Moderní i klasická, domácí i zahraniční. Podívejte se na architektonické skvosty, moderní rodinné domy i veřejnou architekturu. Inspirujte se originálními přístupy architektů a stavitelů.
Žít v Praze a přitom mít zahradu jen kousek cesty od bytu? To by byl pro spoustu lidí splněný sen. Jenže i o naplněné sny je třeba se zasadit, jak se přesvědčili majitelé jedné takové velké zahrady. V sezóně tu pochopitelně chtěli trávit co nejvíce času, ale potřebovali k tomu vylepšit stávající zázemí. Nahradit starší kůlnu slušivější a praktičtější chatkou. Zahradním pavilonem. Nebo miniaturním domkem?
Nemálo realizací zaujme tím, že jsou hotové nad očekávání rychle. Doslova na počkání. Humo, jak je nazýván následující prazvláštní dům, si ale dával na čas. Z výkresů projektu mu to do kolaudace trvalo deset let. Vystavěn v terénu byl sice “jen“ za dva roky, ale těch předchozích osm si procházel nejrůznějšími pozměňovacími fázemi. I to dokládá, že práce architektů s klienty snadná rozhodně není. Nebo naopak?
Evoluce je o vývoji. Ale to nutně neznamená, že by směřovala jen jedním směrem. Občas jeden dobře myšlený krok kupředu znamená v praxi dva až tři kroky nazpět. V případě modernizace starých budov, jejich adaptaci na klimatické změny, to platí velmi často.
Každý malý byt je pro architekta velkou výzvou. Téměř vždy vyžaduje nějaké neobvyklé řešení, které aspoň opticky zvětší místnosti či přidá trochu úložného prostoru. A přesně to je i případ jednoho obyčejného malého jednopokojového bytu o obytné ploše 39 m2 v srbském Novém Sadu, který jeho noví majitelé chtěli přeměnit v moderní pohodlné bydlení.
Top Tower, plánovaný multifunkční mrakodrap, se měl začít stavět již v roce 2021, stavba však nebyla zahájena dosud. Přesto je v plánu a měla by trumfnout nejen ostatní výškové budovy v Česku, ale měla by také disponovat nejdelším suchým tobogánem na světě. Na návrhu se podílel i známý výtvarník David Černý. Vyšší už bude v ČR pouze Ostrava Tower (238 m) s plánovaným dokončením v roce 2026.
Existují budovy, které překračují svůj původní účel a stávají se symboly naděje, lidskosti a soucitu. Takovou budovou je Schindlerova továrna v Brněnci. Původně židovský podnik byl svědkem velkých dějin. Mluvili jsme o něm v našem podcastu.
Nedá se to nazvat rekonstrukcí, byť se tu obnovovalo ve velkém. Aby to vypadalo stejně krásně, jako kdysi. Jen o pár metrů vedle. Tahle stavba totiž byla trám po trámu, kámen po kameni, přesunuta.
Zmenšenou obdobu Eiffelovy věže máme i v Čechách. Za jejím vznikem stojí světová výstava v Paříži v roce 1889 (zároveň datum dokončení Eiffelovky) a členové Klubu českých turistů, kteří se do nové pařížské dominanty doslova zamilovali. Rozhodli se proto postavit podobnou i v Praze, i když poměrně menší. Menší země, méně lidí i peněz = menší věž, ale princip byl stejný. A osud také tak trochu dramatický, ale ne moc.
Sníh. Ba přímo metry sněhu, závěje. Jakkoliv neuvěřitelné se něco takového právě zdá být, na takové klima je skvěle připravená moderní chata z Krkonoš. Tam, kde dnes proudí davy turistů v nátělnících a žabkách, bude hájit dál pohodu jedné rodiny i během pohádkově mrazivé zimy.
Interiérové sklo, čiré či matné bezpečnostní, ale i sklo ornamentní a digitálně potištěné. Ať se již rozhodnete pro kterékoli z nich, půjde vždy o materiál vysoce estetický, hygienický a bezpečný, který se snadno udržuje. Samozřejmostí je precizní opracování a uchycení skla.
