Jak si vypěstovat kaki ze semen
Tomel japonský je ovocný strom, který plodí ovoce zvané kaki (jinak též tomel či churma). Můžeme si však tuto dřevinu vypěstovat i ze semene, ale jak?
Jak na pěstování tropického ovoce v našich domácích podmínkách? Přečtěte si rady, tipy a návody na pěstování exotických plodů, a to jak na zahradě tak i pokojových rostlin vhodných do domácnosti. A třeba tady najdete tipy, jaké exotické ovoce ochutnat.
Tomel japonský je ovocný strom, který plodí ovoce zvané kaki (jinak též tomel či churma). Můžeme si však tuto dřevinu vypěstovat i ze semene, ale jak?
Český název hruškovec je synonymem již poměrně známého avokáda. Tedy tak se jmenuje plod hruškovce přelahodného. A vypěstovat si tuto rostlinu můžeme právě z pecky zakoupeného plodu. Jak si poradit?
Jak pěstovat dřevinu tomel japonský, která plodí pastelově oranžové plody zvané kaki, tomel nebo churma?
Chutné sladkokyselé plody ananasu známe pouze z prodejen, ale je možné vypěstovat si ananas i doma?
Čerimoja, plod rostliny zvané láhevník, je prý nejchutnějším ovocem na světě pro svou výjimečnou chuť, vůni a konzistenci. V našich obchodech však tyto plody najdete jen výjimečně. Samotnou rostlinu však lze pěstovat i u nás jako letněnou pokojovku.
Klasická zahrádka s bylinkami a petrželkou do polévky má jistě své kouzlo. Proč ale nevyzkoušet trochu exotiky, zvlášť když to nestojí moc peněz ani námahy.
Můžeme si chutné plody dřeviny zvané lilek rajčenka u nás vypěstovat? O jakých druh jde a je opravdu příbuzný rajčatům, která u nás pěstujeme jako jednoletou plodovou zeleninu?
Muďoul trojlaločný, pod tímto divným jménem se ukrývá exotický strom, kterému se jinak říká „indiánský banán,“ a daří se mu i v našich zahradách. Ohromte své známé dřevinou, kterou zaručeně neznají. A dejte jim ochutnat i její plody.
I exotické ovoce rozlišujeme pro nás již tradiční (např. banány, pomeranče, mandarinky) a netradiční, které jsme mnohdy nejen ještě nevyzkoušeli, ale ani neviděli a neznáme. Představujeme některé vybrané druhy.
Jaké exotické rostliny si doma snadno vypěstujeme z pecek obsažených v jejich plodech?
Doma jez, co máš. A v cizině? Tam neváhejte, a ochutnejte exotické ovoce stromů a keřů, které tamní štědrá příroda nabízí. Ano, občas to bude chtít trochu sebezapření nebo odvahy. Ale ti, co se nebojí, budou sladce odměněni.
Jelikož citrusy patří mezi subtropické rostliny, vyžadují vyšší teplotu a zimní mrazy by v našich podmínkách nepřežily. Na druhou stranu jim ale také nevyhovují příliš vysoké teploty a suchý vzduch.
Řekněme, že byste se vydali do minulosti. A protože by vám tou cestou časem trochu vyhládlo, zastavili byste se v tržnici, pro něco na zub. Čekalo by vás ale nepříjemné překvapení. Ovoce a zelenina, na které byste narazili, by vám k chuti moc nepřidaly. Původní pra-odrůdy totiž za moc nestály, a vypadaly dost překvapivě.
Granátovník, čili správně marhaník granátový, můžeme rozhodně pěstovat i u nás, ale zralých plodů se dočkáme jen ojediněle. Zato jde o krásnou přenosnou rostlinu, která nádherně kvete, a kterou lze pěstovat i jako bonsaj. A až se vás návštěva zeptá, klidně řekněte třeba: „Čekám, až mi urodí moje vlastní granátová jablka“. Která pak explodují, dlužno dodat.
To ví přeci každý! Nebo snad ne? Tahle otázka je totiž naprosto banální jen zdánlivě. A odpovědi na ni se teď palčivě připomínají. Nejen proto, že je podzim – čas sklizně. Ale i proto, že ji teď domů nosí školáci, spolu s nedostatečnými zapsanými žákovských za nesprávně vyplněné úlohy ve cvičebnicích přírodopisu.
Od hranatého melounu v přibližném tvaru krychle až po jehlanovitý a třeba i srdcový. Že jste o tom ještě nikdy neslyšeli? To byste totiž museli vycestovat do Japonska, kde jsou takové melouny předraženým hitem. I když za poslední dobu zlevnily v přepočtu z přibližně tří tisíc korun na polovinu.
Civilizační vymoženosti automaticky neznamenají jen přínos, univerzální dobro. Za užitečnými vynálezy se totiž táhnou i problémy. Své o tom vědí indiáni z amazonského kmene Marubo. Jejich starý svět skončil tam, kde začalo vysokorychlostní připojení.
Lidský svět je plný jahod. Od 18. století, kdy byl vyšlechtěn jahodník velkoplodý a později pak i jahody bílé a pižmové, snad není na světě země, kde by jahody nepěstovali. A po svém pojali pěstování jahod také v Asii. Jejich (takzvaně čínský) způsob pěstování jahod prý vede k mnohem bohatší úrodě chuťově kvalitních plodů. Jak to ti Číňané vlastně dělají? Je to vlastně stejné jako u nás, dělají to různě! Přesto najdeme místní tradiční specifika, která jsou však podobná i našim postupům. Tedy až na jediné, totiž zavlažování mlékem.
Severní Korea, kde se pořád ještě jedí psi, se zapsala do povědomí jako nejtužší diktatura světa. Jižní Korea, kde si konzumaci masných psích plemen od roku 2027 naopak zakázali, je známá jako demokratický technologický gigant. Co ale mají obě tak rozdílné země společného? Lásku ke kvašeným pochutinám. V kuchyni i na zahradě. Jak to vlastně dělají?
Po rýži a kukuřici jsou třetí z kulturních plodin s kompletně rozluštěným genomem. Ročně se jich vyprodukuje kolem 135 milionů tun a není zásluhou komunistů, že už na ně frontu stát nemusíte. O jakém ovoci je řeč? O banánech. Samozřejmě. Pochutnat si na nich je ovšem snazší, než je uchovat čerstvé co nejdéle. Jak na to?