Moderní i klasická, domácí i zahraniční. Podívejte se na architektonické skvosty, moderní rodinné domy i veřejnou architekturu. Inspirujte se originálními přístupy architektů a stavitelů.
Vzdušný a příjemně volný styl, dokládající, že i ve Státech si umí vážit malebné krajiny, a projekty novostaveb jí dokáží podřídit. Rezidence z Woodlandu šetří pevnými předěly stěn, a okolní přírodu si dovnitř pouští proskleným pláštěm, jehož podpěry v kontextu okolí samy připomínají kmeny stromů.
Přinášíme vám výsledky soutěže Dřevěná stavba roku 2023. Oceněna byla rozhledna s dubovým schodištěm, jízdárna v Kladrubech, pivnice pivovaru Bernard či návrh na výstavbu pasivní základní školy.
O nesnadné rekonstrukci nedostupné chaty v Kanadě, která se pro svou další existenci a rozšíření inspirovala typicky českým chatařským prvkem? I takové příběhy píše světová architektura.
Luxusní dovolenkové resorty obvykle nepředstavují zrovna lákavý příklad podnětné architektury. Ovšem zařízení v Kaba-Kaba, poblíž městečka Tabanan na Bali, si zjevně zaslouží výjimku. Chválu na tento počin pějí média, veřejnost i odborné komise. Asi nejvýznamnější ocenění, Prix-Versailles, mu udělila rada UNESCO.
Nemusíte fandit instantní romantice ani výhledům do krajiny. Ale dřevostavba, která ve svých stěnách nenese žádný pevný spoj – obejde se bez stavebních lepidel, hřebíků a šroubů – si pozornost jistě zaslouží.
Dělili, až rozdělili. Zhruba tak se dá popsat osud domu z mexické Méridy, který v průběhu navazujících dědických řízení smrštil svou šířkou na čtvrtinu. Do ulice koukal čelem fasády o šířce 4,5 metrů, což skutečně není mnoho. Jak se s tímhle skromným profilem poprali architekti?
Učiněné bludiště trámů a krovů, tělesa komínů, to vše na jedné zaprášené půdě starého domu. Zdá se až neuvěřitelné, jak hezký podkrovní byt tu díky architektům nakonec vznikl.
Solaris je opravdu krásné jméno pro víno i pro dům. Solaris je totiž dům plný slunce. A hrozny vinné révy vyžadují totéž. Navíc jde o dům, který má vše a dokonce ještě více, než byste čekali.
I když moderní zdicí dutinkové tvárnice, které jsou již dokonce i zateplovány (dutinky se vyplňují tepelným izolantem, tedy alespoň ve společnosti HELUZ), původní cihelné materiály příliš nepřipomínají, stále jsou to cihly. Ty cihly, jejichž zaznamenaná historie je stará nejméně 10 tisíc let. Prvními cihlami byly takzvané sušené vepřovice, jejichž obdoba se při stavbách u nás používala především na vsích ještě na přelomu 19. a 20. století. Cihly jsou tedy staré jako sama známá historie lidské civilizace.
Asi nikoho nepřekvapí, že úlohou rodinného domu je primárně bydlení. Tu a tam narazíme na případy, že se do takových domů vměstná i nějaký pracovní program navíc: domácí kanceláře, ateliéry, dílny. Ale udělat si v rodinném domě kavárnu?
Jestli novostavba anebo rekonstrukce, na tom vůbec nezáleží. Důležitý je vždy výsledek. A navíc záleží i na přístupu. Klienty (stavebníky, investory) je třeba brát jako rodinu. U stavby je podstatný smích.
Autorem klubovny lyžařského oddílu je Ing. arch. Michal Rosa se svým týmem. Navrhl celodřevěný dvoupodlažní objekt s dvojicí pultových střech a modřínovou fasádou, která časem šedne a stále více se tak zapojuje do krajiny. Dodavatelem dřevěné stavby z křížem lepených panelů se stala místní firma KASPER CZ.
Festival Den architektury, který se v letošním roce uskuteční mezi 29. zářím až 5. říjnem, opět pozve na stovky akcí po celé České republice i na Slovensku. Pro letošní 13. ročník si pořadatelé zvolili motto Objev konstrukce! a v programu se zaměří na výjimečná konstrukční řešení nejen s ohledem na vzhled staveb, a to jak v historické architektuře a v architektuře 19. století a jejího industriálního odkazu, tak staveb 20.–21. století. Festival pravidelně připomíná výročí významných osobností architektury. Letos se vydá po stopách výjimečného představitele barokní gotiky Jana Blažeje Santiniho-Aichela, od jehož úmrtí uplyne letos 300 let, a také po stavbách jednoho z nejvýraznějších představitelů poválečné architektury u nás – Karla Pragera, který se narodil před 100 lety.
Architekti většinou přichází s vizí, pro jejíž naplnění pak dodatečně hledají ten nejlepší odpovídající stavební materiál. V případě tzv. mikroútočišť na březích Lac du Poisson Blanc tomu bylo naopak. Významný kanadský výrobce oken potřeboval realizovat projekt, jako názornou ukázku kvalit svého produktu.
Od vzniku první budovy postavené výhradně ze skleněných panelů, tedy Crystal Palace v Londýně, uplynulo již více než 100 let. Dnes máme k dispozici mnohem lepší technologie a technické možnosti, ale přesto, stejně jako před více než stoletím, nás skleněné fasády neustále fascinují a okouzlují. Sklo je jedním z nejdůležitějších stavebních materiálů a stojí za to se seznámit s jeho rostoucím potenciálem.
Barcelona je bezpochyby krásné město. Jejím drobným neduhem ale zůstává, že většina nové zástavby v centru vznikala na počátku 20. století. A tudíž jsou zdejší byty, co do svého rozvržení a dispozic, vybavení, více než 100 let za současností.
V novostavbách může být míra použití vápna nulová, u starších rekonstruovaných domů, pokud netrpí vlhkostí zdola, také, ovšem v případě starých chalup (včetně historických památek) často bez hydroizolací, je vápno často nezbytné. A nejen vápenné nátěry, ale i vápenné omítky a štuky. Již je však jiné, než bývalo dříve.
Solární panely, střešní terasa s výhledem do kraje, bazén nebo opravdu prostorná garáž? To všechno jsou položky, jež stavbu rodinného domu umí dost prodražit, a člověk se k nim musí prošetřit postupně. Když se ale smluvíte s lidmi, kteří o ně mají zájem též? Pak můžete dát prostředky dohromady, a v rámci jednoho projektu společného bydlení si je dokážete pořídit klidně naráz. A o tom je Casa Calx.
Kdykoliv se začne hovořit o udržitelnosti měst; resilienci/odolnosti lidských sídel vůči nečekaným výkyvům a změnám; budoucí soběstačnosti narůstající městské populace na zdrojích a energiích - zkrátka, když se popustí uzda fantazii a nadšeně se vedou futuristické řeči o městech budoucnosti – rázem tahle města v představách snílků vypadají jako z reklamy na Domestos.
Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. A tak dlouho se architekti z amerického studia BLDUS obdivovali účelnosti a estetice starých japonských dřevostaveb, až si z jedné takové udělali kancelář.