Nečistotám v nátěrových hmotách se snažíme úporně vyhnout, takže sypat schválně do barvy písek se může jevit rozpačitě. Své opodstatnění ale tenhle nápad má. Písek v barvě totiž vytváří hrubší vrstvu, dodává jí texturu a členitost. Povrchy natřené barvou s pískem navíc neklouzají.
Jsou otázky, které trápí hloubavé lidstvo už po staletí. Jestli je třeba omývat znečištěné nádobí před tím, než ho naskládáte do stojanu myčky, k nim však úplně nepatří. Přesto se kolem toho vedou diskuze. Máme nejčerstvější správnou odpověď a také vám poradíme, jak dostat z vaší myčky maximum.
Nestává se to často, ale hlubiny internetu občas vydají nějaký návod, který má skutečně hloubku a je užitečný. Ale „objev“ v podobě receptu na domácí směs do dětského bublifuku k nim rozhodně patří.
Povodně o Vánocích? Když se podíváme na seznam povodní na našem území například na Wikipedii, od 12. století u nás nebyly povodně o Vánocích dosud nikdy. Mohli bychom vyhledat přesnější data a seznamy, ale i z tohoto zdroje je patrné, že povodně na přelomu roku nejsou nikoli typické, ale dokonce jsou více než výjimečné. A má to svou logiku i vzhledem k ročnímu období. Jenže na Boží hod bylo letos dopoledne napočítáno na našem území více jak 170 míst, kde vodní toky či plochy dosáhly některého ze stupňů povodňové aktivity. Nejvyšší, tedy třetí stupeň při kterém jsou v záplavovém území již ohroženy životy a majetek, byl hlášen dnes odpoledne na dvaceti místech.
Když dva dělají to samé, výsledkem nemusí být totéž. Brazilští architekti měli za úkol navrhnout klientovi přístřešek na zahradu. A pracovali s totožnými materiály, jako lidé v okolí stavby. Tedy s tím, co bylo při ruce. Výsledek jejich práce přesto překvapuje.
Mnohem snáze se dobereme k pravdě o českém vánočním kaprovi než o bramborovém salátu. Ono se totiž vlastně ani neví, odkud a kdy se na našich stolech bramborový salát vzal. Slyšet je dokonce i názory, že jej importovala na konci 2. světové války Rudá armáda, ovšem tomu odporuje mnoho daleko starších pramenů. A například slavná kulinářka Magdaléna Dobromila Rettigová radila vyložené nechutnosti. přitom šlo již tenkrát o bramborový salát.
Zima, to pro ptáky není jen úporný mráz a omezená dostupnost potravy. Je to také období žízně, protože srážková voda je povšechně vázána ve sněhu a kaluže se pokrývají ledem. Jen krmítkem plným dobrot jim s přežitím zimy nepomůžeme. Ptáci vám budou vděční i za pítko. Nezamrzlé.
Něžná broskvová čili Peach Fuzz, tak se nazývá barva roku 2024 podle Pantone Colour Institute. Ambicí barev roku je každoročně shrnout obecnou náladu nebo převládající téma ve společnosti. Můžeme proto jen doufat, že právě rok 2024 bude pro většinu z nás právě NĚŽNĚ BROSKVOVÝ. Existuje nespočet indicií, které ukazují na pravý opak.
Jiný kraj, jiný mrav. A taky odlišná kuchyně. Rozdíly v tom, co se servíruje k štědrovečerní hostině po celém světě, odráží dědictví a historii regionů. A občas také docela zvláštní chutě.
Zájem o plynové kotle v naší české kotlině vůbec neopadá, naopak stále roste i přes energetickou krizi, kdy se vytápění plynem kdekdo rychle zbavoval, pokud mohl. Je to paradox rovnou dvojnásobný, ale má svou logiku. Na druhé straně se však připravuje jejich výrazné legislativní omezení, zákaz prodejů nových kotlů... a časem? Kdo ví, možná zákaz úplný. Nebude to hned, ale kdo právě investoval či investuje do moderního plynového kondenzačního kotle, ztrátu by pocítit mohl. Právě vytápění plynem navíc představuje pro mnoho domácností jedinou přijatelnou volbu. Proč?
