Léčivé byliny a vše, co jste o nich potřebovali vědět. Přečtěte si naše bylinkářské rady. Prohlédněte si také oddělení bylin v našem katalogu rostlin.
Latinsky je znám jako Guaiacum coulteri, česky se mu říká guajak. V San Isidro Llano Grande se mu ale přezdívá spíše KEŘ ŽIVOTA. Endemická nevysoká dřevina s nafialovělými kvítky tu platí za univerzální léčivku. Tedy, platila. Tento druh guajaku ze zdejší krajiny prakticky na přelomu nového tisíciletí vymizel. Prý kvůli nešetrnému hospodaření, kácení a vypalování, klimatickým změnám.
Nejlepší práce je ta, která se dělá sama od sebe a dobře. Půdopokryvné druhy okrasných rostlin pohlídají vaši zahradu, ochrání ji před vpádem plevelů, a ještě přitom vypadají elegantně. Zároveň brání většímu výparu vody a obvykle nejsou vůbec náročné na živiny.
Například v dubnu roku 2018 vyšel v lékařském časopisu British Medical Journal článek o pacientovi, kterého postihl po snědení údajně nejpálivější chilli papričky na světě (odrůda Carolina Reaper) takzvaný reverzibilní cerebrální vasokonstrikční syndrom, který způsobuje spontánní rozvoj vazospasmů, čili křečovitého zúžení mozkových tepen. Většinou k tomu dochází po požití nadměrného množství alkoholu a jiných drog, případně i léků, toto byl první zaznamenaný případ po požití chilli papričky.
Sedláci pojmenovali tuto rostlinu otočkou, otáčkou a užerkou. Jenže ona to snad ani na první pohled rostlina vůbec není. Jakoby se na zemi objevil nějaký mimozemský organismus, něco mezi rostlinou, houbou, živočichem a ohromným shlukem mikroorganismů. Je tak neuvěřitelně líná, že ani nepotřebuje chlorofyl a rezignovala na fotosyntézu, semena přitom přežijí v půdě i 10 let a přežije jich tolik, že je úplně jedno, jestli se nějaké chytne anebo ne. Kolem svých rostlinných obětí se ovíjí jako nějaká milenka, až je začne rdousit. Mrcha jedna! Kokotice.
Že je k jídlu kopřiva dvoudomá nebo smetanka lékařská, to asi nikoho nepřekvapí. Naše zahrady a záhonky ale doslova překypují dalšími druhy plevelů, kterým to na talíři může slušet.
Slovo pangejt vlastně vnímáme jako vulgarismus a pokud ne, pak jako něco velmi nepříjemného, nepřístojného, jako místo, kde rozhodně nechceme skončit. Však také výrazivo “skončil v pangejtu (škarpě)“ znamená, že konkrétní člověk zbankrotoval, zkrachoval, zadlužil se, stal se bezdomovcem, psancem, špínou společnosti. Jenže ona je v pangejtech i spousta krásy, půvabu a dokonce i přehršle zdraví. Tedy alespoň co se týká rostlin.
Libeček je nejen skvělé koření, které hravě strčí do kapsy třeba tradiční petržel, ale také všelék, bylinka. Pěstovat přitom můžeme tuto rostlinu v zahradě mnoho let na stejném místě a každý rok bude stále mohutnější. Stačí jen na zimu starou hmotu seříznout u země a na jaře vyrazí v ještě větší síle.
Yzop lékařský, tak trochu jiná levandule anebo hluchavka? Pokud kvete fialově, laik by si opravdu mohl myslet, že jde o levanduli. Zkušený ale pozná rozdíl nejen vůní. A podle květů a listů yzop správně zařadí mezi hluchavkovité. Tento léčivý zázrak i omamné koření je znám a uctíván již od starověku, zmínky o něm jsou i v Bibli.
Podle IUCN je kadidlovník pravý považován za téměř ohrožený druh. Mohou za to ceněné vlastnosti pryskyřice, kterou využívali již staří Egypťané a poptávku po ní později znásobili křesťané, ale i hinduisté a buddhisté. Ano, za takzvaným kadidlem, vonnou pryskyřicí, jejíž dým je nezbytný při náboženských obřadech, stojí strom. A ne ledajaký. Kadidlo bylo dokonce jedním z darů Tří králů novorozenému Ježíšovi.
