O nesnadné rekonstrukci nedostupné chaty v Kanadě, která se pro svou další existenci a rozšíření inspirovala typicky českým chatařským prvkem? I takové příběhy píše světová architektura.
Klasickou áčkovou chatu si jistě v paměti vybavíte. Po dlouhá léta tenhle model dotvářel atmosféru kempů, zahrádkářských kolonií i chatových osad Česka i Slovenska. Byl tak všudypřítomný, že se okoukal a dnes už skoro nikomu nepřijde zvlášť atraktivní. Kanaďané, kteří před lety zavítali na dovolenou po střední Evropě, z něj ale byli úplně unešení.
Tohle by se nám mohlo hodit
Byl pro ně úplnou novinkou. A líbil se jim tak moc, že když později dávali dohromady stavební plány na rekonstrukci vlastní chatu/bungalovu kdesi u jezera poblíž Montrealu, rozhodli se ono ikonické áčko začlenit do nově vznikající stavby. Tahle fúze dvou stylů – hranaté krabice malého bungalovu a napojení áčka – možná ladí právě proto, že obě myšlenkově pochází z 60. let minulého století.
Pokud jde o samotný projekt, nazvaný Chalet A, jeho zvláštností je umístění na samé hraně břehu. A rovněž to, že v zimních měsících – což je v Kanadě opravdu široký pojem – je tahle lokalita nepřístupná. Proto koncepce nové podoby musela odrážet to, že objekt bude muset odolávat rozmarům mrazivého počasí a nahromaděnému sněhu bez pomoci či údržby.
Nedostupná, izolovaná
Návrhu se zhostili architekti ze studia Matiére Premiére Architecture. Na nich bylo zajistit realizaci rekreační stavby, která může být obývána tři roční období, a to čtvrté musí ustát o samotě. Typologie áčkové stavby se jim líbila, protože snižovala zátěž tajícího sněhu. Kromě toho pak rozpracovali vizi sepětí s vodním živlem - napojení na vodu skrze malé molo.
Rozhodli se také upravit i dispoziční řešení, směrem k většímu pohodlí, světlosti interiéru. Áčkový rám tomu napomáhá, protože je přikloněný k hladině, a denní světlo tak propouští do chaty na několika úrovních. Architekti zvolili místní, udržitelné a především trvanlivé materiály. K vidění tu jsou podlahy z jedlovce, a přiznaný dřevěný rám i fasáda je z natřených smrkových prken.
Samotná rekonstrukce/stavba nepatřila ke zrovna snadným počinům, protože k přístupu na pozemek bylo třeba urazit 150 schodů, strmě sestupujících z příkrého svahu. I proto se architekti snažili v maximální míře zhodnotit ty materiály, které se už v místě nacházely.
Materiály: Mati?re Premi?re Architecture
Foto-kredit: Ian Balmorel