Léčivé byliny a vše, co jste o nich potřebovali vědět. Přečtěte si naše bylinkářské rady. Prohlédněte si také oddělení bylin v našem katalogu rostlin.
Drmku obecnému se lidově říká mnišský pepř a jde o subtropický keř z čeledi hluchavkovité, dorůstající v přírodě subtropů výšky až 6 metrů. Paradoxně lidé věřili, že jako bylina zeslabuje pohlavní pud, ovšem jeho současné využití v medicíně ukazuje něco úplně jiného.
V zahrádkách křehké a časné jarní kvítí deroucí se ze záhonků, skalek a trávníků, v naší přírodě přísně chráněný skvost a v kuchyních a na stolech gurmánů magický poklad, nejdražší a nejvzácnější koření na světě. To je šafrán, jinak též známý jako krokus od latinského názvu Crocus. Ovšem jen jediný šafrán na světě je ten pravý, nekvete na jaře, nýbrž na podzim a suší se pouze jeho blizny. Řeč bude o perském šafránu setém (Crocus sativa).
Lékořici lysé se též přezdívá sladké dřívko, přitom jde o divoce rostoucí rostlinu, kterou najdeme i v naší přírodě. Tedy v jejích teplejších oblastech. Dařit se jí proto bude i v našich zahradách. A víte, jaká nejznámější „dětská“ pochutina se z lékořice vyrábí? No přece pendrek.
Podle toho, jaké rostliny na konkrétní půdě nejlépe prosperují, poznáme, jaké má vlastnosti, v jakém je stavu a jak ji upravit. Samozřejmě záleží na tom, co chceme v zahradě pěstovat. Některé rostliny jsou univerzály, kteří rostou snad všude, ale jiné se specializují na konkrétní půdy, na kterých se jim nejlépe daří. A to platí nejen pro rostliny kulturní a jejich výnosy, ale právě i pro plevele a byliny.
Skočec obecný, celkem sympatické jméno velice pěkné „kytky“, která však dovede zaručeně zabít. Umírání je zdlouhavé a bolestivé. A skutečně se tato okrasná rostlina, která ve světě vede ligu smrtících květin, stala běžnou součástí českých zahrad a parků. A mnozí to o ní ani neví. To je již více známý ricinový olej, který se z prudce jedovatých semen skočce vyrábí.
Ne každá vrbina se hodí k řezu, ovšem právě například vrbina tečkovaná je pro tyto účely skutečným skvostem. Kromě toho, že vypadá nádherně v okrasné zahradě, si můžeme říznout puget do vázy a nebo vrbinu doplnit jako sytě žlutý barevný tón do květinových aranží. A může v nich dokonce i dominovat, tvořit „rámec“.
Téměř legendární oddenek, který si teď nemálo z nás ordinuje jako prevenci proti nachlazení, nám nemusí jen pomáhat. V dávkách, jaké si běžně dopřáváme, našemu zdraví spíše škodí.
Je nejvyšší čas začít rychlit sadbu, tedy nechat klíčit semínka a připravovat si sazenice rostlin s delší vegetační dobou. Vlastně se obvykle začíná již v lednu, záleží však na nárocích konkrétních rostlinných druhů a světelných podmínkách. Semena mnohých je lepší vysévat později, aby nebyly rostlinky tolik vytažené. Ovšem nakličují se i semínka pro následnou konzumaci, což je oblíbená strava především vegetariánů a veganů. Spousta bílkovin, vlákniny a vitamínů právě v zimě. Jaké ale použít ke klíčení nádoby a jaké osivo?
Když to vezmeme historicky, nejprve byly hmoždíře, poté až ruční mlýnky a nakonec i mlýnky elektrické. Na otázku, zda byla nejprve slepice a nebo vejce, odpovědět nelze, v případě hmoždířů a mlýnků je však jasno. V mnoha případech ale jde i o pěkné designové kousky, které se nemusíte stydět v kuchyni vystavit. Především by se ale měly používat. Jak si doma nadrtit koření, ale třeba i hrubozrnnou sůl?
Kaktus San Pedro si můžeme pěstovat i doma v květináči, v našich podmínkách však nedosáhneme významnějšího obsahu drogy, kvůli které se stal rostlinou rituální a magickou. Pozor si také musíme dát na platnou legislativu, která často nebere ohled na nezpochybnitelná fakta. Kaktusáři pěstující kaktusy, které obsahují drogu meskalin, byť v našich podmínkách v jen nepatrném množství, se pohybovali cca 2 roky na hraně zákona (vlastně mohli být kdykoli kriminalizováni). I když tyto kaktusy nepojídali a drogy z nich nechtěli vyrábět.