Pořádkumilovnost je prý lidem vrozená, ale uklízení se učíme průběžně. A jako při každém učení, také u uklízení můžeme pochytit několik špatných návyků, kterých se pak k vlastní škodě držíme. Jaké ty špatné návyky jsou a netrpíte jimi náhodou také?
Reakce SFŽP ČR a MŽP na článek „Chcete opravit dům po babičce s dotací? Připravte si milióny a vítejte v pekle.“ V článku pana Petra Pojara, který byl 20. 12. 2023 zveřejněn na portále českéstavby.cz, se pan Pojar vyjadřuje k programu Ministerstva životního prostředí “Oprav dům po babičce“ a uvádí celou řadu nepravd a vlastních smyšlenek.
Nabídky z bazarů i přehlídka zboží na bleších trzích sice vypadají lákavě, ale k vidění jsou tu zhusta věci, které se kupovat vážně nevyplatí. I když na první dojem působí funkčně, prakticky – anebo jako starožitnost s přidanou hodnotou – jsou to jen krámy, jejichž pořízením si nepomůžete. Konkrétně?
Pěkně prodražit se nám může sběratelská vášeň, touha po zisku, ale i prachobyčejná neznalost (zákona), která samozřejmě neomlouvá. V prvním případě jde o sběr chráněných druhů rostlin v naší přírodě a pašování rostlinných suvenýrů ze zahraničí, ve druhém případě jde o prodej namnožených rostlin, kdy jsou konkrétní kultivary chráněny autorsky a ve třetím případě o neznalost invazních druhů, které se z našeho pozemku šíří dál do přírody. Prodražit se ale může třeba i bájných 5 povolených samičích rostlin konopí. Ona to s povolením pěstování určitého množství marihuany totiž vlastně vůbec není pravda. Mýty vedou a legislativa je v tomto případě prapodivná.
V topné sezóně průměrné teploty v českých domácnostech zimu za okny moc nepřipomínají. Rostliny v květináčích to tak ale nevnímají, jsou načasované na sezónní zklidnění. Bez něj se jim nedaří. Důvodů, proč mohou být ve stresu – a dávají to najevo žloutnoucími listy – může být ale víc.
Jestliže se při pátrání po možnostech tolik diskutovaného dotačního programu Oprav dům po babičce dostanete až k odhadu skutečných celkových nákladů, vězte, že od státu nezískáte 50 %! A že dokonce zaplatíte mnohonásobně více, než kdybyste si dům postupně opravovali sami. A ještě mnohem více, když budete chtít využít všechny možnosti, které stát nabízí. Proč?
Světle hnědí mravenci faraoni jsou typicky zimní pohromou každé domácnosti. Úspěch jejich invaze neplyne jen z naší neopatrnosti, ale též z unikátních rysů chování tohoto živočišného druhu. Zatočit s nimi není lehké.
Lagenárie, na první pohled tykev, třeba cuketa či dýně, ve skutečnosti však zcela odlišný druh pouze patřící do čeledi tykvovité. Mylně se o této zelenině tvrdí, že pochází z indického subkontinentu a stejně tak mylně se jí říká indická okurka. Ve skutečnosti je to jedna z vůbec prvních domestikovaných plodin, kterou konzumujeme i používáme k výrobě předmětů denní potřeby již cca 10000 let. A možná i mnohem déle.
Především se Silvestrem a novoročními oslavami je spojeno určité megalomanství, kdy se nejen lidé mezi sebou, sousedé a známí, trumfují, kdo udělá větší ohňostroj, ale i velká města a celé země. Přitom kritici zábavní pyrotechniky nepatří do skupiny zapšklých mrzoutů, nýbrž jsou lidmi bubnujícími alarmující výstrahy podložené tvrdými fakty. Jenže jde o velký byznys a ten se jen tak nechce vzdát. Jak ten legální, tak nelegální.
Uklízí se tehdy, když je nepořádek. Ale kromě toho je potřeba taky čistit, rovnat, vysávat a utírat prach. Jak často? Přeháníte to anebo uklízíte málo? Existuje nějaká úměra, zlatý standard pro to, jak často a co by se mělo uklízet?