdy bude větší jistota teplého počasí a hlavně by již neměly hrozit mrazíky.
Obyčejný dřevní popel, který získáte zadarmo spalováním dřeva, a který je vlastně odpadem, poslouží jako skvělé hnojivo. Ne všem rostlinám, ale mnoha. Hlavní předností popela za spalování dřeva je vysoký obsah minerálů, především fosfor, draslík, sodík a vápník. Je však třeba si dát pozor na druh spalovaného dřeva a tomu odpovídající pH. Vyloženě nevhodný je popel k přihnojování kyselomilných rostlin, třeba borůvek, vřesů a rododendronů.