Léčivé byliny a vše, co jste o nich potřebovali vědět. Přečtěte si naše bylinkářské rady. Prohlédněte si také oddělení bylin v našem katalogu rostlin.
Kotvičník zemní je poslední dobou hojně skloňovanou bylinkou pro svou schopnost zvýšit hladinu testosteronu a jiných mužských pohlavních hormonů (androgenů). Označován je za zelenou viagru. Co je na tom pravdy, jak kotvičník pěstovat a jakou roli může hrát v zahradě?
Když vykvete vlčí mák, už se nemusíme bát návratu mrazíku, jeho květy se objeví náhle a doslova nás svou svůdně vyzývavou rudou barvou praští do očí. Ale jemně, křehce, ostatně tak, jaké okvětní plátky vlčího máku jsou. Poté vydrží vlčí mák kvést velice dlouho, po celé léto a často až do půlky podzimu. Později však již nebývá výskyt kvetoucích jedinců na konkrétních místech tak dominantní, jako je tomu v květnu, kdy kvetení vlčího máku začíná.
Šanta kočičí je vytrvalá rostlina, která najde uplatnění v okrasných výsadbách pro své nádherné, drobné kvítky, kterými jsou kvetoucí rostliny obsypány. Jde přitom o rostlinu nenáročnou, která svým vzhledem připomíná levanduli a Yzop. A má dokonce i podobné nároky na péči. Stejně tak jde o rostlinu léčivou která zdaleka nechutná jen kočkám.
Sezóna medvědího česneku právě začíná a my si ji můžeme ozvláštnit dobrodružnou výpravou. Tedy zatím alespoň v rámci hranic okresu, kde bydlíme, ale snad toto omezení rychle skončí. Medvědí česnek totiž najdeme na velmi působivých místech naší přírody, především ve vlhčích a stinných místech lužních a listnatých lesů. Stačí fotoaparát či alespoň chytrý mobil a uděláme něco pro utužení svého zdraví tělesného i duševního. A sběrači pomohou sběrem čerstvých listů detoxikaci svého těla.
Všeobecně je známo, že právě oblíbený a pro zdraví „tuzemáka“ nezbytný česnek se má vysazovat (resp. vysévat) již na podzim. Ovšem stále oblíbenějším je jeho vysévání jarní, které je umožněno mírnými zimami posledních let. A důvodů je rovnou několik.
Možná si ještě někteří z vás pamatují, když naši předkové hovořili o takzvané cikorce a měli tím na mysli kávu. Tedy ne tu pravou, ale místní dostupnou náhražku, na kterou od dříve cenově nedostupné kávy brazilské, arabské a jiné dosáhl každý. A to i za válek a jiných období nouze. Byla to vlastně oproti skutečné kávě taková „nevalná“ břečka, ale voňavá a chutnala. Nakonec mnozí nic jiného ani neznali. „Nemáte někdo chuť na dobrou brazilskou kávu?,“ ptal se zestárlý operní umělec ve filmu Kulový blesk. „A nebo na cikorku?,“ dodáváme my. Ovšem jen o kávovinu v případě čekanky zdaleka nejde! Čekanka je totiž zároveň kořením, léčivou bylinou i zeleninou.
Drmku obecnému se lidově říká mnišský pepř a jde o subtropický keř z čeledi hluchavkovité, dorůstající v přírodě subtropů výšky až 6 metrů. Paradoxně lidé věřili, že jako bylina zeslabuje pohlavní pud, ovšem jeho současné využití v medicíně ukazuje něco úplně jiného.
V zahrádkách křehké a časné jarní kvítí deroucí se ze záhonků, skalek a trávníků, v naší přírodě přísně chráněný skvost a v kuchyních a na stolech gurmánů magický poklad, nejdražší a nejvzácnější koření na světě. To je šafrán, jinak též známý jako krokus od latinského názvu Crocus. Ovšem jen jediný šafrán na světě je ten pravý, nekvete na jaře, nýbrž na podzim a suší se pouze jeho blizny. Řeč bude o perském šafránu setém (Crocus sativa).
Lékořici lysé se též přezdívá sladké dřívko, přitom jde o divoce rostoucí rostlinu, kterou najdeme i v naší přírodě. Tedy v jejích teplejších oblastech. Dařit se jí proto bude i v našich zahradách. A víte, jaká nejznámější „dětská“ pochutina se z lékořice vyrábí? No přece pendrek.
Podle toho, jaké rostliny na konkrétní půdě nejlépe prosperují, poznáme, jaké má vlastnosti, v jakém je stavu a jak ji upravit. Samozřejmě záleží na tom, co chceme v zahradě pěstovat. Některé rostliny jsou univerzály, kteří rostou snad všude, ale jiné se specializují na konkrétní půdy, na kterých se jim nejlépe daří. A to platí nejen pro rostliny kulturní a jejich výnosy, ale právě i pro plevele a byliny.
