Všichni o něm mluví, vzývají a chválí ho. Jak ho ale poznat? Odhalit, co je a co vlastně není „dobrý“ design interiéru, to je těžší, než by se na první pohled zdálo. Záleží totiž, kdo a na co se zrovna kouká. Přitom platí, že názor profesionálů může být při zhodnocení kvalit designu stejně platný, jako názor nepoučených laických uživatelů.
Již na jaře letošního roku varovali nejen novináři, ale i odborníci, před možnými velkými krachy dodavatelů fotovoltaiky. A hned v květnu se tato predikce potvrdila, když do médií prosákly problémy firmy Malina. Nyní se ukázalo, že je v problémech další velká firma, totiž Alpha Solar. Po společnosti FV Energy a Energetickém holdingu Malina jde již o třetí velkou společnost podnikající v oblasti fotovoltaiky, která musela ohlásit insolvenci. A samozřejmě to opět odnáší spousta domácností, přičemž jde o velmi vysoké částky, se kterými se lidé mohou s největší pravděpodobností rozloučit.
Člověk musí občas trochu snít. Třeba o tom, jak se bude jednou kolonizovat planeta Mars. Což je sen, kterým se docela seriózně zabývají stovky badatelů po celém světě. I když pro ně to není ani tak sen, jako noční můra. Zabydlení rudé planety totiž nebude žádná legrace.
Kamna na tuhá paliva měnily v posledních letech svou pověst jako na houpačce. Chvíli se mluvilo o jejich úplném zákazu, potom se staly záchranou v energetické krizi. I proto se kamna stala středobodem našeho podcastu.
Není všechno zlato, co se třpytí. A zelená vegetace ve městech není jen prospěšná. Zahraniční studie přináší netradiční pohled na městské parky. Jsou prý dobré pro lidi, ale už nejsou tolik dobré pro samotné budovy, které umí narušovat.
Věže klenotů (anglicky “towers of jewels“), čili hadince teidské, rostou především na kanárském ostrově Tenerife jako místní endemit v docela náročných podmínkách. Vyšší chladnější polohy, sucho a poměrně i větrno. Jsou na to však dokonale vybavené. A právě těchto předností můžeme využít i u nás. Čeká nás však docela strastiplná cesta, než si nádheru až tři metry vysokých rozkvetlých květenství naplno vychutnáme.
Nic proti Praze, ale asi s ní bude opravdu něco v nepořádku. Jinak by lidé tolik netoužili po stěhování z Prahy na venkov. Zrovna tak jako klienti architektonického studia Archicraft.
Banánovníky vypadají na první pohled jako typické tropické rostliny. Jejich habitus má nepopiratelně tropický ráz. Přesto ale existují druhy banánovníků, které u nás lze v nižších a teplejších polohách pěstovat v zahradě celoročně, dokonce vám budou plodit banány. A pěstování banánovníků v zahradě má ještě jeden význam, banánovníky totiž zabírají v interiérech příliš mnoho místa. Pokud je pak chceme v sezóně letnit venku, bývá dost složité přemístění objemných a těžkých květináčů.
Dramatická krajina si žádá neméně dramatický projekt. A jestli se něco domu Perucho nedá upřít, tak skutečně povedený nástup na scénu. Do příkrého svahu divokou vegetací zarostlého terénu vstupuje sebejistě, a pevně usedá na místo, odkud získává skvělý rozhled.
Možné je, že právě letos, kdy vás ukonejšil extrémně teplý podzim, jste po náhlém ochlazení přišli na zahradu a ta zelenina, kterou jste ještě nechávali dozrávat, prostě pomrzla. Nemusí to však ještě představovat problém, ale ne u každé zeleniny a ne vždy. A některou je opravdu lepší nejíst a vyhodit na kompost. Jinou však můžeme pěstovat celou zimu. Jakou?
Obdobu anglických skleněných zahradních zvonů známe i u nás, totiž pěti a třílitrové zavařovací sklenice, případně velké PET lahve a průhledné plastové kontejnery s uříznutým dnem či horní částí. A také naše tradiční pařeniště. Ale uznejte sami, uchopit jednou rukou ručně vyrobený foukaný skleněný zvon za skleněné madlo a jednoduše jím přikrýt rostlinu, kterou chceme ochránit před nepřízní klimatu, je velmi praktické a stylové. Však také jde o praktický zvyk, bez kterého se vyhlášení angličtí zahradníci neobejdou. A to již velmi dlouho. I když zrovna oni na tuto vychytávku nepřišli.
Malování pokojů nebo výměna tapet patří k těm krásným malým katastrofám, které nám tu a tam umí zpestřit život. Nehezké zážitky ze své paměti vytěsňujeme, a tak se většinou záhy ztratí i spousta postřehů, jež nás v průběhu zkrášlování domu veselejšími barvami či tapetami napadly. Připomeneme si je.
Megalománie, soutěživost, okázalost, nebo obyčejná nouze o drahé pozemky v rušných velkoměstech? Vlastně všechno a ještě mnohé navíc. Jak kdy, jak kde a proč. A vůbec poprvé to vlastně začalo katastrofálním požárem, který pohltil 17450 budov. Bylo to v roce 1871 v americkém Chicagu a bylo třeba rychle postavit nové domy.
Černá nevyjde z módy nikdy. Nestárne, má své kvality, je trochu tajemná. Zrovna ta, která kryje fasády bungalovů Vista Residence v kalifornském Montecita, je až uhrančivě antracitová. A tím nenápadně upozorňuje na to, že se za ní skrývá něco exkluzivního. Byť toho bylo dosaženo se skromnými prostředky.
Legenda šťastné domácnosti, zdravé rodiny a plné kasičky se jako doprovodný efekt pojí s řadou pokojových rostlin. V Asii jsou na to učinění experti.
Někdy stačí jen málo. Nemusíte nutně investovat celé statisíce do rekonstrukce koupelny, abyste zažili pořádnou změnu. Pořízení nové sprchy je záležitostí za jednotky tisíc, v případě samotné sprchové hlavice jsou to často jen vyšší stokoruny. A efekt stojí za to. Jen je tedy třeba vědět, co přesně si žádáte.
Říká se, že první dojem napodruhé neuděláte. Proto také u rodinných domů tolik záleží na vstupních dveřích. Protože pokud totiž platí „můj dům – můj hrad“, dělá vlastní vchod vizitku celému obydlí. A architekti, kteří si toho jsou vědomi, s tím umí dobře pracovat.
Je nad slunce jasné, že průhledná dřevina neexistuje. Jenže právě tento paradox se podařilo překonat a vznikl jeden z nejslibnějších stavebních materiálů budoucnosti. Vědci z Energetického výzkumného centra University of Maryland a na druhé straně planety vědci ze švédského Královského technologického ústavu vyvinuli procesy, jak přeměnit dřevo na průhledné, respektive průsvitné. A dokonce materiál zároveň učinit pevnějším a odolnějším.
V našem podcastu jsme se tentokrát ponořili do světa designu, architektury a technologie. Hlavní roli sehrálo pochozí sklo. Jde o skleněné prvky, které nejen umožňují procházet se po skleněných podlahách a vytvářet vzdušné cesty a podesty, ale také otevírají nové perspektivy v designu a estetice.
Na jedné straně máme vedlejší produkt mlékárenského průmyslu, který je tak všudypřítomný, až je vlastně odpadem. Plýtvat se s ním ale nemusí, protože se z něj dá vyrábět něco, co teď poptávají všichni.