Jak to vlastně ne-funguje s rostlinami, které údajně mají odhánět obtížný hmyz a sloužit jako přírodní repelenty? To se v zelené lékárně urodilo jen tak, k lidskému užitku? A na které druhy pak vsadit, když chceme strávit léto bez štípanců a pisklavého bzučení?
Když lékař, pak choroby a také škůdci. A právě afrikán čili aksamitník je v našich zahradách učiněným šamanem bez oficiálního lékařského titulu. Byť pochází z amerických kontinentů a jménem si hraje na šamana afrického, dovede v našich podmínkách působit antibakteriálně, fungicidně a je nejúčinnějším hubitelem háďátek i ochráncem okolních rostlin.
Předpěstované sadby a připravené rostlé sazeničky na nás s příchodem jara vykukují z regálů i v těch obchodech, kde bychom je nečekali. Prodávat napůl hotovou práci je totiž skvělý byznys. Lidé si je rádi kupují, mají totiž pocit, že tím šetří místo, čas a peníze. Ne vždy je to pravda.
Pamatuji si to, jako by to bylo včera. Před rokem 1990 jsme jezdili na pravidelné zemědělské brigády a jednou z nich byla sklizeň cibule. Na poli se před slzením utéct nedalo, byť jsme cibuli neloupali a nekrájeli, jen sklízeli. Všude cibule a všude slzy. Zato v zákulisí nám pak ukázali, jak se to při zpracovávání cibule dělá. Na stůl se postavilo několik obrovských hrnců s horkou vodou a bylo. Nevím, jestli nám tehdejší pracovnice JZD natolik vsugerovaly, že to pomáhá, až jsme si to opravdu i mysleli anebo voda skutečně zabrala.
Rýmovník cítíte již na dálku, ale co teprve, když utrhnete jediný lístek a promnete mezi prsty. Anebo si jej vložíte do nosní dírky, nejlépe 2, do každé jeden. Navíc si snadno připravíte odvar, který pak můžete inhalovat. Zapomeňte na drahé nosní kapky a jiné léky. Rýmovník se nepyšní svým českým jménem náhodou.
Víte, co znamená, když se řekne MÍT KOZÍ NOHY? Že si obujete levou botu na pravou nohu a naopak. Proč se ale po kozách jmenují rostliny? Třeba bršlice kozí noha, kozí brada, tetlucha kozí pysk, zimolez kozí list a kozinec blanitý?
Květy klitorie skutečně připomínají to, co nese rostlina ve svém názvu. A nejen to. Sušené květy rostliny navíc dovedou měnit barvu nápojů do modra či fialova a mají i velice zajímavé léčivé účinky.
Taro kořen je doslova zázrak nabitý vitamíny a minerály. A kromě toho, že výborně chutná, také léčí. Bohužel právě tuto delikatesu dosud ochutnal jen málokdo z nás a také se u nás nepěstuje, jelikož jde o druh, kterému prospívá klima tropické a snese i subtropy. Ovšem v našich obchodech již tento sortiment najdete, tedy především v těch asijských. Proč právě taro kořen vyzkoušet?
Mluvit o budoucnosti produktů z konopí si žádá pohled do minulosti. Ne zrovna krátká ale nesmírně cenná lekce z historie Spojených států amerických si totiž zaslouží připomenutí. Proč sem taháme stát na jiném kontinentu? Inu, právě tam se totiž zrodila temná legenda o zlém konopí. Což byl příběh, který svět do té doby ještě neslyšel.
Kdybych měl v zahradě vilíny, právě teď v zimě by mi kvetly. Ne, není třeba házet flintu do žita, už za rok to může být jiné. A svými květy budou zdobit vaši zahradu až do prvních jarních kvítků deroucích se z půdy. Navíc jsou tyto keře dokonce i zdravotním zázrakem.
Magické slovo mandragora zná asi každý, mezi magické rostliny opředené nádechem tajemna ale patří i mnohdy zcela běžné bylinky a dřeviny. Tedy alespoň dříve lidé v jejich magickou moc věřili. Tyto rostliny chránily bezpečí rodiny, odháněly zlé síly a neštěstí, měly nám naopak přinášet štěstí, lásku a také pevné zdraví.