Skočec obecný, celkem sympatické jméno velice pěkné „kytky“, která však dovede zaručeně zabít. Umírání je zdlouhavé a bolestivé. A skutečně se tato okrasná rostlina, která ve světě vede ligu smrtících květin, stala běžnou součástí českých zahrad a parků. A mnozí to o ní ani neví. To je již více známý ricinový olej, který se z prudce jedovatých semen skočce vyrábí.
Ne každá vrbina se hodí k řezu, ovšem právě například vrbina tečkovaná je pro tyto účely skutečným skvostem. Kromě toho, že vypadá nádherně v okrasné zahradě, si můžeme říznout puget do vázy a nebo vrbinu doplnit jako sytě žlutý barevný tón do květinových aranží. A může v nich dokonce i dominovat, tvořit „rámec“.
Téměř legendární oddenek, který si teď nemálo z nás ordinuje jako prevenci proti nachlazení, nám nemusí jen pomáhat. V dávkách, jaké si běžně dopřáváme, našemu zdraví spíše škodí.
Je nejvyšší čas začít rychlit sadbu, tedy nechat klíčit semínka a připravovat si sazenice rostlin s delší vegetační dobou. Vlastně se obvykle začíná již v lednu, záleží však na nárocích konkrétních rostlinných druhů a světelných podmínkách. Semena mnohých je lepší vysévat později, aby nebyly rostlinky tolik vytažené. Ovšem nakličují se i semínka pro následnou konzumaci, což je oblíbená strava především vegetariánů a veganů. Spousta bílkovin, vlákniny a vitamínů právě v zimě. Jaké ale použít ke klíčení nádoby a jaké osivo?
Když to vezmeme historicky, nejprve byly hmoždíře, poté až ruční mlýnky a nakonec i mlýnky elektrické. Na otázku, zda byla nejprve slepice a nebo vejce, odpovědět nelze, v případě hmoždířů a mlýnků je však jasno. V mnoha případech ale jde i o pěkné designové kousky, které se nemusíte stydět v kuchyni vystavit. Především by se ale měly používat. Jak si doma nadrtit koření, ale třeba i hrubozrnnou sůl?
Kaktus San Pedro si můžeme pěstovat i doma v květináči, v našich podmínkách však nedosáhneme významnějšího obsahu drogy, kvůli které se stal rostlinou rituální a magickou. Pozor si také musíme dát na platnou legislativu, která často nebere ohled na nezpochybnitelná fakta. Kaktusáři pěstující kaktusy, které obsahují drogu meskalin, byť v našich podmínkách v jen nepatrném množství, se pohybovali cca 2 roky na hraně zákona (vlastně mohli být kdykoli kriminalizováni). I když tyto kaktusy nepojídali a drogy z nich nechtěli vyrábět.
Nechcete, aby vám po požití česneku zůstal v ústech zápach, odér, kterým můžete obtěžovat své okolí? Elegantní alternativou česneku je v tomto případě česneková tráva. Tato rostlinka se sklízí podobně jako známá pažitka, po česneku však opravdu silně chutná. A pokud si ji vysadíte do květináče a postavíte na slunné místo u okna, můžete lístky otrhávat po celý rok.
Jerlín japonský je stromem velice osobitým, neobvyklým. U nás jej najdeme například v pražských parcích a na náměstích. Proč? Protože se do něj kdysi zamiloval jeden pražský architekt. Ale ve střední Evropě je tato dřevina známa teprve necelých 300 let, u nás 200.
Pažitka, tato vytrvalá, trsnatá, jednoděložná rostlina, je jako pochutina při přípravě mnoha pokrmů prostě nezbytná. Když jedl drvoštěp v pohádce Karla Čapka (O princezně Solimánské) chléb s tvarohem, určitě měl tvaroh posypán na jemno posekanou pažitkou. Jinak by snad ani nemohl pocházet z naší domoviny, natož býti „doktorem“. Pažitka je však vynikající i do šťouchaných brambor, salátů a mnoha dalších pokrmů, třeba sekané. Přitom vytváří krásné porosty svěží zelené barvy a když vykvete, je i pohlednou, ale jemnou květinou okrasnou. Jako potravina, bylina či koření pak například zlepšuje trávení. A chuť má báječnou.
Je dnes ve velké módě si doma pěstovat bylinky. Kdo je má v zahradě, na zimu si je nasuší, zamrazí či naloží. Není však nad to mít i v zimě byliny čerstvé a dokonce je mít v kuchyni natolik blízko po ruce, že stačí udělat jen pár krůčků, šmik a je to!