Co je víc než jedna terasa? Správně, dvě terasy. Názorně to ukazuje penthouse z Barcelony. Sice toho moc nemá uvnitř interiéru, ale o to víc místa nabízí venku, mimo zastřešenou plochu. A spolu s ní krásně dorovnává chybějící prostor k obývání.
Typový projekt nízkoenergetického bungalovu ALENA I spojuje jednu z nejžádanějších koncepcí dispozice 4+kk ve dvojím architektonickém pojetí. Rodinný dům ALENA I má obdélníkový půdorys a ve variantě KLASIK sedlovou střechu, zatímco ve variantě TREND střechu plochou.
Parní pily, mechanické mlýny. Také pletací soustruhy, parní trouba na pečení anebo záchranná brzda. Všechny tyto vynálezy si může připsat jeden pozoruhodný vynálezce. Nejvíce jej však proslavily výtahy, které byly dokonce nad očekávání bezpečné.
Bydlíme ve starém kamenném domě (tedy přesněji kombinaci kamene, hlíny a cihel), ale za více dní trvajících veder se už začíná zahřívat byt v patře i zde. Fajn je nadále jen ve vlhčím přízemí včetně průjezdu. Ale to jsou pouze drobné trable, které vždy docela rychle pominou. Jakmile totiž Česko zasáhnou tropická vedra, začne se přehřívat až polovina obytných domů. A kde chybí klimatizace, tam je vedro i v kancelářích, obchodech, restauracích a jiných provozech. A mnohem větší, než je u nás.
Sklo může v kuchyních plnit i roli obkladu, běžně se prosklívají dvířka kuchyňských linek, velmi praktické jsou skleněné posuvné dveře i příčky. Skla přitom nemusí být jen čirá, nebo matná, ale mohou být i digitálně potištěná a ornamentní. A kdo má opravdu odvahu, nechá si uříznout skleněné dlaždice a jiné prvky i ze skla zrcadlového. Pro malé byty je sklo doslova zázrak, ve velkých bytech dotekem luxusu!
Marek Holko chtěl realizovat svůj dům svépomocí, uživatelská přívětivost stavebního systému pro něj proto byla naprosto klíčová. Jaké výhody mu přinesl systém HELUZ, pro který se rozhodl, a proč nakonec zvolil jednovrstvé zdivo, i když to v prvních myšlenkách na nový rodinný dům nebylo v plánu?
Pokud čtete tenhle článek kolem osmé hodiny ranní, teploměry v indickém Erode už ukazují pětatřicet stupňů. A to léto ještě ani pořádně nezačalo. Nejde tu o žádný teplotní extrém, podobné hodnoty jsou tu naprosto běžné. Jen pro porovnání, průměrná roční teplota – se zasněženými zimami a prosluněným létem - se v Česku pohybuje mezi 5,5 °C až 9 °C. V Erode ta samá celoroční průměrná teplota činí 30,4 stupňů Celsia.
Krásné a originální bydlení často vzniká na neuvěřitelných místech: ve starých kontejnerech, polorozpadlých stodolách, nepoužívaných garážích a autodílnách, či vysloužilých továrnách. Byt, který jsme navštívili v Miláně, vyrostl na místě bývalého průmyslového skladu. A i když si na začátku bylo těžké představit, že na tomto místě může vyrůst plnohodnotné bydlení, byl vytvořen velice nekonvenční byt s jedinečnou atmosférou.
V Evropě není snad romantičtější adresy, než pařížský Montmartre. Až do 18. století to byla obyčejná vesnice za hradbami, na kopci nad Paříží, která ji definitivně pohltila v roce 1860. Tehdy se „Hora mučedníků“ – to je její název v překladu – stala součástí 18. obvodu. A právě proto, že to byl tehdy učiněný Vystrkov, stahovaly se tu za lacinými nájmy nejrůznější existence.
Požadavky klientů v tomto případě zase až tak originální nebyly. Chtěli bydlení, které by poskytovalo stín a zároveň regulovalo objem tepla přijatého vlastní stavbou. Přáli si, aby se jejich rodinný dům jasně vymezil proti hlučnému a prašnému městskému prostředí. Soukromí, klid? Ten uvnitř obydlí také rozhodně chybět neměl, stejně jako prostor pro trochu vegetace, vnitřní zahrady.