Dělili, až rozdělili. Zhruba tak se dá popsat osud domu z mexické Méridy, který v průběhu navazujících dědických řízení smrštil svou šířkou na čtvrtinu. Do ulice koukal čelem fasády o šířce 4,5 metrů, což skutečně není mnoho. Jak se s tímhle skromným profilem poprali architekti?
V první řadě se pokoušeli vyzvednout to, co obydlí dodávalo na kvalitě a posílit to. Mérida na yucatanském poloostrově je populárním střediskem cestovního ruchu, a tak tu má cenu každý metr parcely, ať už malé či velké. A dům, Casa Lorena, se nacházel v historickém centru. Představovala tedy objekt, do nějž se investice daly předem považovat za splacené.
)
)
)
)
Stropy jako v halách a sálech
Na své velmi podlouhlé a vegetací porostlé parcele mohla Casa Lorena těžit alespoň z toho, že ji nic neomezovalo v růstu do výšky. Proto za sebou mohla řadit průchozí místnosti s výškou stropů až 5 metrů. To každému pokoji dodávalo velmi luxusní vyznění. A vyšší stropy současně sloužily jako dobrá ochrana proti přehřívání místností. Plán definovalo to, jak dalece mohou být z hlediska soukromí obyvatel místnosti průchozí. U vchodu, za přístupovým prostorem z ulice, se tedy nachází pokoje společenské – obývací pokoj, kuchyně a jídelna otevřená do zahrady.
Zeleň a vodní prvek nádrže vytváří předělovou zónu, za níž už se nachází pokoje soukromé – ložnice, koupelny a toaleta. V těchto zadních partiích se pak zmenšuje výška místností a nastupuje tu i skrovné podlaží, přístupné po schodech. Celek pak nabízí 125 metrů čtverečních užitné plochy, z mála se tu udělalo hodně.
)
Vzpomínky na Francii
Práce architektů měla na řadě míst domu podobu renovačních zákroků. Například boje o zachování původních decauvillských trámů. Ty pocházejí ze vzácného a odolného dřeva sisalu, a byly do domu osazeny na počátku 20. století (poté, co sem jako hotová tesařská práce byly dovezeny z Francie).
)
)
)
)
Těch francouzských rysů je tu víc než dost: konstrukce krovů je typicky galská, původní krytinou jsou pálené tašky z Marseille. Oživit vše v původní kráse si tedy žádalo zakázky za oceánem. Výsledek ale nepopírá kvalitu i citlivé uchopení minulosti. Velký oblouk za obývacím pokojem vás zve k pokračování cesty směrem ke kuchyni, která má bílý křemenný centrální ostrůvek a obklady z těstovin v modrých tónech, které integrují barvy trámů v obývacím pokoji.
)
)
Terasa je vnější součástí kuchyně prostřednictvím dveří z tvrzeného skla, ukotvených do starých dřevěných rámů. Ze stěn tu vystupují staré kameny, které „hrají“ s dlažbou z červené hlíny. Soukromá část domu má dvě ložnice. Jednu v přízemí, do níž se vstupuje přes dřevěnou palubu. Horní má modernější charakter, jak po stránce vybavení, tak i z hlediska prostornosti.
)
)
Casa Lorena, umenšená předchozím dělením na minimum, dnes stísněně nepůsobí. Je jakousi oázou v centru města, souborem prvků historie i současnosti, mile obklopená tropickou vegetací.
)
)
Zdroj: Workshop, Diseňo y Construcción
Foto-kredit: Manolo R. Solís
)