Nechcete, aby vám po požití česneku zůstal v ústech zápach, odér, kterým můžete obtěžovat své okolí? Elegantní alternativou česneku je v tomto případě česneková tráva. Tato rostlinka se sklízí podobně jako známá pažitka, po česneku však opravdu silně chutná. A pokud si ji vysadíte do květináče a postavíte na slunné místo u okna, můžete lístky otrhávat po celý rok.
Jerlín japonský je stromem velice osobitým, neobvyklým. U nás jej najdeme například v pražských parcích a na náměstích. Proč? Protože se do něj kdysi zamiloval jeden pražský architekt. Ale ve střední Evropě je tato dřevina známa teprve necelých 300 let, u nás 200.
Pažitka, tato vytrvalá, trsnatá, jednoděložná rostlina, je jako pochutina při přípravě mnoha pokrmů prostě nezbytná. Když jedl drvoštěp v pohádce Karla Čapka (O princezně Solimánské) chléb s tvarohem, určitě měl tvaroh posypán na jemno posekanou pažitkou. Jinak by snad ani nemohl pocházet z naší domoviny, natož býti „doktorem“. Pažitka je však vynikající i do šťouchaných brambor, salátů a mnoha dalších pokrmů, třeba sekané. Přitom vytváří krásné porosty svěží zelené barvy a když vykvete, je i pohlednou, ale jemnou květinou okrasnou. Jako potravina, bylina či koření pak například zlepšuje trávení. A chuť má báječnou.
Je dnes ve velké módě si doma pěstovat bylinky. Kdo je má v zahradě, na zimu si je nasuší, zamrazí či naloží. Není však nad to mít i v zimě byliny čerstvé a dokonce je mít v kuchyni natolik blízko po ruce, že stačí udělat jen pár krůčků, šmik a je to!
Přehoupnou se Vánoce, Nový rok a doba klíčení produkce pro další zahradní sezónu začne. Někdo začíná již na začátku ledna, někdo až v únoru, jedno ale mají všichni společné, musí respektovat klíčivost a potřebnou dobu pro klíčení semínek. Ovšem tuto dobu lze zkrátit a to dokonce i bez chemie, jen za pomoci přírodních přípravků, bylinek a vody. Jak na to? Představujeme jednoduchý fígl starých zahradníků.
Floristé se bez slaměnek objedou jen těžko, proto jsou slaměnky v jejich zahradách nezbytnými, ale též velmi pěknými květinami, které když uschnou, vypadají úplně stejně jako živé. Na svém vzhledu prostě neztrácí jejich květy vůbec nic. Byť rostliny ztratí život a veškerou vodu. Také aranže ze slaměnek vypadají jako „živé“ a nebo naopak kvetoucí záhony jako „slaměné“. Sušené navíc vydrží pěkné po mnoho let.
Ještě před několika desítkami let se řízkováním množily především ty druhy rostlin, které prostě nebylo možné (a nebo bylo obtížné) množit semeny. Ať již z jakéhokoli důvodu. Hlavním důvodem eliminace řízkování byl též fakt, že je v zimě málo denního světla a je proto obtížné udržovat matečnice určené k odběru řízků v dobrém zdravotním stavu. Do dnešních dní se však poměr vegetativního a generativního množení zhruba vyrovnal (50% : 50%).
Aby dospělý člověk pojídal plody rostlin, které nezná, lze jen těžko předpokládat. To jedině snad, že by umíral hlady a nebo se doslova „zbláznil“. Ovšem malé děti jsou nenechavé, zvědavé a často nevnímají možná rizika. A některé plody rostlin je velice lákají, byť jsou jedovaté, tedy nebezpečné. Na které rostliny si dát pozor, před kterými musíme své potomky ochránit a informovat je o hrozícím nebezpečí?
Tato nenáročná a tak trochu baculatá rostlina není v žádném případě jedovatá, proto neohrozí v bytě vůbec nikoho včetně třeba papoušků, naopak je uznávanou léčivkou s tvarem listů připomínajícím tak trochu mince. Zřejmě proto vznikla pověst, že nám právě tlustice přinese bohatství.
Zázvor je jedním z pilířů čínské medicíny a jeho účinky jsou opravdu legendární, ale též pravdivé. Jak pěstovat zázvor, a jak se jím léčit?